Biologické hodiny rostlin
Každá rostlina má své biologické hodiny, které jsou nastaveny podle toho, co rostlina potřebuje a jaké má vlastnosti; podle její stavby a struktury a podle toho, co ji opylovává. Tyto hodiny jsou jako malý počítač, který řídí život rostliny od jejího vzniku, tedy od semínka až po její zánik. Existence takového systému v rostlinách poukazuje na skutečnost stvoření.
Schopnost měření času je totiž něco, co člověk očekává pouze od inteligentních stvoření - sám od sebe. Nic jiného na světě - ač už zvíře, stromy či planety, čas změřit nedokáží. Ani ten nejinteligentnější pes si není vědom toho, kdy dospěje a bude schopen se rozmnožovat, žádná fenka neví, jak dlouho bude březí ani kdy porodí. Je jím to dáno. V rostlinách taktéž existuje časomíra, která určuje, kdy rostlina kvete, za jak dlouho se objeví plody, kdy uzrají a podobně. V přírodě existují biologické hodiny.
V roce 1920 studovali dva přírodovědci Erwin Buenning a Kurt Stem v Německu pohyb listů fazole. Zaznamenali, že během dne se listy točily za sluncem a když se začalo stmívat, natočily své listy směrem vzhůru a už se nehýbaly, jakoby spaly. Výsledky svého výzkumu zveřejnili.
O 200 let dříve si faktu, že rostliny procházejí každodenními pravidelnými intervaly ,,bdění’‘ a spánku, všiml francouzský astronom Jacques d’Ortuous de Marian. Prováděl pokusy na rostlinách ve tmě v průběhu dne; vytvořil umělou noc*. Rostliny se navzdory tmě chovaly jako ve dne. Vědec z toho usoudil, že mají v sobě své vlastní předem naprogramované hodiny.
V přírodních podmínkách si každá rostlina ,,zvolí’‘ pro každou činnost určitou dobu. Dělá to v závislosti na slunci. Její hodiny jedou podle slunce a ve většině případů je celý cyklus dokončen za 24 hodin. V některých případech (např. rostliny pod mořem) je tento cyklus o hodně delší.
Bez ohledu na jeho délku existuje však jedna skutečnost, která se nemění. Tyto cykly řízené biologickými hodinami zajistí přežití rostliny a také celého druhu; každá rostlina vždy prochází každou etapou svého vývoje v tu nejvhodnější dobu. Všechny etapy vývoje rostlin jsou složité procesy, které rostliny vykonávají samy od sebe bez nejmenších chyb.
Schopnost měření času je totiž něco, co člověk očekává pouze od inteligentních stvoření - sám od sebe. Nic jiného na světě - ač už zvíře, stromy či planety, čas změřit nedokáží. Ani ten nejinteligentnější pes si není vědom toho, kdy dospěje a bude schopen se rozmnožovat, žádná fenka neví, jak dlouho bude březí ani kdy porodí. Je jím to dáno. V rostlinách taktéž existuje časomíra, která určuje, kdy rostlina kvete, za jak dlouho se objeví plody, kdy uzrají a podobně. V přírodě existují biologické hodiny.
V roce 1920 studovali dva přírodovědci Erwin Buenning a Kurt Stem v Německu pohyb listů fazole. Zaznamenali, že během dne se listy točily za sluncem a když se začalo stmívat, natočily své listy směrem vzhůru a už se nehýbaly, jakoby spaly. Výsledky svého výzkumu zveřejnili.
O 200 let dříve si faktu, že rostliny procházejí každodenními pravidelnými intervaly ,,bdění’‘ a spánku, všiml francouzský astronom Jacques d’Ortuous de Marian. Prováděl pokusy na rostlinách ve tmě v průběhu dne; vytvořil umělou noc*. Rostliny se navzdory tmě chovaly jako ve dne. Vědec z toho usoudil, že mají v sobě své vlastní předem naprogramované hodiny.
V přírodních podmínkách si každá rostlina ,,zvolí’‘ pro každou činnost určitou dobu. Dělá to v závislosti na slunci. Její hodiny jedou podle slunce a ve většině případů je celý cyklus dokončen za 24 hodin. V některých případech (např. rostliny pod mořem) je tento cyklus o hodně delší.
Bez ohledu na jeho délku existuje však jedna skutečnost, která se nemění. Tyto cykly řízené biologickými hodinami zajistí přežití rostliny a také celého druhu; každá rostlina vždy prochází každou etapou svého vývoje v tu nejvhodnější dobu. Všechny etapy vývoje rostlin jsou složité procesy, které rostliny vykonávají samy od sebe bez nejmenších chyb.
Rostliny kvetou v danou roční dobu, v době, kdy to je pro danou rostlinu nejvhodnější, podle toho, co ji opylovává. Například stromy jako jsou jabloně, hrušně či třešně, kvetou z jara, kdy se po zimě objeví hmyz, který je opyluje a zároveň se nasytí.
Biologické hodiny, které jsou předen nastaveny pro každý určitý druh rostliny jednotlivě, kalkulují nejvhodnější dobu pro kvetení podle toho, jak dlouho jim svítí sluneční paprsky na listy. Přírodovědci sledovali rostliny sojových fazolí a zaznamenali, kdy kvetly. Každá rostlina kvetla ve stejnou dobu bezohledu na to, kdy byla zasazena.
