Tajemství v semínku
By Marie Richie
,,Vidíte to, co sejete? Pěstujete to snad vy, nebo jsme Pěstitelem My? Kdybychom chtěli, změnili bychom to v polámané kusy a potom byste o tom nepřestali marně hovořit... " (56:63-65)
Co vidíte na obrázku vlevo?
Fazůlky, pecky, smítka.... Těžko říct, co všechno tam je. Pokud bychom ale tato ,,smítka" zasypali hlínou, za pár dní by se objevily klíčky a nakonec by z nich vyrostly velikány.
Co vidíte na obrázku vlevo?
Fazůlky, pecky, smítka.... Těžko říct, co všechno tam je. Pokud bychom ale tato ,,smítka" zasypali hlínou, za pár dní by se objevily klíčky a nakonec by z nich vyrostly velikány.
 |
 |
Jedná se tedy o semínka rostlin, která když mají příznivé podmínky, začnou klíčit a růst do mnoha podob. Mají zajímavé vlastnosti: každé z nich obsahuje ,,plán" o tom, jak bude vypadat každá stopka lístku budoucí rostliny, kolik bude mít rostlina listů a jakého budou tvaru, je v něm zaznamenána tloušťka kůry i její odstín, průměr a velikost žil, kterými v ní bude proudit voda a živiny, výška rostliny, zdali strom či rostlina ponese ovoce a jaké, přesná barva, tvar, vůně a chuť plodů... zkrátka - v semínku jsou zaznamenány veškeré informace o rostlině, která z něj vyroste.
Struktura a vznik semínka
Pokud bychom měli hrstku různých semen a pokusili se hádat, o jaká rostliny se jedná, asi bychom se těžko shodli. Na světě existují tisíce rostlin a semínka všech jsou si podobná, vypadají jako malé a suché drobky. A přesně z takových malých skrčených uschlých kuliček vyrůstají nádherné květiny úžasných barev a tvarů - růže, fialky, kopretiny a máky... Právě z takových pidi věciček vyrůstá většina ovocných stromů - broskvoňů, hrušní, třešní, meruněk, pomerančů atd. Z černých, hnědých a žlutých semínek později vyrostou papriky, rajčata, mandarinky a hroznové víno....
|
Rostliny existují milióny let a po celou tu dobu jsou jejich vlastnosti vtisknuty do jejich semínek. Pokud se nad tímto tématem zamyslíme tímto způsobem, hned budeme schopni vidět mnoho věcí poněkud jinak. Začněme u naprosto běžných rostlin, které všichni známe.... u zeleniny, ovoce a květin. |
By Taiyo Fujii
Co je zapotřebí k tomu, aby ze semínka melounu vyrostl vodní meloun? Pokud si vezmeme do ruky kousek melounu, všimneme si, že má pravidelné uspořádání. Všechny informace o tom, jak se ,,vyrábí” melounová chuť i vůně je obsažena v jádru každé pecky. Každé semínko je přiděláno k dužnině melounu malou šňůrkou. Z informací v semínku také pochází to, že každé semínko, ze kterého vyroste meloun, bude mít stejná semínka jako bylo původně ono samo, tedy bude mít černou, tuhou a hladkou slupku. V semínku je dále zakódováno odstín slupky melounu, tloušťka a dokonalý oblý tvar plodu.
Není pochyb o tom, že nejinteligentnějším tvorem na Zemi je člověk, ale ani on se svou vysokou inteligencí není schopen meloun vyrobit. Všechny vodní melouny na celém světě jsou stejné a mají stejná semínka se stejnými jádry a nezáleží na tom, odkud semínka máme; ze všech vyrostou stejné rostliny - melouny.
Není pochyb o tom, že nejinteligentnějším tvorem na Zemi je člověk, ale ani on se svou vysokou inteligencí není schopen meloun vyrobit. Všechny vodní melouny na celém světě jsou stejné a mají stejná semínka se stejnými jádry a nezáleží na tom, odkud semínka máme; ze všech vyrostou stejné rostliny - melouny.
Jako další příklad můžeme uvést jehličnaté stromy v severních končinách. Když je pod nulou a země zamrzne, jejich kořeny nemohou nasávat vodu ze země. Přidejme k tomu fakt, že v zimě většina srážek spadne v podobě sněhu; takže je jasné, že tyto jehličnany musí pro své přežití mít schopnost ustát mrazy i ledové poryvy větru, sníh a ještě i nedostatek vody. Tuto schopnost jim dávají jejich malé listy - jehličky. Většina jehličnanů má jehličí po celý rok. Každá jehlička je odolná proti mrazu a má pevný a voskový povrch, který zabraňuje odpařování vody. Zadržování vody uchovává strom pevnější a tak napomáhá stromu ,,unést" množství sněhu, které na něj napadá.
Na jaře pak jehličnaté stromy získávají více energie tak, že jim přibudou další jehličky, že každý rok rostou. Odolnost jehliček je velmi důležitá, neboť se v nich skladují živiny a dochází ke fotosyntéze.
Sníh, který se na jehličnatém stromě udrží, také chrání strom před zmrznutím.
Na jaře pak jehličnaté stromy získávají více energie tak, že jim přibudou další jehličky, že každý rok rostou. Odolnost jehliček je velmi důležitá, neboť se v nich skladují živiny a dochází ke fotosyntéze.
Sníh, který se na jehličnatém stromě udrží, také chrání strom před zmrznutím.
