OSN a principy války ANEB mezinárodní zákony pro srandu králíkům
Historie lidstva je plná hromadného ničení způsobeného válkami. Z 9.5 miliónu lidí, kteří zahynuli v první světové válce, bylo 95% vojáků a pouze 5% civilistů. Ve druhé světové válce celkový počet obětí dosáhl ohromujících 65 miliónu, z nichž vojáci tvořili pouze 33%, zatímco 67% byli civilisté. Celkové výdaje na vojenské vybavení a zbraně ve druhé světové válce se odhadují na 1,154 biliónů amerických dolarů, avšak škody způsobené těmito zbraněmi byly mnohem vyšší.
Za účelem minimalizace destrukce a ztrát na životech civilistů způsobené válkou, zasedla v meziválečném období skupina politiků, filozofů, akademiků a diplomatů světových velmocí k intenzivnímu jednání, aby stanovila principy a zákony války a možné příčiny vstupu do války: Mezi ně patří i následující:
Navzdory tomu, že mnoho z těchto principů bylo už před 2. světovou válkou celosvětově podloženo smlouvami, jejich užití v praxi bylo jiné. Druhá světová válka proti nacistickému Německu začala z ospravedlněných příčin, avšak - například - v jejím průběhu Britové vybombardovali Drážďany, ikdyž věděli, že tam nejsou žádné vojenské cíle. Obdobná situace nastala při svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, způsobující smrt 130 a 220 tisíc běžných obyvatel nemluvě o koncentračních táborech nacistického Německa.
Druhá světová válka byla tak obrovským a šokujícím konfliktem s tak dalekosáhlými následky, že se stala důvodem založení OSN na konci roku 1945. Jejím cílem bylo upevnění spolupráce mezi jednotlivými zeměmi, řešení mezinárodních problémů a hlavně prevence válečného konfliktu.
Ani existence OSN však nedokázala do dnešních dnů zabránit nespravedlivému masovému ničení a vraždění způsobeného válkami v mnoha zemích. Vykonstruované lži některých států usilujících o vyvolání válečného konfliktu za účelem profitování z války, v tom hraje významnou roli.
Jako příklad uvěďme Irák. Důvodem vpádu vojsk spojenců do této země, byly chemické zbraně. Později se tato tvrzení ukázala jako nepravdivá. Invaze Iráku od roku 2003 do dneška způsobila smrt 500 000 lidí, 1,8 miliónu lidí ztratilo domovy a žije dodnes v utečeneckých táborech v Iráku. 6,7 miliónu lidí je závislých na humanitární pomoci z důvodu zničeného bydlení, zničené infrastruktury měst, nedostatku stavebních materiálů, nedostatku elektřiny apod.
Vedle války v Iráku můžeme také jmenovat válku v Afgánistánu. Od jejího počátku v roce 2001 až do dneška zahynulo přes 300 000 civilistů. V této invazi započaté z nelegálních důvodů se pak přidaly lokální spory a vznikl obrovský konflikt, jehož konec je v nedohlednu.
Světové velmoce musí dodržovat principy a zákony o válce, ke kterým se zavázali. Vyvolávání umělých konfliktů vede jen k dalším a větším konfliktům. I jen letmý pohled na světovou situaci ve 21. století však mnoho radosti a optimismu pro světový mír neposkytuje.
Historie lidstva je plná hromadného ničení způsobeného válkami. Z 9.5 miliónu lidí, kteří zahynuli v první světové válce, bylo 95% vojáků a pouze 5% civilistů. Ve druhé světové válce celkový počet obětí dosáhl ohromujících 65 miliónu, z nichž vojáci tvořili pouze 33%, zatímco 67% byli civilisté. Celkové výdaje na vojenské vybavení a zbraně ve druhé světové válce se odhadují na 1,154 biliónů amerických dolarů, avšak škody způsobené těmito zbraněmi byly mnohem vyšší.
Za účelem minimalizace destrukce a ztrát na životech civilistů způsobené válkou, zasedla v meziválečném období skupina politiků, filozofů, akademiků a diplomatů světových velmocí k intenzivnímu jednání, aby stanovila principy a zákony války a možné příčiny vstupu do války: Mezi ně patří i následující:
- Válka musí mít spravedlivé opodstatnění. Důvodem války může být náprava nespravedlnosti.
- Všechny nenásilné možnosti řešení konfliktu musí být vyčerpány, válka musí být poslední možnost.
- Válka vyhlášená jako odpověď na útok musí být přiměřená útoku. Například za porušení hranic nemůže být vyhlášena celostátní válka.
- Ve válce se musí odlišovat vojáky a bojovníky od civilních obyvatel, aby se zabránilo civilním ztrátám.
- Lidskost a humanita musí být i za války zachovány. Váleční zajatci nesmí být mučeni či týráni.
- Válka musí být vedena legitimní autoritou, tzn. legitimním státem.
Navzdory tomu, že mnoho z těchto principů bylo už před 2. světovou válkou celosvětově podloženo smlouvami, jejich užití v praxi bylo jiné. Druhá světová válka proti nacistickému Německu začala z ospravedlněných příčin, avšak - například - v jejím průběhu Britové vybombardovali Drážďany, ikdyž věděli, že tam nejsou žádné vojenské cíle. Obdobná situace nastala při svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, způsobující smrt 130 a 220 tisíc běžných obyvatel nemluvě o koncentračních táborech nacistického Německa.
Druhá světová válka byla tak obrovským a šokujícím konfliktem s tak dalekosáhlými následky, že se stala důvodem založení OSN na konci roku 1945. Jejím cílem bylo upevnění spolupráce mezi jednotlivými zeměmi, řešení mezinárodních problémů a hlavně prevence válečného konfliktu.
Ani existence OSN však nedokázala do dnešních dnů zabránit nespravedlivému masovému ničení a vraždění způsobeného válkami v mnoha zemích. Vykonstruované lži některých států usilujících o vyvolání válečného konfliktu za účelem profitování z války, v tom hraje významnou roli.
Jako příklad uvěďme Irák. Důvodem vpádu vojsk spojenců do této země, byly chemické zbraně. Později se tato tvrzení ukázala jako nepravdivá. Invaze Iráku od roku 2003 do dneška způsobila smrt 500 000 lidí, 1,8 miliónu lidí ztratilo domovy a žije dodnes v utečeneckých táborech v Iráku. 6,7 miliónu lidí je závislých na humanitární pomoci z důvodu zničeného bydlení, zničené infrastruktury měst, nedostatku stavebních materiálů, nedostatku elektřiny apod.
Vedle války v Iráku můžeme také jmenovat válku v Afgánistánu. Od jejího počátku v roce 2001 až do dneška zahynulo přes 300 000 civilistů. V této invazi započaté z nelegálních důvodů se pak přidaly lokální spory a vznikl obrovský konflikt, jehož konec je v nedohlednu.
Světové velmoce musí dodržovat principy a zákony o válce, ke kterým se zavázali. Vyvolávání umělých konfliktů vede jen k dalším a větším konfliktům. I jen letmý pohled na světovou situaci ve 21. století však mnoho radosti a optimismu pro světový mír neposkytuje.
