Voda
Valná většina povrchu naší planety je pokryta vodou. 3/4 zemského povrchu tvoří oceány a moře a také na pevnině je velké množství jezer a řek. Zasněžené vrcholky hor jsou také tvořeny vodou. I vzduch obsahuje obrovské množství vody; každý mrak je tvořen tunama vody ve formě výparu, který se často vrací zpět na zem jako déšť. Také vzduch, který teď dýcháme, obsahuje určité množství vody. Jinými slovy, kamkoliv se podíváme na naší planetě, najdeme tam vodu v jedné z jejích mnoha podob. Podíváte-li se nyní kolem sebe, najdete také v tomto okamžiku 40 až 50 litrů vody. Že ji nevidíte? Zvedněte oči od monitoru a podívejte se na sebe: ta masa vody jste vy!
70% lidského těla je tvořeno vodou. Naše buňky obsahují mnoho různých látek, ale žádná není tak důležitá jako voda. Například krev, která nám proudí v žilách, se skládá v prvé řadě z vody. Tato fakta o vodě samozřejmě platí i pro ostatní obyvatele naší planety, také rostliny i zvířata jsou tvořena převážně z vody. Život bez vody je zkrátka nemožný.
Voda je tedy látka, která byla záměrně stvořena k tomu, aby byla základem života na Zemi. Všechny fyzické i chemické vlastnosti vody mají své využití pro život na Zemi.
Zatímco ostatní látky při svém bodu mrazu mrznou odspodu, voda začíná mrznout zeshora dolů, což je pro zachování života na Zemi klíčové. Na mnoha místech na Zemi se teplota v zimě běžně pohybuje pod nulou a někdy opravdu hodně pod 0. Povrch jezer i řek při těchto podmínkách začíná mrznout. Teplota vody na povrchu se snižuje tak dlouho, až dosáhne 4°C. Tato studená voda se pak začíná rozpínat, je lehčí než zamrzlý povrch a tak klesá směrem ke dnu. Nejteplejší voda při velmi chladných teplotách (tedy ta o 4°C) je nejníže, nad ní pak voda o teplotě 3°C, nad ní pak voda o 2°C, 1°C a nahoře je voda o teplotě 0°C a tak povrch zamrzne. Ikdyž horní vrstva zamrzlé vody může být hodně silná, spodní voda je vždy teplejší a poskytuje útulek vodním živočichům a rostlinám.
Pokud by voda zamrzala odspodu, teplejší voda nahoře, která je v kontaktu s ledovým vzduchem, by zamrzla, spadla by dolů, vytlačená teplejší voda by znovu zamrzla a spadla dolů a tak by to šlo dál, dokud by celá řeka nezamrzla a nezničila tím vše, co v ní žilo.
Další zajímavou vlastností ledu a sněhu, tedy vody v alternativních podobách, je minimální přenos tepla. To znamená, že ledová námraza na vodě a také sníh zabraňují teplu před únikem do atmosféry. Výsledkem pak je, že v severských oblastech i při teplotě vzduchu -50°C moře nezamrzá víc než metr nebo dva do hloubky a led je vždy popraskaný vodou dole. Ve vodě pod ledem to díky teplejší vodě žije a zvířata, jako jsou tuleni a tučňáci mohou plavat, lovit a přežít i tak extrémní teploty.
Ještě jednou zrekapitulujme situaci, která by vznikla, kdyby se voda chovala ,,normálně” a se snižující teplotou houstla, měnila se v led a klesala ke dnu. Co by se tedy stalo?
Moře a oceány by zamrzaly odspodu a námraza by narůstala směrem k hladině. Teplo z vody by unikalo do vzduchu, protože nahoře by nebylo nic, co by tomu zabránilo. Oceány i moře by buď zamrzly dočista anebo by měly obrovskou masu ledu na dně a pár metrů nezamrzlé ledové vody napovrchu. Ikdyby se teplota vzduchu zvedla, led v oceánu by nikdy úplně nezmizel. Ekosystémy živočichů vázaných ke dnu by zmrzly a zničily ostatní ekosystémy závislých na těch u dna. Život z moří a oceánů by postupně vymizel.... A s ním by začaly mizet ekosystémy na souši, závislé na těch v moři....
