Dědičný hřích
Podle Islámských nauk se každý člověk rodí neposkvrněný a bez hříchu. Novorozeně je jako čistý list papíru. Teprve až dítě dospěje, stává se zodpovědným za své činy. Člověk je tedy bez hříchu, dokud sám není schopen posoudit, co je a není hřích a sám se ho nedopustí.
V Islámu neexistuje koncept svůdného pohlaví či původce hříchu - Evy, která svedla Adama. Muži i ženy mají stejnou odpovědnost za stejné činy; hřích jednoho pohlaví není větší, než stejný hřích druhého pohlaví. Muži i ženy si jsou rovni.
Původ lidstva z hříchu a prvotní dědičný hřích také nejsou součástí Islámu. Člověk se nerodí ve stavu hříšnosti a ,,nedokonalost” Adama a Evy se nepředává dalším pokolením.
Adam a Eva vykonali první hřích v historii lidstva a tento hřích byl jejich vlastní. Tvrzení, že všechny následující generace jejich potomků mají nějakým způsobem podíl na jejich špatném skutku, je nelogický a nespravedlivý.
Islám znamená mír
Mimoto nic, co manželské soužití obnáší, není v Islámu hříchem. Pouze mimomanželské vztahy jsou nemorální a hříšné. Mnoho lidí na světě se narodí z hříchu, avšak mnoho lidí také ne a žádné dítě nenese zodpovědnost za počiny svých rodičů. Bůh dal člověku jen jediný způsob, jak se rozmnožovat; bylo by možné, aby Bůh člověka nutil ke hříchu?
Bůh přece člověka od hříchu odrazuje. Proto je samozřejmé, že musí existovat nějaký ,,nehříšný” způsob zajištění pokračování rodu. A tou je v Islámu manželství.
Lidský život je plný křižovatek, rozcestí a možností. Každý člověk je zodpovědný za činy, které vykoná. Avšak vždy má možnost, si vybrat tu ,,lepší” cestu a nikdy žáden hřích nezdědí.
