MYLNÉ NÁZORY O ISLÁMU
Islám utlačuje ženy
V myšlenkách většiny lidí je stereotypem muslimky žena, kterou manžel nutí zakrývat se od hlavy až k patě, nosit šátek a roušku či mřížku přes obličej. Do školy chodila spoře, nesmí pracovat a musí být pořád doma. Má hodně dětí a celý den jen uklízí, vaří a stará se o manžela. Je zcela pod nadvládou svého otce a později manžela.
Není pochyb o tom, že v mnoha zemích ženy mají problémy s chozením do školy i do zaměstnání a žijí pod nadvládou mužů. Toto však má své kořeny v kultuře těchto zemí a ne v Islámu. Proto tyto problémy s patriarchií neexistují jen v muslimských zemích, ale také v mnoha jiných zemích, např. v Indii. Problematika rovnoprávnosti pohlaví je v mnoha zemích bohužel stále v plenkách.
Islám dává mužům a ženám rozdílné role avšak rovnoprávnost mezi nimi je hojně popisována jak ve Svatém Koránu, tak i v příkladu Proroka Mohameda (mír a požehnání ať je s ním). Islám vidí ženu, ať už vdanou nebo svobodnou, jako člověka s mnoha právy, např. právem vlastnit majetek, mít příjmy z podnikání a naložit s nimi podle svého uvážení.
Ženich musí dát nevěstě manželský dar, a tento dar - často větší obnos peněz - je pro její osobní potřebu. Žena může pracovat a pokud do zaměstnání chodí, celou výplatu si může nechat a s penězi naložit tak, jak uzná za vhodné; peníze na domácnost, na její potřeby i potřeby dětí, úhrada účtů apod. jsou výhradnou povinností manžela. Je samozřejmě časté, že žena manželovi finančně pomáhá, pokud pracuje a pokud chce. Ale není to její povinnost; tedy není pro ni hříchem, kdyby vydělané peníze utratila za botky Prada, kdežto manžel musí rodinu finančně zajistit, jinak hříšným bude.
Prorok Mohamed také řekl, že nejdokonalejší víru mezi věřícími má ten, kdo je nejlepší a nejlaskavější ke své manželce a je dnešním muslimům velkým příkladem. Jeho pozitivní postoj a respekt k ženám je dobře znám a hojně zdokumentován.
Manželství v islámu je jednoduchá právní dohoda, ve které si mohou oba žena i muž, zadat podmínky pro manželství. Způsob oslavy vstupu do manželství se liší mezi různými národy.
Rozvod je samozřejmě povolen. Zajímavostí je, že v Křesťanství nebyl rozvod povolen až do 20. století, což vedlo k neuvěřitelným situacím, jako např. v Anglii, kdy se v 16. století král Jindřich VIII obrátil na Papeže s žádostí o rozvod, neuspěl a proto od katolické církve odstoupil a založil Anglikánskou církev, ve které byl rozvod povolen. Překvapivě, Anglikánská církev - církev založená člověkem - existuje dodnes a má miliony stoupenců.
Islám znamená mír
V Islámu, který pochází od Boha, tyto problémy nejsou a lidé mohou vstoupit i vystoupit z manželství jednoduchým způsobem.
Nastávající manželka také musí s manželstvím souhlasit a nesmí být provdána proti své vůli.
Žena, která se stane matkou, často ráda zůstane doma s dítětem či dětmi. Je tomu tak proto, že není její povinností přispívat do rodinného rozpočtu ale hlavně proto, že v islámu je pozice matky velmi vysoko postavená; matka děti učí (sama by tedy měla mít vzdělání a vychodit školu), tím, že je s nimi téměř pořád, má obrovský vliv na formování jejich charakteru; matka je dětem příkladem. Dále řídí chod celé domácnosti a o všechno se stará. Je známým faktem, že práce kolem rodiny je na plný úvazek. Tato práce je světsky málo oceněná, ale v islámu je to jedna z nejvyšších příček. Toto je hlavní důvod, proč většina matek muslimek, zůstává v domácnosti.