Proč má voda odlišné vlastnosti od jiných tekutin? Proč se při teplotě 4°C začne najednou rozpínat a klesat?
Je to jedna z otázek, na kterou dnes ještě stále neznáme vědecky uspokojivou odpověď.
Voda má vlastnosti jako žádná jiná kapalina a její nezbytnost pro život na Zemi je naprosto zřejmá. Naše planeta má tu pravou teplotu, množství světla, elektromagnetické pole, atmosféru atd. k tomu, aby se na ni dalo žít. Také množství vody a její vlastnosti jsou takové, aby tento život podporovaly. Je tedy možné, že by toto všechno vzniklo náhodou?
Chemické i fyzikální vlastnosti vody poukazují na to, že voda byla svořena proto, aby život na Zemi byl možný. Základem planety Země, která byla stvořena pro život lidí, je voda. Bůh nám ve vodě dal život; máme ji v sobě a všude kolem sebe, díky ní jsme schopni pěstovat plodiny, chovat domácí zvířata atd.
A jistě nejzajímavějším aspektem o vodě je to, že zatímco její vlastnosti a všemožné podoby byly podrobně prozkoumány a objasněny až v posledních několika staletích, její podstata byla zjevena ve Svatém Koránu, pocházejícím ze 6. století:
,,On je ten, Kdo pro Vás sesílá vodu z mraků; z ní máte své nápoje a rostou z ní rostliny, na nichž svůj dobytek pasete. A vyrůstá z ní pro vás obilí a olivovník a datlová palma a vinná réva a všechny druhy ovoce. V tom věru je znamení pro lid přemýšlivý." (16:10-11)
(Z článků Haruna Yahyi)
Valná většina povrchu naší planety je pokryta vodou. 3/4 zemského povrchu tvoří oceány a moře a také na pevnině je velké množství jezer a řek. Zasněžené vrcholky hor jsou také tvořeny vodou. I vzduch obsahuje obrovské množství vody; každý mrak je tvořen tunama vody ve formě výparu, který se často vrací zpět na zem jako déšť. Také vzduch, který teď dýcháme, obsahuje určité množství vody. Jinými slovy, kamkoliv se podíváme na naší planetě, najdeme tam vodu v jedné z jejích mnoha podob. Podíváte-li se nyní kolem sebe, najdete také v tomto okamžiku 40 až 50 litrů vody. Že ji nevidíte? Zvedněte oči od monitoru a podívejte se na sebe: ta masa vody jste vy!
70% lidského těla je tvořeno vodou. Naše buňky obsahují mnoho různých látek, ale žádná není tak důležitá jako voda. Například krev, která nám proudí v žilách, se skládá v prvé řadě z vody. Tato fakta o vodě samozřejmě platí i pro ostatní obyvatele naší planety, také rostliny i zvířata jsou tvořena převážně z vody. Život bez vody je zkrátka nemožný.
Voda je tedy látka, která byla záměrně stvořena k tomu, aby byla základem života na Zemi. Všechny fyzické i chemické vlastnosti vody mají své využití pro život na Zemi.
Zatímco ostatní látky při svém bodu mrazu mrznou odspodu, voda začíná mrznout zeshora dolů, což je pro zachování života na Zemi klíčové. Na mnoha místech na Zemi se teplota v zimě běžně pohybuje pod nulou a někdy opravdu hodně pod 0. Povrch jezer i řek při těchto podmínkách začíná mrznout. Teplota vody na povrchu se snižuje tak dlouho, až dosáhne 4°C. Tato studená voda se pak začíná rozpínat, je lehčí než zamrzlý povrch a tak klesá směrem ke dnu. Nejteplejší voda při velmi chladných teplotách (tedy ta o 4°C) je nejníže, nad ní pak voda o teplotě 3°C, nad ní pak voda o 2°C, 1°C a nahoře je voda o teplotě 0°C a tak povrch zamrzne. Ikdyž horní vrstva zamrzlé vody může být hodně silná, spodní voda je vždy teplejší a poskytuje útulek vodním živočichům a rostlinám.
