Znamení stvoření v semínku
On stvořil nebesa bez opor, jež jsou viditelné, a rozhodil po zemi hory pevně zakotvené, aby se s vámi nekymácela. A rozšířil po ní zvířata rozličná.A seslali jsme z nebes vodu a dali jsme z ní vyrůst všem druhům rostlin štědrých. (31:10)
Jak je uvedeno v předcházející části, semeno v podstatě sestává ze semenného pláště, živinové rezervy a embrya. Přestože základní struktura všech semen je stejná, liší se množstvím živin obsažených
v rezervě semene, typem ochranné membrány a její tloušťkou, tvarem a v neposlední řadě chutí ovoce, ve kterém se nacházejí. Vše od tvaru, tvrdosti až po barvu semenného pláště závisí na druhu rostliny a místě růstu.
Semínka svou různorodostí poukazují na zázrak stvoření rostlin. Jako příklad uveďme meruňku. Každá meruňka obsahuje jediné semeno, které je chráněno tvrdou skořápkou. Sladká chuť meruňky přitahuje ptáky, hlodavce, hmyz a v neposlední řadě i člověka. Po konzumaci zbude tvrdé nejedlé semeno. V přírodě je odhozeno jako odpad, zaklíčí a vyroste z něj nový strom.
Oproti tomu například kiwi obsahuje velké množství jedlých semínek obsažených přímo v mase ovoce. Není tedy třeba - pro obnažení semena - snězení celého plodu. Při pouhém nakousnutí dojde k pozření semen a jejich následné distribuci zpět do přírody.
v rezervě semene, typem ochranné membrány a její tloušťkou, tvarem a v neposlední řadě chutí ovoce, ve kterém se nacházejí. Vše od tvaru, tvrdosti až po barvu semenného pláště závisí na druhu rostliny a místě růstu.
Semínka svou různorodostí poukazují na zázrak stvoření rostlin. Jako příklad uveďme meruňku. Každá meruňka obsahuje jediné semeno, které je chráněno tvrdou skořápkou. Sladká chuť meruňky přitahuje ptáky, hlodavce, hmyz a v neposlední řadě i člověka. Po konzumaci zbude tvrdé nejedlé semeno. V přírodě je odhozeno jako odpad, zaklíčí a vyroste z něj nový strom.
Oproti tomu například kiwi obsahuje velké množství jedlých semínek obsažených přímo v mase ovoce. Není tedy třeba - pro obnažení semena - snězení celého plodu. Při pouhém nakousnutí dojde k pozření semen a jejich následné distribuci zpět do přírody.
|
V semenech rostlin existuje tak velká rozmanitost jako je rostlin na světě. Když zvážíme, že semeno každé rostliny má jiný tvar, obsahuje jiné množství živinové rezervy a má kabát s jinou tloušťkou, uvidíme krásu designu v přírodě.
|
|
Suchá semena mají často chomáčky a různá křidýlka, aby se mohla přepravovat větrem.
Suchá semena mají často chomáčky a různá křidýlka, aby se mohla přepravovat větrem.
|
|
Montbretia. Semínka této rostliny čekají na vítr anebo na zvíře, které jí zatřepe, když prochází kolem.
|
Semínka těchto rostlin jsou rozptýlena po vysušení rostliny.
|
|
Luštěniny tvoří velmi širokou kategorii, v níž každý druh má svůj vlastní odlišný tvar a rysy. Semena rostliny hrachu, například, jsou uspořádány v řadě. Žanovec měchýřník má vzduchem naplněné měchýře se semeny, které hlučně praskají. Další zajímavou luštěninou je černá mimóza (Mimosa pigra) se svými chlupatými lusky ze semeny. Lusky vypadají jako netvoří ruka.
To jsou jen některé příklady funkčních struktur rostlinných semen. Rozmanitost semen u rostlin je prostě pozoruhodná.
|
|
Semenný plášť každého semena obsahuje vše, co by rostlina, která ze semena začne růst, může pro začátek potřebovat. Embryo rostliny v semínku je zranitelné a proto je pečlivě chráněno právě semenným pláštěm. Semenné pláště jsou velmi rozmanité. Některé jsou pokryté trpkou látkou, která odradí nepřítele. Některé jsou bohaté na chemickou látku tannin, která zabraňuje hnilobě semen. Semena některých rostlin jsou pokryta látkou vypadající jako želé, při kontaktu s vodou se látka rozpíná a vlhne a přilne k okolí. Jak uvidíte následovně, tato vlastnost hraje důležitou roli ve fázi klíčení.
|
|
Ochranná vnější vrstva semen je obvykle velmi tvrdá, má ochrannou funkci. U některých druhů rostlin se v konečné fázi vývoje mění tak, že se na vnějším povrchu ukládají nepropustné voskovité látky, díky kterým je semeno odolné vůči vodě. Některá semínka jsou pokryta membránami, jako třeba fazole, jiná jsou ukryta v pecce. Tloušťka a typ vnější vrstvy semen je specifická podle typu rostliny. Nikdy není příliš tlustý ani jemný ale vždy je právě takový, aby vyhovoval prostředí, ve kterém rostlina roste, a podpořil způsob, jakým se rostlina rozmnožuje.
