Obrovská ohňová koule
Obrovská ohňová koule, která se oddělila od slunce, má teplotu 60 000 st. C a je plná částic ionizovaných plynů. Podobné výbuchy a reakce, ke kterým dochází v nitru slunce, které je jako obrovský nukleární reaktor, uvolňují nepředstavitelné množství energie. Kdyby se při těchto reakcích stala i malá chybička, mohlo by dojít k výbuchu slunce anebo totálnímu vyhoření. Důvodem, proč se tak nestalo a nestane, je fakt, že slunce bylo nastaveno a všechny jeho reakce jsou precizně regulovány. Pokud se více zamyslíme nad tím, jak funguje naše sluneční soustava a slunce, zjistíme, že všechno je úžasně vyvážené. Rovnováha mezi přitažlivostí slunce a odstředivou silou jednotlivých planet naší sluneční soustavy znamená, že každá planeta má své místo a nemůže ,,uplavat" do vesmíru. Slunce planety přitahuje k sobě obrovskou silou, ale každá planeta se rychle otáčí kolem své osy a tato odstředivá síla působící proti přitažlivé síle slunce udržuje planety na jejich orbitu. Kdyby se nějaká planeta začala točit jen o trochu pomaleji, způsobilo by to výkyv její odstředivé síly, slunce by ji přitáhlo k sobě a na jeho povrchu by explodovala. K ničemu takovému ale nedojde, neboť celý vesmír je precizně nastaven, jak o tom Bůh hovoří ve Svatém Koránu:
“A slunce se pohybuje po dráze předepsané. Takové je ustanovení Všemohoucího, Vševědoucího Boha. A pro měsíc jsme určili jednotlivé fáze, dokud se nenavrátí do svého původního tvaru, podoben staré a suché větvi palmové. A nesluší se slunci, aby předběhlo měsíc, a noci, aby předhonila den. A všechny plují po nebeské dráze.'' (36:40-42)
Úžasná rovnováha slunečních reakcí
Slunce je vlastně obrovský atomový reaktor, ve kterém se za velkých teplot a světla mění atomy vodíku na hélium. 4 atomy vodíku se smísí a vzniká jeden atom hélia. Vodík má ve svém atomovém jádru jeden proton. Sluneční světelná i tepelná energie se produkuje při vzniku atomu hélia sloučením čtyř atomů vodíku, v obrovském množství. Tyto chemické reakce probíhají uvnitř slunce. Je samozřejmé, že hélium nevzniká z vodíku v jednom okamžiku. Jedná se o dvoufázovou reakci. Napřed se slučují atomy vodíku vždy po dvojicích; vzniká deutron, který je tvořen jedním protonem a jedním neutronem. Následně se sloučí dva deutrony a vzniká atom hélia, který má ve svém jádru dva neutrony a dva protony.
Největší atomová síla
Možná vás teď napadne tato otázka: jak se jmenuje ona síla, která způsobuje slučování jednotlivých atomových jader? Nese jméno STRONG NUCLEAR FORCE, tedy SILNÁ JADERNÁ SÍLA. Tato síla je nejsilnější atomovou silou v našem vesmíru a je nesčetněkrát, bilionkrát silnější než gravitace.
Průzkumy v jaderné fyzice došly k závěrům, že kdyby silná jaderná síla byla jen o maličko slabší, nemohlo by dojít ke sloučení dvou atomových jader vodíku, oba protony by se místo slučování odpuzovaly a atomové reakce na slunci by nikdy nebyly. Jinými slovy slunce by zkrátka nebylo. Světoznámý americký vědec a astronom George Greenstein na toto téma řekl: ,,Kdyby silná jaderná síla byla jen o trochu menší, na zemi by nebylo žádné světlo.”
Vyvážená reakce
A co by se stalo, kdyby ona jaderná síla na slunci byla o trochu silnější? V tomto případě by místo deutronů s jedním protonem a jedním neutronem vznikaly di-protony složené ze dvou protonů. Síla následné chemické reakce by byla tak obrovská, že by slunce do pár sekund explodovalo a celá země by byla spálena na uhel. Díky Božímu Milosrdenství se to ale nestane, silná atomová síla slunce je přesně tak silná, jak je potřeba a slunce vydává přesně tolik sluneční i tepelné energie, kolik je na zemi třeba, aby na ní byly vhodné podmínky pro život. I malá změna by znamenala, že by slunce buď nikdy nevzniklo a život na zemi by nebyl možný, anebo by vybuchlo a zničilo všechno živé.
