Struktura a vznik semínka
,,Cožpak neviděli, že přivádíme vodu na vyschlou zemi a její pomocí plodíme obilí, jímž se živí jejich dobytek i oni sami? Proč na to nedbají?" (32:27)
Od vysokých stromů přes voňavé kytky až po zeleninu a ovoce, všechny tyto rostliny pocházejí ze semínek. Víte, jakými vývojovými stádii si tato semínka prošla?
Prvním stádiem u rostlin, které mají květy, je přenos pylu, tedy přenos samčích rozmnožovacích buněk, k pestíku, tedy samičím rozmnožovacím orgánům ve květu; a to větrem, hmyzem, zvířaty apod. Konec pestíku se nazývá blizna. Pyl se zachytí na lepivé blizně a malým kanálkem v pestíku se dostává dolů k semeníku. To, že blizna lepí, je velmi důležité.
Když se zrníčko pylu stejného druhu rostliny dostane na bliznu, začne tvořit svůj vlastní kanálek, který vypadá jako malý kořen rostoucí směrem dolů k semeníku. Každé zrnko pylu obsahuje dvě spermové buňky. Pylovým kanálkem se obě buňky dostávají k semínku v semeníku. Jedna spermie oplodní vajíčko, později z toho vznikne semínko rostliny. Druhá spermie vytvoří obal zárodku a je zásobárnou živin. Každé semínko se tedy skládá z embrya rostliny a zásobárny živin. V embryu jsou obsaženy veškeré informace o tom, jaká rostlina bude; její výška, druh listů, barva květů, způsob rozmnožování atd. Jinými slovy - embryo je mini kopií své rostliny v jiné podobě; a zásobárna živin ho vyživuje do doby, než se z něj stane rostlina, která se bude schopna vyživovat sama.
Od vysokých stromů přes voňavé kytky až po zeleninu a ovoce, všechny tyto rostliny pocházejí ze semínek. Víte, jakými vývojovými stádii si tato semínka prošla?
Prvním stádiem u rostlin, které mají květy, je přenos pylu, tedy přenos samčích rozmnožovacích buněk, k pestíku, tedy samičím rozmnožovacím orgánům ve květu; a to větrem, hmyzem, zvířaty apod. Konec pestíku se nazývá blizna. Pyl se zachytí na lepivé blizně a malým kanálkem v pestíku se dostává dolů k semeníku. To, že blizna lepí, je velmi důležité.
Když se zrníčko pylu stejného druhu rostliny dostane na bliznu, začne tvořit svůj vlastní kanálek, který vypadá jako malý kořen rostoucí směrem dolů k semeníku. Každé zrnko pylu obsahuje dvě spermové buňky. Pylovým kanálkem se obě buňky dostávají k semínku v semeníku. Jedna spermie oplodní vajíčko, později z toho vznikne semínko rostliny. Druhá spermie vytvoří obal zárodku a je zásobárnou živin. Každé semínko se tedy skládá z embrya rostliny a zásobárny živin. V embryu jsou obsaženy veškeré informace o tom, jaká rostlina bude; její výška, druh listů, barva květů, způsob rozmnožování atd. Jinými slovy - embryo je mini kopií své rostliny v jiné podobě; a zásobárna živin ho vyživuje do doby, než se z něj stane rostlina, která se bude schopna vyživovat sama.
Zásobárna živin
Každé semínko má v sobě zásobárnu živin. Množství živin je šité namíru každému semínku. Některá semínka, například kokos, putuje mořem velmi dlouho a aby to přežil, má pod hrubou slupkou tlustou zásobu živin - kokos.
Tato zásobárna je nenahraditelná, neboť semínko ještě nemá lístky, kterými by mohlo získávat energii fotosyntézou ze slunce, ani kořeny, kterými by se živilo z hlíny; tato zásobárna je tedy v plném využití do doby, než ze semínka vyroste sazenice.
Tajemství v semínku
Tato zásobárna je nenahraditelná, neboť semínko ještě nemá lístky, kterými by mohlo získávat energii fotosyntézou ze slunce, ani kořeny, kterými by se živilo z hlíny; tato zásobárna je tedy v plném využití do doby, než ze semínka vyroste sazenice.
Tajemství v semínku
Zajímavostí je, že každé semínko má ve své zásobárně přesně tolik zásob, kolik bude potřebovat. Množství živin v semenech rostlin, které klíčí až po delší době (např. kokos) a semen, které začínají klíčit hned po kontaktu s vodou (např. melouny, fazole) není stejné. Také množství jednotlivých živin, zvláště škrobu a bílkovin, je pro různé rostliny různý. Jsou také semínka, která obsahují ještě cukry a tuky. Nejdůležitějším ,,vitamínem" pro vyvíjející se semínko je vysoce energetický škrob. Bílkoviny v semínku obsahují aminokyseliny potřebné k růstu.
Kdo nebo co ustanuje množství a druh živin v semínku? Mohlo by to být samotné semínko? Toto množství je ale stanoveno ještě před jeho vznikem, semínko to tedy nemůže být. Mohla by to být mateřská rostlina? Že by přesně znala vývojové etapy svých semínek a podle toho jim ,,nadělila" co potřebují? Pokud bychom připustili tuto alternativu, museli bychom také připustit, že rostliny mají vlastní inteligenci a vědomí a vědí, co se bude dít dál. Něco takového je však pro inteligentního člověka nesmyslné.