Pokud by voda zamrzala odspodu, teplejší voda nahoře, která je v kontaktu s ledovým vzduchem, by zamrzla, spadla by dolů, vytlačená teplejší voda by znovu zamrzla a spadla dolů a tak by to šlo dál, dokud by celá řeka nezamrzla a nezničila tím vše, co v ní žilo.
Další zajímavou vlastností ledu a sněhu, tedy vody v alternativních podobách, je minimální přenos tepla. To znamená, že ledová námraza na vodě a také sníh zabraňují teplu před únikem do atmosféry. Výsledkem pak je, že v severských oblastech i při teplotě vzduchu -50°C moře nezamrzá víc než metr nebo dva do hloubky a led je vždy popraskaný vodou dole. Ve vodě pod ledem to díky teplejší vodě žije a zvířata, jako jsou tuleni a tučňáci mohou plavat, lovit a přežít i tak extrémní teploty.
Ještě jednou zrekapitulujme situaci, která by vznikla, kdyby se voda chovala ,,normálně” a se snižující teplotou houstla, měnila se v led a klesala ke dnu. Co by se tedy stalo?
Moře a oceány by zamrzaly odspodu a námraza by narůstala směrem k hladině. Teplo z vody by unikalo do vzduchu, protože nahoře by nebylo nic, co by tomu zabránilo. Oceány i moře by buď zamrzly dočista anebo by měly obrovskou masu ledu na dně a pár metrů nezamrzlé ledové vody napovrchu. Ikdyby se teplota vzduchu zvedla, led v oceánu by nikdy úplně nezmizel. Ekosystémy živočichů vázaných ke dnu by zmrzly a zničily ostatní ekosystémy závislých na těch u dna. Život z moří a oceánů by postupně vymizel.... A s ním by začaly mizet ekosystémy na souši, závislé na těch v moři....
Proč má voda odlišné vlastnosti od jiných tekutin? Proč se při teplotě 4°C začne najednou rozpínat a klesat?
Je to jedna z otázek, na kterou dnes ještě stále neznáme vědecky uspokojivou odpověď.
Voda má vlastnosti jako žádná jiná kapalina a její nezbytnost pro život na Zemi je naprosto zřejmá. Naše planeta má tu pravou teplotu, množství světla, elektromagnetické pole, atmosféru atd. k tomu, aby se na ni dalo žít. Také množství vody a její vlastnosti jsou takové, aby tento život podporovaly. Je tedy možné, že by toto všechno vzniklo náhodou?
Chemické i fyzikální vlastnosti vody poukazují na to, že voda byla svořena proto, aby život na Zemi byl možný. Základem planety Země, která byla stvořena pro život lidí, je voda. Bůh nám ve vodě dal život; máme ji v sobě a všude kolem sebe, díky ní jsme schopni pěstovat plodiny, chovat domácí zvířata atd.
A jistě nejzajímavějším aspektem o vodě je to, že zatímco její vlastnosti a všemožné podoby byly podrobně prozkoumány a objasněny až v posledních několika staletích, její podstata byla zjevena ve Svatém Koránu, pocházejícím ze 6. století:
,,On je ten, Kdo pro Vás sesílá vodu z mraků; z ní máte své nápoje a rostou z ní rostliny, na nichž svůj dobytek pasete. A vyrůstá z ní pro vás obilí a olivovník a datlová palma a vinná réva a všechny druhy ovoce. V tom věru je znamení pro lid přemýšlivý." (16:10-11)
(Z článků Haruna Yahyi)