Rostliny samozřejmě využívají své časomíry i jinak. Vlčí máky jsou plné pylu přesně v ty dny a hodiny, kdy se v jejich okolí nachází největší množství hmyzu, které by je mohlo opylovat. Tyto dny i hodiny se od rostliny k rostlině liší. Biologické hodiny v každé rostlině fungují spolehlivě a také při opylování zaručují tu nejvhodnější dobu i čas.
Vlčí máky jsou plné pylu od července do srpna od 5. 30 ráno do 10 hodin. Je to přesně v době, kdy včely a hmyz hledají potravu. Biologické hodiny v každém vlčím máku berou v potaz nejen to, co vlčí mák potřebuje, ale také způsob JAK docílit uspokojení této potřeby. Zkrátka předem ,,ví", že každé ráno v červenci a srpnu od půl 6 do deseti hodin ráno kolem něj bude létat hladový hmyz. Také ,,ví'', že je třeba svůj květ otevřít nejen na vlastní dobu opylování, ale dát také včelám a hmyzu dostatek času na přílet k louce, na nalezení kytky a na vypití nektaru (a opylování přijednom). A nyní se vkrádá otázka: Kde se v máku nachází tyto hodiny, které mají tolik užitečných informací a všechno řídí? Přírodovědci dospěli k názoru, že biologické hodiny rostlin existují, ovšem kde se nachází je dodnes záhadou.
Toto všechno jasně poukazuje na existenci vyšší síly a inteligence, která rostlinám vytvoří a nastaví jejich ,,budík’‘. Biologické hodiny rostlin jsou pouze jedním z mnoha zázraků přírody. Je možné, aby procesy, kterými rostliny prochází ve svém vývoji, byly nastaveny samy od sebe? Je možné, aby vznikly náhodným třeskem atomů?
Důkazy Božího stvoření jsou všude kolem nás. O lidech, kteří používají svého intelektu a dokáží si uvědomit existenci a superioritu Boha, se píše ve svatém Koránu:
On je Ten, kdo pro vás sesílá vodu z mraků; z ní máte své nápoje a rostou z ní rostliny, na nichž svůj dobytek pasete. A vyrůstá z ní pro vás obilí a olivovník a datlová palma a vinná réva a všechny druhy ovoce. V tom věru je Znamení pro lid přemýšlivý. (16:11, 12)
*Rostliny nebyly po celou dobu ve tmě, to by zahynuly. Po dobu několika hodin v průběhu dne, byly rostliny ponechány ve tmě, na kterou nereagovaly.
Biologické hodiny, které jsou předen nastaveny pro každý určitý druh rostliny jednotlivě, kalkulují nejvhodnější dobu pro kvetení podle toho, jak dlouho jim svítí sluneční paprsky na listy. Přírodovědci sledovali rostliny sojových fazolí a zaznamenali, kdy kvetly. Každá rostlina kvetla ve stejnou dobu bezohledu na to, kdy byla zasazena.
Rostliny samozřejmě využívají své časomíry i jinak. Vlčí máky jsou plné pylu přesně v ty dny a hodiny, kdy se v jejich okolí nachází největší množství hmyzu, které by je mohlo opylovat. Tyto dny i hodiny se od rostliny k rostlině liší. Biologické hodiny v každé rostlině fungují spolehlivě a také při opylování zaručují tu nejvhodnější dobu i čas.
Vlčí máky jsou plné pylu od července do srpna od 5. 30 ráno do 10 hodin. Je to přesně v době, kdy včely a hmyz hledají potravu. Biologické hodiny v každém vlčím máku berou v potaz nejen to, co vlčí mák potřebuje, ale také způsob JAK docílit uspokojení této potřeby. Zkrátka předem ,,ví", že každé ráno v červenci a srpnu od půl 6 do deseti hodin ráno kolem něj bude létat hladový hmyz. Také ,,ví'', že je třeba svůj květ otevřít nejen na vlastní dobu opylování, ale dát také včelám a hmyzu dostatek času na přílet k louce, na nalezení kytky a na vypití nektaru (a opylování přijednom). A nyní se vkrádá otázka: Kde se v máku nachází tyto hodiny, které mají tolik užitečných informací a všechno řídí? Přírodovědci dospěli k názoru, že biologické hodiny rostlin existují, ovšem kde se nachází je dodnes záhadou.
Toto všechno jasně poukazuje na existenci vyšší síly a inteligence, která rostlinám vytvoří a nastaví jejich ,,budík’‘. Biologické hodiny rostlin jsou pouze jedním z mnoha zázraků přírody. Je možné, aby procesy, kterými rostliny prochází ve svém vývoji, byly nastaveny samy od sebe? Je možné, aby vznikly náhodným třeskem atomů?
Důkazy Božího stvoření jsou všude kolem nás. O lidech, kteří používají svého intelektu a dokáží si uvědomit existenci a superioritu Boha, se píše ve svatém Koránu:
On je Ten, kdo pro vás sesílá vodu z mraků; z ní máte své nápoje a rostou z ní rostliny, na nichž svůj dobytek pasete. A vyrůstá z ní pro vás obilí a olivovník a datlová palma a vinná réva a všechny druhy ovoce. V tom věru je Znamení pro lid přemýšlivý. (16:11, 12)
*Rostliny nebyly po celou dobu ve tmě, to by zahynuly. Po dobu několika hodin v průběhu dne, byly rostliny ponechány ve tmě, na kterou nereagovaly.
(Z článků Haruna Yahyi)
