Znamení stvoření v semínku
On stvořil nebesa bez opor, jež jsou viditelné, a rozhodil po zemi hory pevně zakotvené, aby se s vámi nekymácela. A rozšířil po ní zvířata rozličná. A seslali jsme z nebes vodu a dali jsme z ní vyrůst všem druhům rostlin štědrých. (31:10)
Jak je uvedeno v předcházející části, semeno v podstatě sestává ze semenného pláště, živinové rezervy a embrya. Přestože základní struktura všech semen je stejná, liší se množstvím živin obsažených v rezervě semene, typem ochranné membrány a její tloušťkou, tvarem a v neposlední řadě chutí ovoce, ve kterém se nacházejí. Vše od tvaru, tvrdosti až po barvu semenného pláště závisí na druhu rostliny a místě růstu.
Semínka svou různorodostí poukazují na zázrak stvoření rostlin. Jako příklad uveďme meruňku. Každá meruňka obsahuje jediné semeno, které je chráněno tvrdou skořápkou. Sladká chuť meruňky přitahuje ptáky, hlodavce, hmyz a v neposlední řadě i člověka. Po konzumaci zbude tvrdé nejedlé semeno. V přírodě je odhozeno jako odpad, zaklíčí a vyroste z něj nový strom meruňky.
Oproti tomu kiwi obsahuje velké množství jedlých semínek obsažených přímo v mase ovoce. Není tedy třeba - pro obnažení semena - snězení celého plodu. Při pouhém nakousnutí dojde k pozření semen a jejich následné distribuci zpět do přírody.
Semínka svou různorodostí poukazují na zázrak stvoření rostlin. Jako příklad uveďme meruňku. Každá meruňka obsahuje jediné semeno, které je chráněno tvrdou skořápkou. Sladká chuť meruňky přitahuje ptáky, hlodavce, hmyz a v neposlední řadě i člověka. Po konzumaci zbude tvrdé nejedlé semeno. V přírodě je odhozeno jako odpad, zaklíčí a vyroste z něj nový strom meruňky.
Oproti tomu kiwi obsahuje velké množství jedlých semínek obsažených přímo v mase ovoce. Není tedy třeba - pro obnažení semena - snězení celého plodu. Při pouhém nakousnutí dojde k pozření semen a jejich následné distribuci zpět do přírody.
Suchá semena mají často chomáčky a různá křidýlka, aby se mohla přepravovat větrem.
Suchá semena mají často chomáčky a různá křidýlka, aby se mohla přepravovat větrem.
Luštěniny tvoří velmi širokou kategorii, v níž každý druh má svůj vlastní odlišný tvar a rysy. Semena rostliny hrachu, například, jsou uspořádány v řadě. Žanovec měchýřník má vzduchem naplněné měchýře se semeny, které hlučně praskají. Další zajímavou luštěninou je černá mimóza (Mimosa pigra) se svými chlupatými lusky se semeny. Lusky vypadají jako pařáty.
To jsou jen některé příklady funkčních struktur rostlinných semen. Rozmanitost semen u rostlin je prostě pozoruhodná.
Semenný plášť každého semena obsahuje vše, co by rostlina, která ze semena začne růst, může pro začátek potřebovat. Embryo rostliny v semínku je zranitelné a proto je pečlivě chráněno právě semenným pláštěm. Semenné pláště jsou velmi rozmanité. Některé jsou pokryté trpkou látkou, která odradí potencionálního žrouta. Jiné jsou bohaté na chemickou látku tannin, která zabraňuje hnilobě semen. Semena některých rostlin jsou pokryta látkou vypadající jako želé, při kontaktu s vodou se látka rozpíná a přilne k okolí, viz obr. níže. Tato vlastnost hraje důležitou roli ve fázi klíčení.
Ochranná vnější vrstva semen je obvykle velmi tvrdá, plní ochrannou funkci. U některých druhů rostlin se v konečné fázi vývoje mění tak, že se na vnějším povrchu ukládají nepropustné voskovité látky, díky kterým je semeno odolné vůči vodě.
Některá semínka jsou pokryta membránami, jako třeba fazole, jiná jsou ukryta v pecce. Tloušťka a typ vnější vrstvy semene je specifická každé rostlině a liší se podle toho, v jakém prostředí rostliny roste a způsobu, jakým se rozmnožuje.