Je evidentní, že Tím, kdo ukládá do semínek všech rostlin přesně tolik živin, kolik jich bude potřeba, je Stvořitel všech rostlin, jejich systémů a Stvořitel všech stádií jejich vývoje, tedy Bůh.
Je evidentní, že Tím, kdo ukládá do semínek všech rostlin přesně tolik živin, kolik jich bude potřeba, je Stvořitel všech rostlin, jejich systémů a Stvořitel všech stádií jejich vývoje, tedy Bůh.
Stavba semínka podle druhu (viz obr. níže)
a) nahosemenné
b) krytosemenné - jednoděložní
- dvouděložní
a) nahosemenné
b) krytosemenné - jednoděložní
- dvouděložní
Po oplodnění se při vzniku semínka v jeho jádru ukládá škrob a bílkoviny, popřípadě i cukry a tuky. Škroby a bílkoviny nejsou ve vodě rozpustné, semínko je tedy není schopno absorbovat; proto jsou v semínku obsaženy také chemikálie, které je rozpustí na menší rozpustné částečky, které pak jsou snadno vstřebány.
Živiny obsažené v semenech jsou velmi přínosné pro zvířata i pro člověka. Pšenice, kukuřice, rýže, kroupy, oves, žito, jáhly, pohanka, luštěniny a ořechy jsou typy semen, které jsou důležitou složkou potravy.
Některá semínka obsahují relativně hodně cukru, např. jedlé kaštany, mandle, pistácie či zelený hrášek.
V olejnatých semenech se poměr tuku zvyšuje s tím, jak semínko zraje. Mezi významné oleje patří sójový olej, olivový olej, podzemnicový olej, ricinový olej, tungový olej, lnářský olej a olej z palmy olejné. Tyto oleje jsou hojně využívány nejen v potravinářství ale také v průmyslu.
Minerály a vitamíny
Většina suchých semínek má vysokou nutriční hodnotu. Sezamky a slunečnicová semínka mají vyšší obsah bílkovin než běžné zrní. Dýňová semínka obsahují 30% bílkovin. Většina semínek obsahuje hodně zdraví-prospěšného tuku a vitamíny E, A, D a také vitamín B. Množství a poměr vitamínů závisí na druhu.
Obsah minerálů v semenech také není zanedbatelný, obvzláště železo, zinek a magnézium. Dalšími prvky jsou měď, kalcium, potasium, fosfor, jód a malé množství sodíku.
Slunečnicová semínka obsahují hodně manganu, zinku, mědi a fosforu; proto se používají k léčbě různých nemocí a vysokého krevního tlaku. Snižují cholesterol a jsou tedy vhodná pro lidi se srdečními problémy. Nejvýživnější jsou neopražená a bez soli.
Sezamová semínka jsou zřejmě nejpoužívanější semínka na světě. Obsahují 55% oleje, 20% proteinů a dále vitamíny A a E, většinu vitamínů B a kyselinu listovou. Z minerálů pak obsahují velké množství kalcia, mědi, magnézia, fosforu, potasia, zinku a železa. Mají také mírné antioxidační účinky.
Bůh lidem v semenech poskytl a poskytuje zdroj obživy, jak v dobách dávných, kdy lidé jedli to, co našli nebo co si vypěstovali, tak v dobách technologického pokroku, kdy si z jednoho druhu rostlin dokážeme vyrobit mnoho druhů výrobků k obživě.
,,Jezte tedy ze všeho dovoleného a dobrého, co vám Alláh uštědřil; a buďte vděčni za štědrost Alláhovu, je-li to On, koho uctíváte." (16:114)
Obsah minerálů v semenech také není zanedbatelný, obvzláště železo, zinek a magnézium. Dalšími prvky jsou měď, kalcium, potasium, fosfor, jód a malé množství sodíku.
Slunečnicová semínka obsahují hodně manganu, zinku, mědi a fosforu; proto se používají k léčbě různých nemocí a vysokého krevního tlaku. Snižují cholesterol a jsou tedy vhodná pro lidi se srdečními problémy. Nejvýživnější jsou neopražená a bez soli.
Sezamová semínka jsou zřejmě nejpoužívanější semínka na světě. Obsahují 55% oleje, 20% proteinů a dále vitamíny A a E, většinu vitamínů B a kyselinu listovou. Z minerálů pak obsahují velké množství kalcia, mědi, magnézia, fosforu, potasia, zinku a železa. Mají také mírné antioxidační účinky.
Bůh lidem v semenech poskytl a poskytuje zdroj obživy, jak v dobách dávných, kdy lidé jedli to, co našli nebo co si vypěstovali, tak v dobách technologického pokroku, kdy si z jednoho druhu rostlin dokážeme vyrobit mnoho druhů výrobků k obživě.
,,Jezte tedy ze všeho dovoleného a dobrého, co vám Alláh uštědřil; a buďte vděčni za štědrost Alláhovu, je-li to On, koho uctíváte." (16:114)
|
|
