DNA odporuje náhodě
Matematické metody dnešní doby jsou schopny prokázat, že náhoda nehraje žádnou roli při kódování molekuly DNA. Pravděpodobnost náhodného vytvoření jediného z 200 000 genů, ze kterých se DNA skládá, je tak nízká, že i evoluční biolog, jako je např. Frank Salisbury, na toto téma řekl:
,,Střední protein v průměru obsahuje 300 aminokyselin. Gen DNA, který je reguluje, má ve svém řetězci 1000 nukleotidů. Bereme-li v potaz fakt, že jsou čtyři typy nukleotidů (A, C, G, T), pak v každém genu DNA existuje 4 na tisícátou možností kombinací těchto nukleotidů. Tak obrovské číslo je naprosto mimo naše chápání." (1)
Nezapomeňme, že i jedno jediné písmeno na špatném místě by znamenalo pro daného člověka pohromu (např. jediná chyba v páru č. 1 719 348 632 způsobuje dětskou leukémii). Možnost vzniku DNA shodou náhod v potřebné sekvenci je tedy 1 : 4 na tisícátou. Toto číslo se logaritmem dá také zobrazit jako 10 na šestistou, neboli 10 x 10 šestsetkrát:
1, 000, 000, 000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000, 000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000
I kdybychom připustili, že by v daném genu DNA existovaly čtyři typy nukleotidů samy o sobě, jejich náhodné seřazení do fungujícího genu DNA je naprosto nemožné. Je to podobné jako s tímto článkem, posuďte sami: I kdyby všechna písmena na této stránce existovala sama od sebe, jak velká je pravděpodobnost toho, že by se poskládala tak, aby z nich vznikl tento článek?
,,Střední protein v průměru obsahuje 300 aminokyselin. Gen DNA, který je reguluje, má ve svém řetězci 1000 nukleotidů. Bereme-li v potaz fakt, že jsou čtyři typy nukleotidů (A, C, G, T), pak v každém genu DNA existuje 4 na tisícátou možností kombinací těchto nukleotidů. Tak obrovské číslo je naprosto mimo naše chápání." (1)
Nezapomeňme, že i jedno jediné písmeno na špatném místě by znamenalo pro daného člověka pohromu (např. jediná chyba v páru č. 1 719 348 632 způsobuje dětskou leukémii). Možnost vzniku DNA shodou náhod v potřebné sekvenci je tedy 1 : 4 na tisícátou. Toto číslo se logaritmem dá také zobrazit jako 10 na šestistou, neboli 10 x 10 šestsetkrát:
1, 000, 000, 000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000, 000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,000,
000,000,000
I kdybychom připustili, že by v daném genu DNA existovaly čtyři typy nukleotidů samy o sobě, jejich náhodné seřazení do fungujícího genu DNA je naprosto nemožné. Je to podobné jako s tímto článkem, posuďte sami: I kdyby všechna písmena na této stránce existovala sama od sebe, jak velká je pravděpodobnost toho, že by se poskládala tak, aby z nich vznikl tento článek?
Francis Crick
Objevitel DNA, biochemik a výherce Nobelovy ceny Francis Crick napsal ve své knize: ,,Čestný muž, který dobře zná veškeré poznatky ohledně DNA známy do dnešní doby, může pouze říct, že původ života se zdá být téměř jako zázrak." (2)Ani doktor Crick, jeden z nějvětších expertů na DNA a známý zástupce evoluce, nepřipouští, že by život na zemi mohl vzniknout sám od sebe.
Data v řetězci DNA se skládají z kombinace 4 písmen seřazených do jedné věty, která dává smysl. Drobná chybička v nějaké encyklopedii by nám ani nepřišla, je možné, že bychom si jí při čtení ani nevšimli. Ale i sebemenší chyba ve větě DNA má obrovské následky, jak už bylo výše psáno. Ikdyž nazývat to ,,chybou" není úplně pravdivé. Protože všechno, co existuje, podobně jako DNA, je takové, jako to je, z nějakého důvodu, je to součást Božího Plánu a člověk ho může akceptovat, anebo ne. Ale určitě se člověku žije lépe, když tuto pravdu a fakt přijme.
--------------------------------------------------------------------------------
1) Frank B. Salisbury, ,,Doubts about the Modern Synthetic Theory of Evolution", American Biology Teacher, Sept 1971, p. 336
2) Francis Crick, ,,Life Itself: It's Origin and Nature", New York, Simon & Schuster, 1981,
(z článků Haruna Yahyi)
Data v řetězci DNA se skládají z kombinace 4 písmen seřazených do jedné věty, která dává smysl. Drobná chybička v nějaké encyklopedii by nám ani nepřišla, je možné, že bychom si jí při čtení ani nevšimli. Ale i sebemenší chyba ve větě DNA má obrovské následky, jak už bylo výše psáno. Ikdyž nazývat to ,,chybou" není úplně pravdivé. Protože všechno, co existuje, podobně jako DNA, je takové, jako to je, z nějakého důvodu, je to součást Božího Plánu a člověk ho může akceptovat, anebo ne. Ale určitě se člověku žije lépe, když tuto pravdu a fakt přijme.
--------------------------------------------------------------------------------
1) Frank B. Salisbury, ,,Doubts about the Modern Synthetic Theory of Evolution", American Biology Teacher, Sept 1971, p. 336
2) Francis Crick, ,,Life Itself: It's Origin and Nature", New York, Simon & Schuster, 1981,
(z článků Haruna Yahyi)