Jak polární tvorové přežijí zimu
Tučňák císařský Tento druh tučňáka se dokáže ponořit do hloubky 500 metrů a bez problémů zůstat pod vodou po dobu 20 minut. Nemá to žáden negativní vliv na jeho dýchání ani na krevní tlak. Je schopen se přizpůsobit hloubce i nedostatku kyslíku hned několika způsoby. Srdce: Když se ponoří, jeho srdce se zpomalí z 200 tepů za minutu na pouhých 60 a myoglobin, se kterým se blíže seznámíme za chvíli, si uloží. Dýchání: Myoglobin je protein, který se nachází ve svalech tohoto zvířete ve velkém množství. Tyto proteiny na sebe vážou hodně molekul kyslíku a kyslík, který zvíře vdechne a později bude potřebovat pod vodou, se neukládá v plicích, ale přímo ve svalech, připraven k použití! A tak tento tučňák dokáže plavat pod vodou po dlouhou dobu a ponořit se do velkých hloubek bez nadechnutí.... Jak je možné, že netrpí chorobou z dekomprese? Tučňáci mohou nerušeně plavat i tehdy, pokud se jim množství kyslíku v krvi nebezpečně sníží. Narozdíl od člověka dekompresí netrpí. Množství kyslíku, o kterém je zde řeč, je 20 mm/hg pro tučňáka a 25 mm/hg pro člověka. Do dnešního dne se vědcům nepodařilo zjistit, jak to tučňák dělá a jak to je možné. Jak je možné, že samci tučňáka císařského mohou přežít i 65 dnů bez jídla? Samečci tučňáka císařského dokáží přežít bez jídla opravdu dlouho. Jejich trávicí ústrojí má totiž možnost se přechodně uzavřít a děje se to v době, kdy samečci čekají na příchod samiček... Dokonalý neoprén Dospělý tučňák, který žije přes léto na ledu, pravidelně přestane konzumovat potravu tak dlouho, dokud neshodí veškerá pírka. Každý rok mu naroste zbrusu nový kožíšek, který je zaizolovaný proti větru, nepromokavý a který ho ochrání i proti tomu nejchladnějšímu větru a nestudenější vodě! A co je opravdu zajímavé - každému tučňákovi doroste nový kožíšek právě v době, kdy začíná jejich migrace... Několik faktů o zimě na Severním Pólu Zimní období na Severním Pólu má v době nejkratšího denního světla pouhé 3 hodiny od východu do západu slunce. Když slunce nesvítí a je tedy největší zima, tučňáci se tulí jeden k druhému a tímto způsobem dokážou svá těla zahřát až na 20 st. C. Pokud by byl nějaký tučňák za těchto podmínek sám, nedokázal by přežít nižší teplotu než -10 st. C. Jak je tedy možné, že pokud tučňáci pochodují, dokážou ujít spousty kilometrů a to i ve větší zimě? Aby šetřili síly, kolébají se ze strany na stranu a využívají tak na každém kroku setrvačnosti. Kdyby se nekolébali a chodili normálně, kvůli svým krátkým nožkám by se unavili dvakrát tak rychleji. Díky této kolébavé chůzi však tučňák spotřebuje nejvíce energie pouze při vykročení a při zastavování. Tato fyzická dokonalost tučňáků je jedním z velkých důkazů toho, jak Bůh miluje a soucítí s živými tvory. Způsob, jakým chodí, je kyneticky dokonalý, maximálně využívá energii a je tedy pro prostředí, ve kterém tento druh tučňáka žije, nejvhodnější. Žádné zvíře není schopno nic takového znát samo o sobě; žáden tučňák neví, jaký typ chůze je pro něj nejlepší. Vše, co dělá, mu bylo vnuknuto Bohem. O svrchované Boží moci nad vším živým pojednává následující verš, v překladu: ,,Svou důvěru jsem vložil v Alláha, Pána svého i Pána vašeho. Není jediného tvora, který se pohybuje po zemi, aby ho nedržel za kštici. Věru Pán můj na cestě přímé stojí." (PSK 11:56) |
Jak je to možné, že lachtani mohou lovit i ve tmě?
Lachtan se orientuje za tmy pod vodou podle malých vlnek, které vytváří jeho budoucí kořist, ikdyž se nehýbe. Nejsou vůbec viditelné pouhým okem, ale lachtani mají zvláštní schopnost je vycítit a loví bez problémů i v zakalené vodě či ve tmě.
Lachtan se orientuje za tmy pod vodou podle malých vlnek, které vytváří jeho budoucí kořist, ikdyž se nehýbe. Nejsou vůbec viditelné pouhým okem, ale lachtani mají zvláštní schopnost je vycítit a loví bez problémů i v zakalené vodě či ve tmě.
Tajemné hody velryb
Ledové vody u Severního Pólu skrývají mnoho malých živočichů, kterými se živí velryby. Připlouvají do těchto končin z teplejších vod právě za tímto účelem. Požírají plankton podobný maličkým krevetám a živiny z nich si ukládají do svého tukového obalu. Když skupina velryb najde hejno rybích mláďat nebo planktonu, společnými silami začnou lovit. A jak?
Plankton nebo rybky zaregistrují, že se něco děje a instinktivně začnou plavat ke dnu. Velryby je hromadně obklíčí, rychle podplavou a začnou vypouštět bubliny, které vytvoří kolem rybek vzduchovou bariéru; dole jsou velryby, kolem stoupající bubliny, které je do stran nepustí a rybky se tedy musí snažit utéct směrem vzhůru a velryby pak musí akorát proplout vnitřkem vzduchové bariéry nahoru a pochutnat si na kořisti. Díky této úžasné schopnosti plánování a spolupráce se velryby dokážou snadno uživit.
Pro všechny tyto úžasné vlastnosti polárních tvorů existuje pouze jediné vysvětlení: tito ptáci a mořští savci se takto chovají díky vnuknutí Boha, svého stvořitele.
(Z článků Haruna Yahyi)
Ledové vody u Severního Pólu skrývají mnoho malých živočichů, kterými se živí velryby. Připlouvají do těchto končin z teplejších vod právě za tímto účelem. Požírají plankton podobný maličkým krevetám a živiny z nich si ukládají do svého tukového obalu. Když skupina velryb najde hejno rybích mláďat nebo planktonu, společnými silami začnou lovit. A jak?
Plankton nebo rybky zaregistrují, že se něco děje a instinktivně začnou plavat ke dnu. Velryby je hromadně obklíčí, rychle podplavou a začnou vypouštět bubliny, které vytvoří kolem rybek vzduchovou bariéru; dole jsou velryby, kolem stoupající bubliny, které je do stran nepustí a rybky se tedy musí snažit utéct směrem vzhůru a velryby pak musí akorát proplout vnitřkem vzduchové bariéry nahoru a pochutnat si na kořisti. Díky této úžasné schopnosti plánování a spolupráce se velryby dokážou snadno uživit.
Pro všechny tyto úžasné vlastnosti polárních tvorů existuje pouze jediné vysvětlení: tito ptáci a mořští savci se takto chovají díky vnuknutí Boha, svého stvořitele.
(Z článků Haruna Yahyi)
