Odolnost semínek a rostlin
,,Je tedy ten, Kdo tvoří, podoben tomu, kdo netvoří? Cožpak nebudete pozorní? A kdybyste chtěli spočítat projevy přízně Alláhovy, nedopočítali byste se. Alláh je věru nejvýš Odpouštějící, Milosrdný." (16:17-18)
Všechny rostliny byly stvořeny pro život v klimatu, ve kterém rostou. Rostliny rostoucí např. v poušti, mají odlišné vlastnosti od rostlin tropických, apod. To znamená, že pouštní rostliny nemohou růst v deštném pralese a rostliny z vlhkých džunglí zase neporostou na polárním kruhu. Zkrátka, každá rostlina má listy, květy a semínka uzpůsobené prostředí, ve kterém žije.
Většina rostlin dokáže přechodně snášet nevhodné podmínky jako je horko, průvan, přílišný déšť nebo velkou zimu. Existují však také rostliny, které dokážou přežít naprosto nevhodné podmínky a sice tak, že vstoupí do vegetačního klidu.
Většina rostlin dokáže přechodně snášet nevhodné podmínky jako je horko, průvan, přílišný déšť nebo velkou zimu. Existují však také rostliny, které dokážou přežít naprosto nevhodné podmínky a sice tak, že vstoupí do vegetačního klidu.
Vegetační klid semen (spánek)
Semínka vstupují do vegetačního klidu kvůli špatnému prostředí, ve kterém se nacházejí a sice tak, že úmyslně zpomalí svůj metabolismus a ,,usnou".
První stádium tohoto stavu se projevuje vyschnutím; semínko ztrácí tekutiny a ve spícím stavu obsahuje pouze 5 - 15% vody. K tomuto procesu vysýchání dochází vlivem genů a jednotlivá stádia jdou přesně jedno za druhým. Nejdůležitější roli v tomto procesu má jeden hormon, který zabraňuje růstu rostliny a zpomaluje veškeré funkce v semínku. Také příjem kyslíku je hodně omezen a semínko se přestává vyživovat a růst.
Pro zachování druhu mají mnohé rostliny schopnost přežít v tomto ,,spánku" za nepříznivých podmínek desítky i stovky let.
Jak to, že mají semínka tak úžasnou schopnost přežití a jak mohou ukryta pod zemí zjistit, že podmínky ,,nahoře" nejsou příznivé a zachovat se podle toho? Semínko nemá oči, ani budík, ani nervový systém. Tak jak ví, že je čas na spánek?
Semínka vstupují do vegetačního klidu kvůli špatnému prostředí, ve kterém se nacházejí a sice tak, že úmyslně zpomalí svůj metabolismus a ,,usnou".
První stádium tohoto stavu se projevuje vyschnutím; semínko ztrácí tekutiny a ve spícím stavu obsahuje pouze 5 - 15% vody. K tomuto procesu vysýchání dochází vlivem genů a jednotlivá stádia jdou přesně jedno za druhým. Nejdůležitější roli v tomto procesu má jeden hormon, který zabraňuje růstu rostliny a zpomaluje veškeré funkce v semínku. Také příjem kyslíku je hodně omezen a semínko se přestává vyživovat a růst.
Pro zachování druhu mají mnohé rostliny schopnost přežít v tomto ,,spánku" za nepříznivých podmínek desítky i stovky let.
Jak to, že mají semínka tak úžasnou schopnost přežití a jak mohou ukryta pod zemí zjistit, že podmínky ,,nahoře" nejsou příznivé a zachovat se podle toho? Semínko nemá oči, ani budík, ani nervový systém. Tak jak ví, že je čas na spánek?
Zastánci evoluce by k tomu řekli, že se v těchto rostlinách postupem času vyvinul mechanismus, který zajišťuje zachování rodu za nevhodných podmínek.
Toto tvrzení však nedává smysl, protože žádná rostlina si sama nedokáže nic zařídit a ani postupem času nevymyslí způsob, jak zachovat svůj druh; nenaučí se vepsat si do genů potřebné informace a předat je dceřiným rostlinám také neumí .... Toto tvrzení je naprosto nepodložené a nesmyslné.
Dalším často užívaným tvrzením je, že v průběhu svého vývoje všechny druhy rostlin získaly potřebné informace o svém prostředí a uložily si je do paměti. Informace se pak zakódovaly do genů. V semínkách se ,,vyvinula" schopnost rozpoznat roční období a jejich souslednost; postupně se také ,,naučily" rozpoznat typ a kvalitu půdy, dále to, zda se v blízkém okolí nachází voda a další rostliny, které o ni také usilují a v neposlední řadě jestli bude mít rostlina dostatek místa k růstu.
