Zázrak v mateřském mléce
Od chvíle, kdy se novorozenec narodí a poprvé otevře oči, se jeho tělo přizpůsobuje novým podmínkám života ,,venku”. Každý novorozenec se rodí se vším potřebným k tomu, aby tuto složitou změnu podstoupil. Prvotním zájmem v jeho životě se stává mateřské mléko.
Mateřské mléko se začíná tvořit v těle matky na popud hormonu prolaktinu, který je vylučován malou žlázou v předním laloku mozkovém. V průběhu těhotenství je tvorba tohoto hormonu zadržována progesteronem a oestrogenem, což jsou hormony v placentě. Po porodu, kdy je placenta oddělena, však množství těchto dvou hormonů v krvi rapidně klesne, prolaktin se začne vytvářet a aktivuje tvorbu mateřského mléka. Tento důmyslný přenos informací mezi hormony zajišťuje miminku potravu přesně v době, kdy ji začíná potřebovat.
Placenta v těle matky je pro dítě nezbytná; vykonává životně důležité funkce; když ale nastane ten pravý čas, musí z těla ven a pak nastává další velmi důležitá epocha v životě dítěte. Ve vývoji každého člověka na sebe jednotlivá období vývoje navazují a jsou na sobě závislá. Jisté je, že i ve vývoji člověka je zřejmá existence vyšší inteligence.
Nitroděložní vývoj dítěte je dokončen a dítě se narodilo. Množství mléka, které se tvoří v mléčných žlázách matky, se zvyšuje v závislosti na tom, kolik ho kojenec vypije. V prních dnech života to je kolem 50 mil., kolem půl roku věku to už ale může být i celý litr za jeden den.
Je také známo, že výroba mateřského mléka do dnešní doby nebyla úspěšná, nevíme, jak ho vyrobit. Vědci zjistili, že množství minerálů, vitamínů, hormonů a obranných látek v mléce matky se tvoří podle potřeby jejího dítěte a žádný sunar není schopen miminku poskytnout to, co právě potřebuje. Také to znamená, že neexistuje žáden standard mateřského mléka.
A jaký je tedy rozdíl mezi mateřským mlékem a sunarem?
Ani to nejmodernější umělé mléko dnešní doby není schopno poskytnout miminku všechny potřebné látky pro jeho vývoj, imunní systém a výživu.
Základem většiny sunarů je kravské mléko. Porovnejme nyní obě mléka:
Kravské mléko má o dost vyšší hladinu sýroviny (kasein), než mléko mateřské. Kasein je protein, který se nachází ve velkém množství v kyselém mléce a v žaludku se mění na velké hrudky, které se poměrně těžce tráví. Mateřské mléko obsahuje jen minimální množství kaseinu a z tohoto důvodu se kravské mléko považuje za hůře stravitelné. Vyšší množství proteinů z kravského mléka také zatěžuje ledviny.
Další neméně důležitý rozdíl je ve množství aminokyselin. Miminko krmené sunarem má ve svém těle přebytek některých kyselin a jiných zase nedostatek. Tyto výkyvy se negativně odrážejí hlavně na nervovém systému.
Mateřské mléko obsahuje v jednom litru 7 gr cukru - laktózy. V kravském mléce se v jednom litru nachází pouze 4.8 gr stejného cukru. Nedostatek cukru společně s velkou srážlivostí kravského mléka způsobuje pomalejší pohyb sunaru tenkým střevem a následné vstřebávání velkého množství laktózy i tekutiny tímto střevem. Mateřské mléko tenkým střevem projde rychle a většina životně důležité laktózy a tekutin se vstřebává tlustým střevem, ve kterém se pak snadněji vytváří důležitá střevní flóra.
Druhou výhodou většího množství laktózy v mateřském mléce je to, že laktóza zajišťuje shromažďování materiálu zvaného cerebrosidy, které se velkou měrou podílí na stavbě nervového systému.
Množství tuku v kravském i mateřském mléce je podobné, ale jeho kvalita nikoliv. Rozdílné druhy tuků v kravském mléce dítě pro svou výživu nepotřebuje; oproti tomu linoleická kyselina, která je tukem v mateřském mléce, je pro miminko velmi důležitá.
Dalším zajímavým faktorem pro naše srovnání je množství solí a minerálů v obou typech mléka. V kravském mléce je vysoký obsah kalcia a také fosforu a oba minerály jsou pro člověka nezbytné. Ale poměr těchto minerálů v kravském mléce není pro miminko ideální; fosfor se v trávicím systému míchá s kalciem a tímto zabraňuje jeho vstřebávání. Existuje tedy větší pravděpodobnost, že miminka krmena od narození sunarem, mohou navzdory množství mléka, které vypijí, trpět nedostatkem kalcia v krvi.