Rostliny, které rostou v pouštních oblastech, musí čelit mnoha nebezpečím - nedostatek vody, vyprahlá zem, písečné bouře a obrovské horko, to vše by pro běžnou rostlinu znamenalo jistou smrt. Ale pouštní rostliny jsou odolné vůči tomuto klimatu a stavba jejich semínek i způsob reprodukce umožňují přežití.
Semínka pouštních rostlin často obsahují látky, které oddalují klíčení až do nástupu příznivějších podmínek. Tobolky hořčice bílé (sinapis alba) obsahují chemickou látku blastokolin, která zajišťuje výživu a přežití semen dlouhé měsíce. V pouštních oblastech Arizony rostou další dvě podobné rostliny, lepidium lasiocarpum, což je druh řeřichy, jejíž semínka vyklíčí až pro roce; a streptanthus arizonicus, druh hořčice, která klíčí dokonce až po 26 měsících.
Je evidentní, že látky, které umožňují přežití pouštních rostlin, jsou obsaženy už v zárodcích těchto rostlin, v semenech. Rozdílné vlastnosti pouštních rostlin, rostlin z našeho klimatu a také třeba rostlin severu poukazují na množství odlišných detailů, zakódovaných v semenech každé rostliny.
Semínka pouštních rostlin často obsahují látky, které oddalují klíčení až do nástupu příznivějších podmínek. Tobolky hořčice bílé (sinapis alba) obsahují chemickou látku blastokolin, která zajišťuje výživu a přežití semen dlouhé měsíce. V pouštních oblastech Arizony rostou další dvě podobné rostliny, lepidium lasiocarpum, což je druh řeřichy, jejíž semínka vyklíčí až pro roce; a streptanthus arizonicus, druh hořčice, která klíčí dokonce až po 26 měsících.
Je evidentní, že látky, které umožňují přežití pouštních rostlin, jsou obsaženy už v zárodcích těchto rostlin, v semenech. Rozdílné vlastnosti pouštních rostlin, rostlin z našeho klimatu a také třeba rostlin severu poukazují na množství odlišných detailů, zakódovaných v semenech každé rostliny.
Rudá barva růže, kudrlinka na každém okvětním lístku, jejich množství, hebkost a přesně daný poměr látek, které způsobují její vůni, to vše je zapsáno v semínku každé růže.
Temná barva lilku, lesklost povrchu a přesné místo každé pecičky v něm, i toto je zapsáno v semínku lilku.
Podobné to je i u hrozna; jeho sladké kuličky rostou na popínavých révách na slunných a suchých vinicích; informace obsažené v semínku způsobují, že hroznové víno má jemnou slupku, dá se jíst bez loupání a je sladké.
Kód v lískovém oříšku způsobuje, že z něj vyroste ořešák, jeho plody budou tvrdé a v porovnání s hroznem suché; ale oboje plody mají množství vitamínů i minerálů.
Temná barva lilku, lesklost povrchu a přesné místo každé pecičky v něm, i toto je zapsáno v semínku lilku.
Podobné to je i u hrozna; jeho sladké kuličky rostou na popínavých révách na slunných a suchých vinicích; informace obsažené v semínku způsobují, že hroznové víno má jemnou slupku, dá se jíst bez loupání a je sladké.
Kód v lískovém oříšku způsobuje, že z něj vyroste ořešák, jeho plody budou tvrdé a v porovnání s hroznem suché; ale oboje plody mají množství vitamínů i minerálů.
|
|
|
Tyto kódy jsou obsaženy v semenech všech rostlin od stvoření Světa. Kdyby neexistovaly, veškeré rostlinstvo by vymřelo.
Nabízí se otázka:
Jak se tam dostaly?
Kdo je tam vložil?
Je evidentní, že existuje Stvořitel a je to On, kdo dal rostlinám takové vlastnosti, aby mohly přežít tam, kde rostou a aby byly užitečné.
To, že Bůh je schopen vložit do malého semínka tolik důležitých informací, to, že semínka si jsou podobná, ale vyrůstá z nich nekonečná škála rostlin, stromů a květin, je faktem, který pomůže přemýšlivému člověku objevit Boha a zamyslet se nad tím, proč je člověk na světě a že nic není jenom tak. Že všechno bylo stvořeno s důmyslným plánem.
,,Zajisté je to Alláh, Kdo dává klíčit zrnu i pecce datlové. On vyvádí živé z mrtvého a vyvádí mrtvé ze živého. Takový je Alláh; jak se jen můžete od Něho odvracet?" (6:95)
Nabízí se otázka:
Jak se tam dostaly?
Kdo je tam vložil?
Je evidentní, že existuje Stvořitel a je to On, kdo dal rostlinám takové vlastnosti, aby mohly přežít tam, kde rostou a aby byly užitečné.
To, že Bůh je schopen vložit do malého semínka tolik důležitých informací, to, že semínka si jsou podobná, ale vyrůstá z nich nekonečná škála rostlin, stromů a květin, je faktem, který pomůže přemýšlivému člověku objevit Boha a zamyslet se nad tím, proč je člověk na světě a že nic není jenom tak. Že všechno bylo stvořeno s důmyslným plánem.
,,Zajisté je to Alláh, Kdo dává klíčit zrnu i pecce datlové. On vyvádí živé z mrtvého a vyvádí mrtvé ze živého. Takový je Alláh; jak se jen můžete od Něho odvracet?" (6:95)
 By Bolbosdacorte  By SuiKa |
 By Nedra |
(Z článků Haruna Yahyi)
