Existuje skutečné bohatství?
Většina lidí si myslí, že když budou skutečně odhodlaní vylepšit si svůj život, takže ke změně k lepšímu opravdu dojde. A že ke štěstí je dovede více peněz, lepší životní styl a vysoké postavení ve společnosti. Avšak lidé, kteří věnují veškerý svůj čas honbou za penězi a postavením, se dopouštějí jasné chyby. Usilují pouze o dosažení klidu a štěstí na tomto světě a zcela zapomínají na život příští. To, že lidé nevěří v posmrtný život nebo že ho vnímají jako vzdálenou možnost či pravděpodobnost, je jejich zásadní chybou. Myslí si, že o své bohatství nikdy nepřijdou a pýcha jim zabraňuje uznat Boha za Stvořitele. O špatném konci takových lidí se píše ve Svatém Koránu:
,,Věru ti, kdož v setkání s Námi nedoufají a v životě pozemském zalíbení nalézají a jen jím se spokojují, a ti, kteří ke znamení Našim jsou lhostejní, ti za to, co si vysloužili, útočiště své budou mít v ohni.'' (10:7,8)
To samozřejmě neznamená, že bohatství je špatné či že snaha lidí o získání peněz či bohatství je špatná. Nikoliv. Peníze a bohatství zajistí člověku pohodlný život, takže se nemusí starat nad tím, jak co zaplatí. Ale peníze a bohatství nesmí být pro člověka konečnou a následuje jen samé utrácení a užívání. Samozřejmě že je dobré použít svých prostředků sám pro sebe, pro svou rodinu a bližní, koupit si dům a auto a občas jet na dovolenou. Na tom není nic špatného. Ale člověk musí také využít času, který získal tím, že se nemusí starat nad tím, jak co zaplatí, a svých financí či postavení k uctívání Boha, tedy k charitativním účelům, pomoci bližnímu, rozšiřování znalostí o skutečném islámu, potírání nepravd a boji proti korupci v islámských kruzích. A všichni víme, že v dnešní době je toto gigantický úkol. Když člověk využije svých prostředků k těmto účelům, najde pak ve svém bohatství požehnání a Boží odměnu v příštím životě.
Historie byla mnohokrát svědkem totálních úpadků absolutních vládců i jejich říší. Mnozí králové a vládci, ať už ve starověkém Egyptě, Římě či třeba Pompejích, si mysleli, že budou díky svému okázalému bohatství a moci žít navěky a o nic jiného, než ochrana svého postavení, jim nešlo. Že tomu jednou bude konec, je nikdy nenapadlo. Lidé, kteří jim záviděli a byli ohromeni jejich mocí a bohatstvím, sdíleli stejnou mentalitu i společný neblahý osud. Monumenty všeho druhu, okázalé zlaté trůny a bohatství těchto lidí, je k vidění dodnes.
,,Domnívají se snad, že bohatstvím i dětmi, se kterými jim pomáháme, jim přispěcháme na pomoc. Nikoliv, ale oni to stejně nechápou." (23:55-56)
,,Nechť nebudí obdiv tvůj jmění jejich ani děti jejich! Bůh si je tím přeje pouze potrestat v životě pozemském a chce, aby duše jejich odešly, zatímco jsou nevěřící." (9:55)
Tito lidé totiž nevěnovali pozornost jedné zásadní věci. Všechno bohatství patří Bohu. Bůh je skutečný Vlastník bohatství i moci a přiděluje je tomu, komu se Mu zlíbí. A od člověka je pak očekáváno, že Bohu projeví svou vděčnost, bude Mu věrným služebníkem a využije svých prostředků k dobrým účelům. Bohatství a postavení je pro člověka zkouškou a je dočasné.
,,Alláh rozmnožuje obživu tomu, komu se Mu zlíbí a ztenčuje ji tomu, komu chce. A radují se z života pozemského a přitom život pozemský je ve srovnání s tím, co teprve přijde, jen požitkem dočasným." (13:26)
(harunyahya.com)
,,Věru ti, kdož v setkání s Námi nedoufají a v životě pozemském zalíbení nalézají a jen jím se spokojují, a ti, kteří ke znamení Našim jsou lhostejní, ti za to, co si vysloužili, útočiště své budou mít v ohni.'' (10:7,8)
To samozřejmě neznamená, že bohatství je špatné či že snaha lidí o získání peněz či bohatství je špatná. Nikoliv. Peníze a bohatství zajistí člověku pohodlný život, takže se nemusí starat nad tím, jak co zaplatí. Ale peníze a bohatství nesmí být pro člověka konečnou a následuje jen samé utrácení a užívání. Samozřejmě že je dobré použít svých prostředků sám pro sebe, pro svou rodinu a bližní, koupit si dům a auto a občas jet na dovolenou. Na tom není nic špatného. Ale člověk musí také využít času, který získal tím, že se nemusí starat nad tím, jak co zaplatí, a svých financí či postavení k uctívání Boha, tedy k charitativním účelům, pomoci bližnímu, rozšiřování znalostí o skutečném islámu, potírání nepravd a boji proti korupci v islámských kruzích. A všichni víme, že v dnešní době je toto gigantický úkol. Když člověk využije svých prostředků k těmto účelům, najde pak ve svém bohatství požehnání a Boží odměnu v příštím životě.
Historie byla mnohokrát svědkem totálních úpadků absolutních vládců i jejich říší. Mnozí králové a vládci, ať už ve starověkém Egyptě, Římě či třeba Pompejích, si mysleli, že budou díky svému okázalému bohatství a moci žít navěky a o nic jiného, než ochrana svého postavení, jim nešlo. Že tomu jednou bude konec, je nikdy nenapadlo. Lidé, kteří jim záviděli a byli ohromeni jejich mocí a bohatstvím, sdíleli stejnou mentalitu i společný neblahý osud. Monumenty všeho druhu, okázalé zlaté trůny a bohatství těchto lidí, je k vidění dodnes.
,,Domnívají se snad, že bohatstvím i dětmi, se kterými jim pomáháme, jim přispěcháme na pomoc. Nikoliv, ale oni to stejně nechápou." (23:55-56)
,,Nechť nebudí obdiv tvůj jmění jejich ani děti jejich! Bůh si je tím přeje pouze potrestat v životě pozemském a chce, aby duše jejich odešly, zatímco jsou nevěřící." (9:55)
Tito lidé totiž nevěnovali pozornost jedné zásadní věci. Všechno bohatství patří Bohu. Bůh je skutečný Vlastník bohatství i moci a přiděluje je tomu, komu se Mu zlíbí. A od člověka je pak očekáváno, že Bohu projeví svou vděčnost, bude Mu věrným služebníkem a využije svých prostředků k dobrým účelům. Bohatství a postavení je pro člověka zkouškou a je dočasné.
,,Alláh rozmnožuje obživu tomu, komu se Mu zlíbí a ztenčuje ji tomu, komu chce. A radují se z života pozemského a přitom život pozemský je ve srovnání s tím, co teprve přijde, jen požitkem dočasným." (13:26)
(harunyahya.com)