U rostlin, které se rozmnožují tím, že jsou jejich plody i se semeny pozřeny zvířaty a po několika hodinách vyloučeny s trusem, mají obal přesně tak pevný, aby se neponičil hryzáním, semínko přežilo koupel v břišních kyselinách a v neposlední řadě i nedostatek kyslíku. Semínka dokáží vydržet opravdu hodně a nepoškozená se dostanou zpět do podmínek, které způsobí klíčení. Jinými slovy zpět do přírody. Příkladem takové rostliny je například ostružina či lesní jahody.
Ochranná vnější vrstva semen je obvykle velmi tvrdá, plní ochrannou funkci. U některých druhů rostlin se v konečné fázi vývoje mění tak, že se na vnějším povrchu ukládají nepropustné voskovité látky, díky kterým je semeno odolné vůči vodě.
Některá semínka jsou pokryta membránami, jako třeba fazole, jiná jsou ukryta v pecce. Tloušťka a typ vnější vrstvy semene je specifická každé rostlině a liší se podle toho, v jakém prostředí rostliny roste a způsobu, jakým se rozmnožuje.
U rostlin, které se rozmnožují tím, že jsou jejich plody i se semeny pozřeny zvířaty a po několika hodinách vyloučeny s trusem, mají obal přesně tak pevný, aby se neponičil hryzáním, semínko přežilo koupel v břišních kyselinách a v neposlední řadě i nedostatek kyslíku. Semínka dokáží vydržet opravdu hodně a nepoškozená se dostanou zpět do podmínek, které způsobí klíčení. Jinými slovy zpět do přírody. Příkladem takové rostliny je například ostružina či lesní jahody.
A teď si představme, že bychom navštívili uměleckou galerii s exhibicí rostlin. Celou jednu zeď galerie pokrývají detailní malby všemožných semen a rostlin. Obrazy se nám velmi líbí ale nemůžeme najít jméno autora. Jdeme se proto zeptat pracovníka galerie. Ten nám řekne, že tyto obrazy nenamaloval žáden malíř ale že čáry se postupně objevovaly až nakonec vznikla tato díla. Nepřipadala by nám taková odpověď absurdní?
Je možné aby cokoliv tak funkčního a dokonale doladěného jako je stavba semínka vzniklo samo od sebe?
Je možné aby cokoliv tak funkčního a dokonale doladěného jako je stavba semínka vzniklo samo od sebe?
Kokosové palmy mají jedny z nějvětších semen v celé rostlinné říši - kokosy. Kokosy totiž cestují dlohou dobu v mořských vlnách, zachytí se pak někde v rostlinstvu a kořenech u pobřeží a zakoření. Celý proces může trvat velmi dlouho, semeno kokosové palmy tedy musí být velké, protože má v sobě obrovskou zásobu živin na cestu.
Každé semínko obsahuje informace o ovoci, které na rostlině, která z něj vyroste, poroste: V případě ovoce na obrázku to je sytá červená barva a kulatý tvar s výčnělky podobnými trnům. Obsahují také informace o odstínu zelené barvy listů, jejich tvaru i červených žilách. Díky těmto informacím maji tyto druhy stromů po celém světě stejné vlastnosti. |
Charakteristiky všech rostlin, ať už květin, keřů nebo stromů, jsou dokonale zakódovány v jejich semínkách. Stejné vlastnosti jsou zakódovány v semenech identických rostlin po milióny let a z tohoto důvodu se stejných semen vyrostou vždy stejné rostliny.
Každý ví, že když se semínko dostane do hlíny, zaklíčí a vyroste z něj rostlina. Málokdo ale přemýšlí nad tím, jak k tomu dochází a co všechno je třeba k tomu, aby ze semínka vyrostl strom.
,,A On je ten, jenž sesílá vodu z nebe, a pomocí jí dáváme vyrůst rostlinám všech druhů a dáváme z ní vyrazit zeleni, z níž vznikají zrna seřazená v klasy, i palmám, z jejichž vrchlíků husté trsy datlí visí, i zahradám révy vinné, olivám a jablkům granátovým, jež jsou si podobná i nepodobná. Pohleďte na plody jejich, když uzrávají, a pohleďte na zralost jejich - v tom věru znamení jsou pro lid věřící." (6:99)
Mořský ježek
Člověk, živý stroj
Proč semínko?
Tajemství výkonného světla světlušek
z článku Haruna Yahyi
Člověk, živý stroj
Proč semínko?
Tajemství výkonného světla světlušek
z článku Haruna Yahyi