Dvojí metr: český Honza a arabský Mohamed
V tomto článku bychom rádi poukázali na jednu věc, kterou si český člověk, v kontextu negativních zpráv o muslimech, stěží uvědomí.
Začněme tím, koho my - Češi - považujeme za muslima. Muslimem je každý člověk, který se narodí v islámské zemi nebo má muslimské jméno jako je Mohamed nebo Ahmed. Myslíme si, že zná korán a podle toho se chová, modlí se 5x denně, nepije, nekouří, nebere drogy, postí se a nemůže se dočkat, až pojede do Mekky. Každý muslim je - podle tohoto názoru - náboženství znalý člověk.
Islámská země je pak každá země, ve které žije hodně muslimů.
Je faktem, že v islámských zemích žije spousta znalých a praktikujících muslimů. Ale také milióny lidí, které toho o islámu ví pramálo. Pokud je skutečným muslimem ten, pro kterého je jeho náboženství důležité a chová se podle jeho nařízení, tak skutečných muslimů je vcelku málo.
Alkohol
Například v Alžíru - zemi, kterou jsme navštívili mnohokrát - chodí do mešity relativně málo lidí. V rodině, kterou důvěrně známe, je 7 dnes již dospělých dětí. Z celé této rodiny, a přidejme i jejich 7 protějšků, do mešity pravidelně každý pátek chodí jen jeden z nich a 5 modliteb denně - z 16 lidí, které tato rodina čítá - vykonávají jen 3 lidé. Jen tito tři lidé se snaží žít podle islámských nařízení a jsou těchto nařízení znalí. Zbytek rodiny má minimální znalosti o islámu a náboženství pro ně není velmi důležité.
Kdybychom Českou republiku kategorizovali podle náboženství, patřila by ke křesťanským zemím. Nebylo by však prapodivné si myslet, že se všichni čeští občané chovají podle desatera? Určitě bylo.
A proč se o tom zmiňujeme? Protože když se stane cokoliv špatného, ať už teroristický útok kdekoliv na světě, výbuch na tržišti, pobodání turistů nebo obtěžování žen v Německu, hned se lidé pozastavují nad zlem islámu, namísto nad špatností onoho člověka nebo celé skupiny. Je důležité si uvědomit, zdali onen ,,muslim” byl skutečným muslimem, tedy člověkem znalým a praktikujícím anebo jen ,,muslimem”, protože se narodil v islámské zemi nebo rodičům s muslimskými jmény.
Terorismus do islámu nepatří a kdyby onen ,,muslim” byl skutečným Muslimem, pak by nikdy nemohl zabít sám sebe a už vůbec ne nevinné lidi. Protože v islámu je zabití zakázáno. A prosím vás, ani nezačínejte o onom koránském verši, cituji: ,,A bijte je do zátylku a zabíjejte je, kde všude je naleznete.” Tento verš se týká stavu války, tedy abnormálního stavu, kdy vojáci opozice spolu bojují (a pochopitelně se snaží jeden druhého zabít) a týká se pouze aktivních kombatantů. (Mimochodem, i válka má v islámu svá pravidla a zabíjení civilistů je za všech okolností zakázáno). Tento verš se tedy nevztahuje na civilisty za žádných okolností a to ani tehdy, pokud jsou občany zemí, které jsou globálními agresory. Takže žáden opravdový, tedy o svém náboženství obeznámený muslim, nemůže zabít druhého člověka.
Na světě existují fanatici a najdeme je na všech kontinentech, ve všech rasách i náboženstvích. Je jich relativně málo ale svými činy se zviditelnili a dostávají se na přední stránky novin. Jsou to lidé, kteří se skrývají za masy slušných lidí, praktikují pokřivenou zbožnost a plánují zvrhlé činy.
Český Honza podobně jako arabský Mohamed si žije svůj život. Chová se slušně a někdy také ne. Ale stejně jako průměrný český Honza je normálním člověkem, s normální prací, partnerkou, rodinou a kamarády, tak i průměrný Mohamed je běžný člověk se všedními starostmi, manželkou, tchány a zlobivými dětmi. A podobně jako Honzu náboženství příliš nezajímá, tak i velké množství Mohamedů si žije podle toho, jak uzná za vhodné.
V každé zemi na světě se najdou vrahové, organizovaný zločin, kriminální gangy i lidé se špatnou agendou.
Jedno je však jisté. Lidé, kteří děsí a terorizují druhé, nemohou a nejsou nábožensky založení. Žáden nábožensky založený člověk nikde na světě nepřemýšlí nad tím, jak někomu ublížit nebo ho eliminovat. Ani český Honza, ani arabský Mohamed.