Alláh stvořil slunce přesně takové, aby člověku mohlo sloužit; tak jak o tom hovoří ve Svatém Koránu:
,,Slunce a měsíc své dráhy podle počtu stanoveného sledují. A traviny a stromy se Jeho vůli pokorně podřizují. A nebe On vysoko zvedl a míru stanovil...”
Je to Alláh, Milosrdný Bůh, Kdo stvořil celý vesmír z ničeho, a pak ho seřídil a uspořádal tak, jak si přál. Způsob, jakým všechna tělesa ve vesmíru cestují po své dráze bez sebemenších problémů, je důkazem dokonalosti Božího stvoření. Bůh dále říká:
,,A mezi Jeho Znamení patří i to, že nebesa i země z příkazu Jeho pevně stojí. Potom až vás voláním zavolá, hle, ze země vystoupíte.” (30:27)
(Z článků Haruna Yahyi)
Slunce je vlastně obrovský atomový reaktor, ve kterém se za velkých teplot a světla mění atomy vodíku na hélium. 4 atomy vodíku se smísí a vzniká jeden atom hélia. Vodík má ve svém atomovém jádru jeden proton. Sluneční světelná i tepelná energie se produkuje při vzniku atomu hélia sloučením čtyř atomů vodíku, v obrovském množství. Tyto chemické reakce probíhají uvnitř slunce. Je samozřejmé, že hélium nevzniká z vodíku v jednom okamžiku. Jedná se o dvoufázovou reakci. Napřed se slučují atomy vodíku vždy po dvojicích; vzniká deutron, který je tvořen jedním protonem a jedním neutronem. Následně se sloučí dva deutrony a vzniká atom hélia, který má ve svém jádru dva neutrony a dva protony.
Největší atomová síla
Možná vás teď napadne tato otázka: jak se jmenuje ona síla, která způsobuje slučování jednotlivých atomových jader? Nese jméno STRONG NUCLEAR FORCE, tedy SILNÁ JADERNÁ SÍLA. Tato síla je nejsilnější atomovou silou v našem vesmíru a je nesčetněkrát, bilionkrát silnější než gravitace.
Průzkumy v jaderné fyzice došly k závěrům, že kdyby silná jaderná síla byla jen o maličko slabší, nemohlo by dojít ke sloučení dvou atomových jader vodíku, oba protony by se místo slučování odpuzovaly a atomové reakce na slunci by nikdy nebyly. Jinými slovy slunce by zkrátka nebylo. Světoznámý americký vědec a astronom George Greenstein na toto téma řekl: ,,Kdyby silná jaderná síla byla jen o trochu menší, na zemi by nebylo žádné světlo.”
Vyvážená reakce
A co by se stalo, kdyby ona jaderná síla na slunci byla o trochu silnější? V tomto případě by místo deutronů s jedním protonem a jedním neutronem vznikaly di-protony složené ze dvou protonů. Síla následné chemické reakce by byla tak obrovská, že by slunce do pár sekund explodovalo a celá země by byla spálena na uhel. Díky Božímu Milosrdenství se to ale nestane, silná atomová síla slunce je přesně tak silná, jak je potřeba a slunce vydává přesně tolik sluneční i tepelné energie, kolik je na zemi třeba, aby na ní byly vhodné podmínky pro život. I malá změna by znamenala, že by slunce buď nikdy nevzniklo a život na zemi by nebyl možný, anebo by vybuchlo a zničilo všechno živé.
Alláh stvořil slunce přesně takové, aby člověku mohlo sloužit; tak jak o tom hovoří ve Svatém Koránu:
,,Slunce a měsíc své dráhy podle počtu stanoveného sledují. A traviny a stromy se Jeho vůli pokorně podřizují. A nebe On vysoko zvedl a míru stanovil...”
Je to Alláh, Milosrdný Bůh, Kdo stvořil celý vesmír z ničeho, a pak ho seřídil a uspořádal tak, jak si přál. Způsob, jakým všechna tělesa ve vesmíru cestují po své dráze bez sebemenších problémů, je důkazem dokonalosti Božího stvoření. Bůh dále říká:
,,A mezi Jeho Znamení patří i to, že nebesa i země z příkazu Jeho pevně stojí. Potom až vás voláním zavolá, hle, ze země vystoupíte.” (30:27)
(Z článků Haruna Yahyi)
