OMYL Č. 2 - MUSLIMOVÉ JSOU EXTRÉMISTÉ, TOUŽÍCÍ ZNIČIT EVROPU I ZÁPAD
Toto je jeden z největších omylů týkajících se Islámu. Je to nepochybně důsledek opakovaných negativních informací v médiích a také jimi vytvořených stereotypů.
Když v nedávné době zabila armáda v Barmě za velkého přičinění místních obyvatel přes 20 000 Muslimů, nikdo se nad tím téměř ani nepozastavil a nikoho by nenapadlo vinit z této genocidy Buddhismus, navzdory tomu, že 90 procent obyvatel Barmy jsou Buddhisté.
Když v minulosti zabíjela inkvizice ve jménu Křesťanství, znamenalo to, že všichni Křesťané s tím souhlasili a byli také vrahy?
Definice Islámu
Ale v dnešní době, pokud se pachatel jakéhokoliv trestného činu jmenuje Mohamed, hned jsou na vině Muslimové a celý Islám, a ne Mohamed.
Přitom je faktem, že islámské země dnes neexistují; existují pouze země, ve kterých žije mnoho Muslimů; hodně z nich však nenásleduje a nezná nařízení Svatého Koránu ani Sunny. Většina z nich si to uvědomuje, extremisté však nikoliv a ve jménu dominance svých pokřivených ideologických názorů provozují teror. Často i na vlastních lidech.
Mezi tisíci muslimských organizací z celého světa, které benefitují místní obyvatele bez rozdílu, se bohužel najdou výjimky, které se řídí extrémy, v Islámu zakázanými. Přečiny těchto organizací jsou tak hrozné, že dominují zprávám na celém světě a o ostatních islámských organizacích, které jsou skutečně prospěšné, se z médií nedozvíme vůbec nic.
A nezáleží na tom, že vrahové volají Alláhu akbar! Vraždou se nikdo do ráje nedostane a zabíjení civilistů je v islámu naprosto zakázané.
Islámské zdroje Korán a Sunna
Důvodem většiny těchto vražd a kriminálních činů je ukázka síly agresorů a vytvoření strachu. To se jim, bohužel, docela daří. Škody způsobené teroristy na jménu Islámu - náboženství míru - jsou nevyčíslitelné. Islám tak nespravedlivě čelí špatné pověsti, do mysli průměrného člověka se vkrádá myšlenka ,,kolektivní zodpovědnosti” všech Muslimů jako celku za činy jednotlivců a snaha o očištění Islámu a odhalení jeho pravé tváře, je skutečnou výzvou.
Politika v tzv. ,,islámských zemích”, tedy v zemích, kde žijí převážně Muslimové, má některé zákony pocházející z Islámu. Vyberou si však, co se jim hodí a zbytek překroutí, zahodí apod. Většina prezidentů i králů v těchto zemích jsou diktátory, kteří pod rouškou Islámu chrání vlastní zájmy a provozují brutální režimy z perzekucemi, kterými se udržují - za velké podpory některých vyspělých zemí - u vlády po celá desetiletí. Tento neutěšený stav v islámských zemích také islámu reputaci moc nepozvedne. To, co se děje v dnešní době v islámských zemí, je hotové neštěstí.
Každý člověk, který chce vědět, co je to Islám, se musí podívat na jeho zdroje a nemíchat skutečný Islám - tedy to, co hlásal Prorok Mohamed a Svatý Korán - s tím, co se portrétuje ve světových médiích. Rozdíl mezi těmito dvěma náhledy opravdu nemůže být větší!
Islám je mírumilovné náboženství; pochází ze slova SALAM, což znamená mír. Je celý o odevzdání se Bohu formou bohoslužby a konání dobrých skutků ve prospěch člověka. Slovo ISLÁM má velkou váhu i velký důsledek v životě každého skutečného Muslima. Slovo ISLÁM je slovem, které s terorem ani násilím nemá nic společného.
