Jak si ptáci staví svá hnízda
Ptáci jsou ze zvířecí říše nejlepší stavitelé svých domovů . Každý druh si staví hnízda trochu jinak a žáden ptačí stavitel nikdy neudělá chybu.
Ptačí rodiče si vždy budují hnízdo na místě, které je co nejvíce ukryto před predátory; v korunách stromů, mezi hustými listy, v dírách ve stromě, na skalách, nebo třeba také ve vysoké trávě. Když odletí hledat potravu a nechají bezbranná mláďata o samotě, jejich hnízdo je dobře zabezpečeno.
Hnízda také poskytují mláďatům ochranu před chladem; líhnou se bez peří, hýbat se ještě moc neumí a tak pro ně ptačí maminky staví hnízda zdlouhavým procesem z propletených proutků, větviček a stébel. Dno pak vystelou pírkama, jemnou trávou a pokud se jim poštěstí, i zvířecími chloupky a teplé hnízdo je hotovo!
Na vlastní stavbu ptáci samozřejmě potřebují rozmanitý stavební materiál. Aby si mohli postavit hnízdo podle svých potřeb, tráví někdy celé dny hledáním toho pravého materiálu, který pak nosí v zobáku anebo ho drží drápky. Zobák a drápy také používají při vlastní konstrukci. Sameček vždy vybírá vhodné místo pro hnízdo a samička ho staví.
Veškerý materiál, který ptáci při stavbě hnízda používají, je ohebný a tvarovatelný. Hotové hnízdo samozřejmě musí vydržet po celou dobu hnízdění a být odolné počasí. Ptáci proto používají bahno, listy, pírka apod. K tomu, aby hnízdo nepraskalo, jsou kupříkladu vhodná stébla trávy smíchaná s blátem.
Samička vlaštovky, která ráda hnízdí pod střechami domů, vytváří něco jako maltu. Nanosí pak v zobáčku pírka a stébla, smíchá maltu se slinami a vzniklou hmotu natírá ve vrstvách na zeď. Do hotového hnízda pak nanosí trávu, mech a peří a dílo je hotovo. Hnízda vlaštovek jsou zezhora otevřená; a proto si je tito ptáčci rádi staví pod převislými skalními útesy, na verandách a pergolách. ii
Jak polární tvorové přežijí zimu
V zajímavém hnízdě žije i jihoafrický moudivláček obecný. Jeho hnízdo má dvě části; v předním ,,pokoji’‘ je vchod, který je zvenčí normálně viditelný. Z něho pak vede tajný vchod do druhého pokoje s mláďaty. Pouhým okem se však náhodnému návštěvníku bude zdát, že hnízdo je opuštěné. iii
Oropendola, což je velký a elegantní pták žijící v jižní Americe, si vždy staví své hnízdo v sousedství vosích hnízd. Jeho predátoři - hadi, opice, tukani a střečci (druh mušek, který je pro tyto ptáky smrtelný), se totiž vos bojí a tak se drží od jejich hnízd raději dál. iv Oropendola si tak svá mláďata dokáže ochránit.
Šitá hnízda rákosníků
Rákosník indický má zobák podobný jehle, s dírkou na konci. Místo nitě používá vlákna pavučin, dále vlákna, které strhává z velkých pecek či semen a tenoučké pruhy stromových kůr. Pak si najde větev s velkými zelenými listy a vybere dva listy tak, aby rostly hned vedle sebe. Sešije oba listy k sobě po obou stranách a za každým stehem udělá uzlík, aby to lépe drželo. Vznikne kapsa, do které pak nanosí stébla trávy. Uvnitř této kapsy pak uplete malé hnízdo, do kterého samička snese vajíčka. vi
Snovači
Hnízda těchto ptáků jsou skutečným veledílem mezi hnízdy. Jsou spletena z vláken rostlin, delších stonků a dlouhých pruhů trav a výsledkem je skutečně pevné a odolné hnízdo.
A jak to snovač dělá?
Ze všeho nejdřív nasbírá materiál; natrhá zobákem dlouhé pruhy z velkých čerstvých listů a také vytrhává ze středu listů ,,páteř". Vždy používá pouze zelené listy, suché listy by byly tvrdé a neohebné. Napřed si sváže jednotlivá nasbíraná vlákna listů k sobě, aby mu nepadala a pak je po jednom váže k větvičce stromu. Nožkou si přidržuje vlákno na místě, kde ho potřebuje a zobákem ,,šije’‘. Musí přitom zvažovat, jak pevně má jednotlivá vlákna utahovat, aby se hnízdo neprotrhlo nebo neutrhlo od stromu. Přesně ví, jak má výsledek vypadat a podle toho zvažuje šířku a množství jednotlivých stehů.