Mateřské mléko je z 50% tvořeno železem. V kravském mléce je množství železa mnohem menší. Miminka krmena sunarem mají také mnohem větší risk anémie.
V mateřském mléce je obsaženo přesně tolik vitamínů a v takovém množství, kolik jich miminko potřebuje v každé fázi svého života. Vitamíny E, C, D a K jsou v kravském mléce obsaženy v mnohem menším množství. Pouze vitamín A je na stejné úrovni v obou typech mléka.
Mateřské mléko poskytuje miminku silnou imunitu v každém stádiu vývoje
Každé nenarozené dítě se jednou musí narodit a přejít ze sterilního prostředí mateřské dělohy do světa plného mikrobů a škodlivých bakterií. Nejdůležitější vlastností mateřského mléka je kromě výživy také postupné vytváření imunní ochrany novorozence proti infekcím. Protilátky v mateřském mléce, které dítě vypilo, začnou v jeho těle vytvářet obranné látky proti bakteriím, které jeho tělo dosud neznalo; jakoby vědělo, co se může stát a že takovou armádu může kdykoliv potřebovat. Kolostrum (mlezivo), které se vytváří v prsních žlázách matky v prvních dnech po narození dítěte, má obvzláště vysoké množství těchto pro život nezbytných bojovníků proti infekci.
Mateřské mléko poskytuje miminku optimální ochranu nejen proti běžným infekcím, ale také proti velmi vážným infekčním chorobám a jeho přínos pro organismus dítěte se v závislosti na době kojení zvyšuje.
Výhody kojení a jeho nenahraditelný přínos pro zdraví každého dítěte jsou dnes dobře zdokumentovány. Nedávné vědecké studie potvrdily to, co se ve Svatém Koránu napsalo před 1400 lety:
,,A nakázali jsme člověku, aby byl laskavý ke svým rodičům; matka ho nosí se stálými obtížemi a odstaví ho až po dvou letech; buď vděčný Mně i svým rodičům. A ke mně je návrat konečný.'' (31: 14)
(Z článků Haruna Yahyi)
Od chvíle, kdy se novorozenec narodí a poprvé otevře oči, se jeho tělo přizpůsobuje novým podmínkám života ,,venku”. Každý novorozenec se rodí se vším potřebným k tomu, aby tuto složitou změnu podstoupil. Prvotním zájmem v jeho životě se stává mateřské mléko.
Mateřské mléko se začíná tvořit v těle matky na popud hormonu prolaktinu, který je vylučován malou žlázou v předním laloku mozkovém. V průběhu těhotenství je tvorba tohoto hormonu zadržována progesteronem a oestrogenem, což jsou hormony v placentě. Po porodu, kdy je placenta oddělena, však množství těchto dvou hormonů v krvi rapidně klesne, prolaktin se začne vytvářet a aktivuje tvorbu mateřského mléka. Tento důmyslný přenos informací mezi hormony zajišťuje miminku potravu přesně v době, kdy ji začíná potřebovat.
Placenta v těle matky je pro dítě nezbytná; vykonává životně důležité funkce; když ale nastane ten pravý čas, musí z těla ven a pak nastává další velmi důležitá epocha v životě dítěte. Ve vývoji každého člověka na sebe jednotlivá období vývoje navazují a jsou na sobě závislá. Jisté je, že i ve vývoji člověka je zřejmá existence vyšší inteligence.
Nitroděložní vývoj dítěte je dokončen a dítě se narodilo. Množství mléka, které se tvoří v mléčných žlázách matky, se zvyšuje v závislosti na tom, kolik ho kojenec vypije. V prních dnech života to je kolem 50 mil., kolem půl roku věku to už ale může být i celý litr za jeden den.
Je také známo, že výroba mateřského mléka do dnešní doby nebyla úspěšná, nevíme, jak ho vyrobit. Vědci zjistili, že množství minerálů, vitamínů, hormonů a obranných látek v mléce matky se tvoří podle potřeby jejího dítěte a žádný sunar není schopen miminku poskytnout to, co právě potřebuje. Také to znamená, že neexistuje žáden standard mateřského mléka.
A jaký je tedy rozdíl mezi mateřským mlékem a sunarem?
Ani to nejmodernější umělé mléko dnešní doby není schopno poskytnout miminku všechny potřebné látky pro jeho vývoj, imunní systém a výživu.
