Databanka života
Obrovské vědní pokroky v posledních desetiletích poukazují na to, že veškeré živé formy mají velmi složitou stavbu těla; příliš složitou a dokonalou na to, aby vznikla náhodně sama od sebe. Tento fakt samotný je dostatečným důkazem toho, že všechno živé bylo stvořeno Bohem. V nedávné době to opět potvrdily výsledky vědeckého průzkumu lidského genu, tzv. Genomův Projekt. Dokonalost lidských genů vše odhalila.
Velké týmy vědců od Spojených Států až po Čínu vynaložily obrovské úsilí na rozluštění nějakých 3 biliónů chemikálií v DNA a na určení jejich posloupnosti. Výsledkem jejich práce bylo to, že posloupnost prvků DNA byla z 85% rozluštěna! Je to obrovský úspěch, ale jak říká šéf Genomova Projektu doktor Francis Collins, je to pouze první krůček při rozlušťování informací v DNA. Abychom pochopili, proč zjišťování posloupnosti DNA trvá tak dlouho, zaměřme se nyní na informace, které DNA obsahuje. |
|
Tajemný svět DNA
Při výrobě jakéhokoliv výrobku či technologie a při jejich správě jsou nejdůležitější znalosti a zkušenosti, které lidstvo v daném směru získalo ve své historii. Informace o člověku, o jeho těle i individualitě, je uloženo právě v DNA. Nyní je důležité si uvědomit, že DNA existovalo odjakživa. Jak se dočtete v následujících řádcích, i ta nejmenší molekula lidského těla je tak složitá a má tolik důležitých funkcí, že její vznik důsledkem náhody je nemožný. DNA je ukryto v jádru každé buňky. Lidské tělo se skládá z asi 100 triliónů buněk a každá buňka měří v průměru 10 mikrometrů (1 mikrometr = 0.001 mm). Vědní obor, zabývající se tajemstvím buněk živých organismů, se nazývá genetika. Je to nový vědní obor a co se týká DNA - je stále v plenkách.
Život v buněčném jádru
Kdybychom si představili naše tělo jako stavbu, celý projekt této stavby je do nejmenších detailů zapsán do jádra každé buňky. Všechny vývojové fáze člověka od embrya v těle matky až po dospělost jsou zaznamenány v tomto plánu. Jak bude člověk vysoký, odstín kůže, krevní skupina, rysy tváře, které bude v dospělosti mít, to vše bylo rozhodnuto a zaznamenáno formou DNA do jádra každé buňky před nějakými dvaceti leti, než se tak stalo.
DNA však neobsahuje pouze fyzické vlastnosti člověka... Ovládá a kontroluje tisíce dalších operací a systémů v našem těle, mimojiné a překvapivě - třeba krevní tlak.
Při výrobě jakéhokoliv výrobku či technologie a při jejich správě jsou nejdůležitější znalosti a zkušenosti, které lidstvo v daném směru získalo ve své historii. Informace o člověku, o jeho těle i individualitě, je uloženo právě v DNA. Nyní je důležité si uvědomit, že DNA existovalo odjakživa. Jak se dočtete v následujících řádcích, i ta nejmenší molekula lidského těla je tak složitá a má tolik důležitých funkcí, že její vznik důsledkem náhody je nemožný. DNA je ukryto v jádru každé buňky. Lidské tělo se skládá z asi 100 triliónů buněk a každá buňka měří v průměru 10 mikrometrů (1 mikrometr = 0.001 mm). Vědní obor, zabývající se tajemstvím buněk živých organismů, se nazývá genetika. Je to nový vědní obor a co se týká DNA - je stále v plenkách.
Život v buněčném jádru
Kdybychom si představili naše tělo jako stavbu, celý projekt této stavby je do nejmenších detailů zapsán do jádra každé buňky. Všechny vývojové fáze člověka od embrya v těle matky až po dospělost jsou zaznamenány v tomto plánu. Jak bude člověk vysoký, odstín kůže, krevní skupina, rysy tváře, které bude v dospělosti mít, to vše bylo rozhodnuto a zaznamenáno formou DNA do jádra každé buňky před nějakými dvaceti leti, než se tak stalo.
DNA však neobsahuje pouze fyzické vlastnosti člověka... Ovládá a kontroluje tisíce dalších operací a systémů v našem těle, mimojiné a překvapivě - třeba krevní tlak.
Encyklopedie v buněčném jádru
Množství informací v DNA se nedá podcenit. Je to neuvěřitelné, ale jediná molekula DNA má tolik informací, že kdyby se vydaly knižně, měla by tato kniha milión stránek. Zkrátka, v molekule DNA se nachází celý obrovský svět s obrovským množstvím informací.... A ta molekula je přitom tak maličká....
Obrovské množství informací..... To se tak lehce řekne. Ale na lehkou váhu se to brát nedá. Neboť tyto informace nejsou zapsány v žádné obrovské encyklopedii o stovkách svazků, ani v tom nejmodernějším počítači s největší pamětí. Tyto informace jsou obsaženy v maličké kostce 100x menší než jeden milimetr, složené z proteinů, tuku a molekul vody. Je naprosto neuvěřitelné, že něco tak nicotného může obsahovat vůbec NĚCO, natož milióny informací o člověku! Veškerá data o všech živých organismech, které kdy na naší planetě žily, by se vešla na kávovou lžičku a pořád by tam ještě zbylo dost místa.....!
Množství informací v DNA se nedá podcenit. Je to neuvěřitelné, ale jediná molekula DNA má tolik informací, že kdyby se vydaly knižně, měla by tato kniha milión stránek. Zkrátka, v molekule DNA se nachází celý obrovský svět s obrovským množstvím informací.... A ta molekula je přitom tak maličká....
Obrovské množství informací..... To se tak lehce řekne. Ale na lehkou váhu se to brát nedá. Neboť tyto informace nejsou zapsány v žádné obrovské encyklopedii o stovkách svazků, ani v tom nejmodernějším počítači s největší pamětí. Tyto informace jsou obsaženy v maličké kostce 100x menší než jeden milimetr, složené z proteinů, tuku a molekul vody. Je naprosto neuvěřitelné, že něco tak nicotného může obsahovat vůbec NĚCO, natož milióny informací o člověku! Veškerá data o všech živých organismech, které kdy na naší planetě žily, by se vešla na kávovou lžičku a pořád by tam ještě zbylo dost místa.....!
|
|
A jak je možné, že neviditelný řetězec o průměru biliontiny milimetru složený z atomů seřazených v řadě, může mít takovou kapacitu? I v dnešní době technologického pokroku to je nevídané! Vemte si, že před takovými dvaceti lety se množství informací, které se dnes vejde na jeden mikročip, vešlo do počítače velikosti pokoje. Hodně jsme od té doby pokročili, ale ani ta nejnovější technologie dneška se s dokonalostí a efektivitou jediné buňky DNA nedá vůbec srovnat! A nabízí se ještě jedna otázka: jestliže zná každá prachobyčejná buňka milión stránek informací nazpaměť, kolik stránek informací se nazpaměť dokážeme naučit my, inteligentní lidé?
,,Myslí si snad člověk, že bude ponechán sám sobě, jako kdyby byl stvořen bezúčelně? Což nebyl jen kapkou tekutiny vystříknuté?
(Svatý Korán, kap. 75, 37-38)
(Z článků Haruna Yahyi)