Po dokončení vchodu začíná plést stěny hnízda. Za tímto účelem se pověsí hlavou dolů a vpletává travky a stébla směrem zevnitř; protahuje je mezi stébly ven a zase dovnitř a tká tak dlouho, až dokončí celé hnízdo.
Je úžasné, že každý snovač pracuje při stavbě svého hnízda s naprostou přesností, dodržuje pracovní postup od pořízení materiálu až po vlastní stavbu, přesně ví, kde má stehy povolit a kde je má zase přitáhnout. Pracuje do detailu a bez učení dokáže dělat hned dvě věci najednou - nožkama si přidržovat stéblo a zobákem ho nasměrovat a prostrčit na správné místo. Ani jeden jeho pohyb při stavění hnízda není marný nebo náhodný; všechno je promyšlené a účelné.
Existuje mnoho druhů z čeledi snovačovitých; a svá hnízda si každý druh staví podle toho, v jakém prostředí žije. Další druh snovače si například staví hnízdo ze stébel trav smíchaných se slinama a výsledkem je nepromokavý model snovačího dlouhého hnízda!
Další, kteří žijí ve velkých hejnech na jihu Afriky, si všichni společně staví jedno obrovské, složitě propletené hnízdo s mnoha vchody; takový ptačí ,,panelák’‘, ve kterém najednou hnízdí i několik set ptáků. ix
Každý z těchto ptáků je skutečným architektem i stavitelem v jednom! Je tedy možné, že by tito ptáci dokázali postavit něco tak dokonalého sami od sebe? Nemluvě o tom, proč by si stavěli něco tak architektonicky složitého, jako je onen ptačí panelák, když by to mohli mít jednodušší a postavit si jako všichni ostatní ptáci každý svoji garsonku! Je možné říct, že to dělají jen tak, náhodou? Odpověď je nasnadě - ne; stejně jako ostatní zvířata i oni jednají podle Božího vnuknutí a příkazu.
Každý druh ptáků má svůj způsob budování hnízd a každý typ hnízda vyžaduje složitý ,,know how’‘ a také plánování, kterého ptáci s téměř nicotnou mozkovou kapacitou, nejsou schopni.
Kolem sebe vidíme zvířata, která nemají schopnost úsudku, nemají žádný názor ani vůli. A přesto se dokážou chovat inteligentně, plánují, jsou navzájem k sobě láskyplná a nezištná. Jak je to tedy možné; co je naučilo chovat se tak, jak se chovají?
Každý člověk, který dokáže přemýšlet, pochopí, že to je Síla Boha, Vládce na Zemi i na Nebi. Tak, jak se o tom píše ve Svatém Koránu:
,,A ve stvoření vás samých a všech tvorů, které po zemi rozesel, jsou Znamení pro lid pevně věřící." (PSK 45:5)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Z článků Haruna Yahyi)
I Giovanni G. Bellani, Quand L'oiseau Fait Son Nid (When The Bird Makes Its Nest) (Arthaud, 1996), p. 85.
II Russell Freedman, How Animals Defend Their Young (New York: E.P. Dutton, 1978), p. 4.
III Giovanni G. Bellani, Quand L'oiseau Fait Son Nid (When The Bird Makes Its Nest) (Arthaud, 1996), pp. 24, 90.
IV Giovanni G. Bellani, Quand L'oiseau Fait Son Nid (When The Bird Makes Its Nest) (Arthaud, 1996), p. 89.
V David Attenborough, The Life of Birds (New Jersey: Princeton University Press, 1998), pp. 233-234.
VI Russell Freedman, How Animals Defend Their Young (New York: E.P. Dutton, 1978), p. 47.
VII David Attenborough, The Life of Birds (New Jersey: Princeton University Press, 1998), p. 234.
VIII Slater, The Encyclopedia of Animal Behavior, p. 42; and Attenborough, Life of Birds, pp. 234-235.
IX "Kalahari Gems," www.safricavoyage.com/kalahari.htm
Hnízda těchto ptáků jsou skutečným veledílem mezi hnízdy. Jsou spletena z vláken rostlin, delších stonků a dlouhých pruhů trav a výsledkem je skutečně pevné a odolné hnízdo.
A jak to snovač dělá?