Když se trošku zamyslíme nad paragrafem, který jste právě dočetli, bude nám jasné, že to opravdu nějak nesedí. Rostliny nemají paměť. Nejsou si ani vědomy, že nějaké geny vůbec mají. Rostliny nemají mozek a nejsou schopny brát v potaz prostředí, ve kterém se nachází a nedokáží se podle toho zachovat. Podobná tvrzení nejsou ničím jiným než pohádkami těch, kteří nechtějí přiznat existenci Vyšší Síly navzdory vědeckým poznatkům.
Můžeme se na to podívat ještě z dalšího pohledu. Všechna semínka, která nespí, začnou klíčit. Pokud nemají vhodné podmínky pro růst, neporostou dobře, budou churavět a nakonec zahynou. Neměly by tedy příležitost si vyvinout schopnost spánku, protože nepříznivé podmínky, které v průběhu miliónů let co existují, jistě přišly, by je zahubily bez schopnosti vykvést a vytvořit nová, lepší semínka. Kdyby tomu tak bylo, na zemi by neexistovala žádná zeleň.
Rostliny a semínka, ze kterých rostou, byly ve své dokonalosti stvořeny Bohem a mají od minulosti až do dneška stejné vlastnosti a dokonalé schopnosti.
,,Je tedy ten, Kdo tvoří, podoben tomu, kdo netvoří?"
Lupiny předpovídají počasí
Toto tvrzení však nedává smysl, protože žádná rostlina si sama nedokáže nic zařídit a ani postupem času nevymyslí způsob, jak zachovat svůj druh; nenaučí se vepsat si do genů potřebné informace a předat je dceřiným rostlinám také neumí .... Toto tvrzení je naprosto nepodložené a nesmyslné.
Dalším často užívaným tvrzením je, že v průběhu svého vývoje všechny druhy rostlin získaly potřebné informace o svém prostředí a uložily si je do paměti. Informace se pak zakódovaly do genů. V semínkách se ,,vyvinula" schopnost rozpoznat roční období a jejich souslednost; postupně se také ,,naučily" rozpoznat typ a kvalitu půdy, dále to, zda se v blízkém okolí nachází voda a další rostliny, které o ni také usilují a v neposlední řadě jestli bude mít rostlina dostatek místa k růstu.
Když se trošku zamyslíme nad paragrafem, který jste právě dočetli, bude nám jasné, že to opravdu nějak nesedí. Rostliny nemají paměť. Nejsou si ani vědomy, že nějaké geny vůbec mají. Rostliny nemají mozek a nejsou schopny brát v potaz prostředí, ve kterém se nachází a nedokáží se podle toho zachovat. Podobná tvrzení nejsou ničím jiným než pohádkami těch, kteří nechtějí přiznat existenci Vyšší Síly navzdory vědeckým poznatkům.
Můžeme se na to podívat ještě z dalšího pohledu. Všechna semínka, která nespí, začnou klíčit. Pokud nemají vhodné podmínky pro růst, neporostou dobře, budou churavět a nakonec zahynou. Neměly by tedy příležitost si vyvinout schopnost spánku, protože nepříznivé podmínky, které v průběhu miliónů let co existují, jistě přišly, by je zahubily bez schopnosti vykvést a vytvořit nová, lepší semínka. Kdyby tomu tak bylo, na zemi by neexistovala žádná zeleň.
Rostliny a semínka, ze kterých rostou, byly ve své dokonalosti stvořeny Bohem a mají od minulosti až do dneška stejné vlastnosti a dokonalé schopnosti.
,,Je tedy ten, Kdo tvoří, podoben tomu, kdo netvoří?"
Lupiny předpovídají počasí
Lupiny, které pochází z polární tundry, mají schopnost předpovídat počasí a zachovají se podle toho.
|
 |
Jestliže má být moc chladno, nezačnou klíčit a ,,spí" ve zmrzlé hlíně tak dlouho, dokud se počasí nezlepší. Vyklíčí jen za teplejších podmínek. Semínka dokáží přežít ve zmrzlé hlíně i spoustu let. Až se oteplí, semínka lupiny začnou klíčit. Zajímavostí je, že přírodovědci našli ve skalních vrstvách semínka lupin stará stovky let; tato semínka ještě nevyklíčila, nestrouchnivěla ani nezhnila, stále čekají na vhodné podmínky....