U rostlin, které se rozmnožují tím, že zvíře pozře plod i se semeny, které se pak v přírodě vyloučí, mají obal přesně tak pevný, aby se semeno neponičilo hryzáním, vydrží i koupel v břišních kyselinách a enzymech, potřebných pro trávení a v neposlední řadě i nedostatek kyslíku. To vše je schopno semínko takové rostliny vydržet, dokud se nedostane do vnějších podmínek, které způsobí klíčení. Jinými slovy zpět do přírody. Příkladem takové rostliny je například ostružina.
U rostlin, které se rozmnožují tím, že zvíře pozře plod i se semeny, které se pak v přírodě vyloučí, mají obal přesně tak pevný, aby se semeno neponičilo hryzáním, vydrží i koupel v břišních kyselinách a enzymech, potřebných pro trávení a v neposlední řadě i nedostatek kyslíku. To vše je schopno semínko takové rostliny vydržet, dokud se nedostane do vnějších podmínek, které způsobí klíčení. Jinými slovy zpět do přírody. Příkladem takové rostliny je například ostružina.
|
|
Z relativně velkých semen, jako je například semeno třešně, vyroste vždy stejný středně velký strom.
|
Z některých úplně miniaturních semínek vyrostou obři, jako třeba tento druh divokého fíkovníku.
|
Vysvětleme to na jednom příkladu. Představte si, že navštívíte uměleckou galerii s exhibicí rostlin. Celou jednu zeď galerie pokrývají detailní malby všemožných semen a rostlin. Obrazy se vám líbí ale nemůžete najít jméno autora. Jdete se proto zeptat ředitele galerie. Ten vám řekne, že tyto obrazy nebyly namalovány žádným malířem ale že čáry vznikaly postupně a shodami náhod. Nepřipadala by vám taková odpověď absurdní?
Tak jako je nesmyslné si myslet, že by obraz mohl vzniknout postupným vývojem a sám o sobě, tak je to i se semínky - živými strukturami obsahujícímí veškeré informace o své rostlině a tisíce nicotných malých semínek, ze kterých vyrostou tisíce různých druhů rostlin a květin, to vše nemohlo vzniknout důsledkem nevědomých náhod. Otázkou by spíš mělo být, kdo vytvořil tyto dokonalé systémy.
Tak jako je nesmyslné si myslet, že by obraz mohl vzniknout postupným vývojem a sám o sobě, tak je to i se semínky - živými strukturami obsahujícímí veškeré informace o své rostlině a tisíce nicotných malých semínek, ze kterých vyrostou tisíce různých druhů rostlin a květin, to vše nemohlo vzniknout důsledkem nevědomých náhod. Otázkou by spíš mělo být, kdo vytvořil tyto dokonalé systémy.
|
Kokosové palmy mají jedny z nějvětších semen v celé rostlinné říši - kokosy. Kokosy totiž cestují dlohou dobu v mořských vlnách, zachytí se pak někde v rostlinstvu a kořenech u pobřeží a zakoření. Celý proces může trvat velmi dlouho, semeno kokosové palmy tedy musí být velké, protože má v sobě obrovskou zásobu živin na cestu. |
|
|
Orchideje mají velmi malá semena. Orchideje jsou delikátní květiny, které pro svůj vývoj potřebují přesné množství světla i vlhkosti. Semínka se přenášejí větrem a jsou jich tisíce. Tak velké množství zajišťuje přežití druhu, neboť aspoň některá mají šanci dolétnout na ideální místo. |
|
Semena tropických rostlin jsou často velká, jako například u avokáda. Plod na obrázku pochází z tropického klimatu a jeho semeno měří 5 cm. Má zvláštní schopnost vyrašení velmi dlouhých klíčků, které umožňují zaklíčení na suchých místech, kde se vlhkost nachází v hloubce. |
|
|
Tato semena napravo obsahují informace o ovoci, které na roslině, která z tohoto semene vyroste: sytou červenou barvu, s výčnělky podobnými trnům. Obsahují také informace o odstínu zelené barvy listů, jejich tvaru i červených žilách. Díky těmto informacím maji tyto druhy stromů po celém světě stejné vlastnosti. |
|
 Harun Yahya
Milióny let starý list topolu a list topolu dneška. |
Charakteristiky všech rostlin, ať už květin, keřů nebo stromů, jsou dokonale zakódovány v jejich semínkách. Stejné vlastnosti jsou zakódovány v semenech identických rostlin po milióny let a z tohoto důvodu se stejných semen rostou vždy stejné rostliny. |
Každý ví, že když se semínko dostane do hlíny, zaklíčí a vyroste z něj rostlina. Málokdo ale přemýšlí nad tím, jak k tomu dochází a co všechno je třeba k tomu, aby ze semínka vyrostl strom.
,,A On je ten, jenž sesílá vodu z nebe, a pomocí jí dáváme vyrůst rostlinám všech druhů a dáváme z ní vyrazit zeleni, z níž vznikají zrna seřazená v klasy, i palmám, z jejichž vrchlíků husté trsy datlí visí, i zahradám révy vinné, olivám a jablkům granátovým, jež jsou si podobná i nepodobná. Pohleďte na plody jejich, když uzrávají, a pohleďte na zralost jejich - v tom věru znamení jsou pro lid věřící." (6:99)