Ze všeho nejdřív nasbírá materiál; natrhá zobákem dlouhé pruhy z velkých čerstvých listů a také vytrhává ze středu listů ,,páteř". Vždy používá pouze zelené listy, suché listy by byly tvrdé a neohebné. Napřed si sváže jednotlivá nasbíraná vlákna listů k sobě, aby mu nepadala a pak je po jednom váže k větvičce stromu. Nožkou si přidržuje vlákno na místě, kde ho potřebuje a zobákem ,,šije’‘. Musí přitom zvažovat, jak pevně má jednotlivá vlákna utahovat, aby se hnízdo neprotrhlo nebo neutrhlo od stromu. Přesně ví, jak má výsledek vypadat a podle toho zvažuje šířku a množství jednotlivých stehů.
Po dokončení vchodu začíná plést stěny hnízda. Za tímto účelem se pověsí hlavou dolů a vpletává travky a stébla směrem zevnitř; protahuje je mezi stébly ven a zase dovnitř a tká tak dlouho, až dokončí celé hnízdo.
Je úžasné, že každý snovač pracuje při stavbě svého hnízda s naprostou přesností, dodržuje pracovní postup od pořízení materiálu až po vlastní stavbu, přesně ví, kde má stehy povolit a kde je má zase přitáhnout. Pracuje do detailu a bez učení dokáže dělat hned dvě věci najednou - nožkama si přidržovat stéblo a zobákem ho nasměrovat a prostrčit na správné místo. Ani jeden jeho pohyb při stavění hnízda není marný nebo náhodný; všechno je promyšlené a účelné.
Existuje mnoho druhů z čeledi snovačovitých; a svá hnízda si každý druh staví podle toho, v jakém prostředí žije. Další druh snovače si například staví hnízdo ze stébel trav smíchaných se slinama a výsledkem je nepromokavý model snovačího dlouhého hnízda!
Další, kteří žijí ve velkých hejnech na jihu Afriky, si všichni společně staví jedno obrovské, složitě propletené hnízdo s mnoha vchody; takový ptačí ,,panelák’‘, ve kterém najednou hnízdí i několik set ptáků. ix
Každý z těchto ptáků je skutečným architektem i stavitelem v jednom! Je tedy možné, že by tito ptáci dokázali postavit něco tak dokonalého sami od sebe? Nemluvě o tom, proč by si stavěli něco tak architektonicky složitého, jako je onen ptačí panelák, když by to mohli mít jednodušší a postavit si jako všichni ostatní ptáci každý svoji garsonku! Je možné říct, že to dělají jen tak, náhodou? Odpověď je nasnadě - ne; stejně jako ostatní zvířata i oni jednají podle Božího vnuknutí a příkazu.
Každý druh ptáků má svůj způsob budování hnízd a každý typ hnízda vyžaduje složitý ,,know how’‘ a také plánování, kterého ptáci s téměř nicotnou mozkovou kapacitou, nejsou schopni.
Kolem sebe vidíme zvířata, která nemají schopnost úsudku, nemají žádný názor ani vůli. A přesto se dokážou chovat inteligentně, plánují, jsou navzájem k sobě láskyplná a nezištná. Jak je to tedy možné; co je naučilo chovat se tak, jak se chovají?
Každý člověk, který dokáže přemýšlet, pochopí, že to je Síla Boha, Vládce na Zemi i na Nebi. Tak, jak se o tom píše ve Svatém Koránu:
,,A ve stvoření vás samých a všech tvorů, které po zemi rozesel, jsou Znamení pro lid pevně věřící." (PSK 45:5)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Z článků Haruna Yahyi)
I Giovanni G. Bellani, Quand L'oiseau Fait Son Nid (When The Bird Makes Its Nest) (Arthaud, 1996), p. 85.
II Russell Freedman, How Animals Defend Their Young (New York: E.P. Dutton, 1978), p. 4.
III Giovanni G. Bellani, Quand L'oiseau Fait Son Nid (When The Bird Makes Its Nest) (Arthaud, 1996), pp. 24, 90.
IV Giovanni G. Bellani, Quand L'oiseau Fait Son Nid (When The Bird Makes Its Nest) (Arthaud, 1996), p. 89.
V David Attenborough, The Life of Birds (New Jersey: Princeton University Press, 1998), pp. 233-234.
VI Russell Freedman, How Animals Defend Their Young (New York: E.P. Dutton, 1978), p. 47.
VII David Attenborough, The Life of Birds (New Jersey: Princeton University Press, 1998), p. 234.
VIII Slater, The Encyclopedia of Animal Behavior, p. 42; and Attenborough, Life of Birds, pp. 234-235.
IX "Kalahari Gems," www.safricavoyage.com/kalahari.htm