Jak je to možné? A jak semínko zjistí, že se bude oteplovat? Je přece hluboko v hlíně? A jak se může podle toho ,,zachovat"? Jaký mechanismus v něm ho informuje o tom, že podmínky pro růst nejsou dobré a ono by tedy mělo přestat růst... Jak to ví? A jak se tento mechanismus do něj dostal? Je možné, že si tento způsob zachování druhu lupiny samy promyslely a následně si vhodné mechanismy do sebe vestavěly?
Žádná rostlina samozřejmě myšlení nemá. Od chvíle, kdy byly lupiny stvořeny, byla tato schopnost spánku zakódována do genů v buňkách, nacházejících se semíncích lupin. Díky těmto genům pak lupiny dokáží přežít i obrovskou zimu. Tyto geny způsobující spánek i probuzení semínka se samy do nich nedostaly, ani se tato schopnost najednou sama nevyvinula jen tak. Semínka sama předvídat nic neumí, ale jejich geny jim umožňují rozpoznat příchod teplejšího počasí, tedy příchod vhodných podmínek pro růst.
Další příklady
V roce 1879 přírodovědci v americké univerzitě v Michiganu začali zajímavý pokus. Uložili větší množství několika druhů rostlin do skleněných nádob, uzavřeli je a uložili do hlíny. Pravidelně co pár let několik semínek všech druhů vyňali a zasadili. I po sto letech některá semínka vyklíčila!
V Dánsku se v roce 1978 uskutečnila studie, kdy se vědci pokusili zasadit semínka, která byla nalezena v hrobě starém 850 let. I z takto starých semen ,,spících" po tak dlouhou dobu, jich hodně vyklíčilo.
V Britském Muzeu v Londýně měli za druhé světové války herbář, ve kterém byla 147 let stará semínka rostliny albizia julibrissin. Při náletu v roce 1942 bylo muzeum poničeno a herbář nasákl deštěm. Pak z něj začaly růst rostliny.
Vědci se domnívají, že semínka rostlin stará i 10 000 let v permafrostu na tundře, by za vhodných tepelných podmínek a dostatečné vlhkosti vyklíčila.
Jak už jistě víme, každé semínko má tvrdší slupku, obsahující živiny. Je to jako zázrak, že tato slupka také obsahuje mechanismus, který semínku umožňuje rozpoznat teplotu vzduchu a získat další potřebné informace o podmínkách z vnějšího světa, a zachovat se podle toho.
Podle evolucionistů se však tento důmyslný systém v semíncích vytvořil sám a náhodou. Tvrdí také, že semínka si ,,uvědomují", že nevhodné podmínky budou mít negativní vliv na jejich růst a proto sama zastaví svůj vývoj do doby, než se teplota vzduchu a podmínky venku ustálí.
Tahleta tvrzení jsou samozřejmě naprosto nesmyslná. Semínka sama si neuvědomují vůbec nic, nemají čím. Není totiž možné, aby troška celulózy byla inteligentní a věděla, jak ze vzdušných podmínek předpovědět počasí a zachovat se podle toho. Nejsou podobná tvrzení přinejmenším podivná?
Nic nemohlo vzniknout samo od sebe; ať se podíváme kamkoliv, všude najdeme věci, které byly někým vyrobeny, ať už člověkem, nebo Bohem. Pokud někde nic není, tak tam nic nebude i za milióny let.
Není pochyb o tom, že i v odolnosti semínek nám Bůh, Alláh, ukazuje známky své existence.
,,Takový je Alláh, váš Pán. Není Boha kromě Něho, Stvořitele všech věcí, uctívejte tedy Jeho. A On je ochráncem všeho. Zrak Ho nedosáhne, ale On dosahuje zraku. A On je Bystrý, Všehoznalý." (6:102,103)
Nic nemohlo vzniknout samo od sebe; ať se podíváme kamkoliv, všude najdeme věci, které byly někým vyrobeny, ať už člověkem, nebo Bohem. Pokud někde nic není, tak tam nic nebude i za milióny let.
Není pochyb o tom, že i v odolnosti semínek nám Bůh, Alláh, ukazuje známky své existence.
,,Takový je Alláh, váš Pán. Není Boha kromě Něho, Stvořitele všech věcí, uctívejte tedy Jeho. A On je ochráncem všeho. Zrak Ho nedosáhne, ale On dosahuje zraku. A On je Bystrý, Všehoznalý." (6:102,103)
(přeloženo z prací Haruna Yahyi)