Základem většiny sunarů je kravské mléko. Porovnejme nyní obě mléka:
Kravské mléko má o dost vyšší hladinu sýroviny (kasein), než mléko mateřské. Kasein je protein, který se nachází ve velkém množství v kyselém mléce a v žaludku se mění na velké hrudky, které se poměrně těžce tráví. Mateřské mléko obsahuje jen minimální množství kaseinu a z tohoto důvodu se kravské mléko považuje za hůře stravitelné. Vyšší množství proteinů z kravského mléka také zatěžuje ledviny.
Další neméně důležitý rozdíl je ve množství aminokyselin. Miminko krmené sunarem má ve svém těle přebytek některých kyselin a jiných zase nedostatek. Tyto výkyvy se negativně odrážejí hlavně na nervovém systému.
Mateřské mléko obsahuje v jednom litru 7 gr cukru - laktózy. V kravském mléce se v jednom litru nachází pouze 4.8 gr stejného cukru. Nedostatek cukru společně s velkou srážlivostí kravského mléka způsobuje pomalejší pohyb sunaru tenkým střevem a následné vstřebávání velkého množství laktózy i tekutiny tímto střevem. Mateřské mléko tenkým střevem projde rychle a většina životně důležité laktózy a tekutin se vstřebává tlustým střevem, ve kterém se pak snadněji vytváří důležitá střevní flóra.
Druhou výhodou většího množství laktózy v mateřském mléce je to, že laktóza zajišťuje shromažďování materiálu zvaného cerebrosidy, které se velkou měrou podílí na stavbě nervového systému.
Množství tuku v kravském i mateřském mléce je podobné, ale jeho kvalita nikoliv. Rozdílné druhy tuků v kravském mléce dítě pro svou výživu nepotřebuje; oproti tomu linoleická kyselina, která je tukem v mateřském mléce, je pro miminko velmi důležitá.
Dalším zajímavým faktorem pro naše srovnání je množství solí a minerálů v obou typech mléka. V kravském mléce je vysoký obsah kalcia a také fosforu a oba minerály jsou pro člověka nezbytné. Ale poměr těchto minerálů v kravském mléce není pro miminko ideální; fosfor se v trávicím systému míchá s kalciem a tímto zabraňuje jeho vstřebávání. Existuje tedy větší pravděpodobnost, že miminka krmena od narození sunarem, mohou navzdory množství mléka, které vypijí, trpět nedostatkem kalcia v krvi.
Mateřské mléko je z 50% tvořeno železem. V kravském mléce je množství železa mnohem menší. Miminka krmena sunarem mají také mnohem větší risk anémie.
V mateřském mléce je obsaženo přesně tolik vitamínů a v takovém množství, kolik jich miminko potřebuje v každé fázi svého života. Vitamíny E, C, D a K jsou v kravském mléce obsaženy v mnohem menším množství. Pouze vitamín A je na stejné úrovni v obou typech mléka.
Mateřské mléko poskytuje miminku silnou imunitu v každém stádiu vývoje
Každé nenarozené dítě se jednou musí narodit a přejít ze sterilního prostředí mateřské dělohy do světa plného mikrobů a škodlivých bakterií. Nejdůležitější vlastností mateřského mléka je kromě výživy také postupné vytváření imunní ochrany novorozence proti infekcím. Protilátky v mateřském mléce, které dítě vypilo, začnou v jeho těle vytvářet obranné látky proti bakteriím, které jeho tělo dosud neznalo; jakoby vědělo, co se může stát a že takovou armádu může kdykoliv potřebovat. Kolostrum (mlezivo), které se vytváří v prsních žlázách matky v prvních dnech po narození dítěte, má obvzláště vysoké množství těchto pro život nezbytných bojovníků proti infekci.
Mateřské mléko poskytuje miminku optimální ochranu nejen proti běžným infekcím, ale také proti velmi vážným infekčním chorobám a jeho přínos pro organismus dítěte se v závislosti na době kojení zvyšuje.
Výhody kojení a jeho nenahraditelný přínos pro zdraví každého dítěte jsou dnes dobře zdokumentovány. Nedávné vědecké studie potvrdily to, co se ve Svatém Koránu napsalo před 1400 lety:
,,A nakázali jsme člověku, aby byl laskavý ke svým rodičům; matka ho nosí se stálými obtížemi a odstaví ho až po dvou letech; buď vděčný Mně i svým rodičům. A ke mně je návrat konečný.'' (31: 14)
(Z článků Haruna Yahyi)