Žena samozřejmě pokud chce, může pracovat a mít zaměstnání a mnoho žen v islámských zemích - podobně jako jinde ve světě - touží po kolektivu, uplatnění, kariéře apod, a proto do práce chodí.
Násilí jakéhokoliv druhu vůči ženám není v Islámu povoleno, stejně jako donucování proti jejich vůli. Ano, násilí i tyranie nepochybně existují, a nejen v islámských zemích. Avšak co se týká islámských zemí, tyto problémy nepochází z islámu, ale naopak, z nedostatku islámu. Násilí na ženách je hrubým porušením jejich práv, transgresí vůči nim a velkým hříchem, který se neobejde bez následků. Ať už v tomto životě nebo v tom příštím.
Není pochyb o tom, že v mnoha zemích ženy mají problémy s chozením do školy i do zaměstnání a žijí pod nadvládou mužů. Toto však má své kořeny v kultuře těchto zemí a ne v Islámu. Proto tyto problémy s patriarchií neexistují jen v muslimských zemích, ale také v mnoha jiných zemích, např. v Indii. Problematika rovnoprávnosti pohlaví je v mnoha zemích bohužel stále v plenkách.
Islám dává mužům a ženám rozdílné role avšak rovnoprávnost mezi nimi je hojně popisována jak ve Svatém Koránu, tak i v příkladu Proroka Mohameda (mír a požehnání ať je s ním). Islám vidí ženu, ať už vdanou nebo svobodnou, jako člověka s mnoha právy, např. právem vlastnit majetek, mít příjmy z podnikání a naložit s nimi podle svého uvážení.
Ženich musí dát nevěstě manželský dar, a tento dar - často větší obnos peněz - je pro její osobní potřebu. Žena může pracovat a pokud do zaměstnání chodí, celou výplatu si může nechat a s penězi naložit tak, jak uzná za vhodné; peníze na domácnost, na její potřeby i potřeby dětí, úhrada účtů apod. jsou výhradnou povinností manžela. Je samozřejmě časté, že žena manželovi finančně pomáhá, pokud pracuje a pokud chce. Ale není to její povinnost; tedy není pro ni hříchem, kdyby vydělané peníze utratila za botky Prada, kdežto manžel musí rodinu finančně zajistit, jinak hříšným bude.
Prorok Mohamed také řekl, že nejdokonalejší víru mezi věřícími má ten, kdo je nejlepší a nejlaskavější ke své manželce a je dnešním muslimům velkým příkladem. Jeho pozitivní postoj a respekt k ženám je dobře znám a hojně zdokumentován.
Manželství v islámu je jednoduchá právní dohoda, ve které si mohou oba žena i muž, zadat podmínky pro manželství. Způsob oslavy vstupu do manželství se liší mezi různými národy.
Rozvod je samozřejmě povolen. Zajímavostí je, že v Křesťanství nebyl rozvod povolen až do 20. století, což vedlo k neuvěřitelným situacím, jako např. v Anglii, kdy se v 16. století král Jindřich VIII obrátil na Papeže s žádostí o rozvod, neuspěl a proto od katolické církve odstoupil a založil Anglikánskou církev, ve které byl rozvod povolen. Překvapivě, Anglikánská církev - církev založená člověkem - existuje dodnes a má miliony stoupenců.
Islám znamená mír
V Islámu, který pochází od Boha, tyto problémy nejsou a lidé mohou vstoupit i vystoupit z manželství jednoduchým způsobem.
Nastávající manželka také musí s manželstvím souhlasit a nesmí být provdána proti své vůli.
Žena, která se stane matkou, často ráda zůstane doma s dítětem či dětmi. Je tomu tak proto, že není její povinností přispívat do rodinného rozpočtu ale hlavně proto, že v islámu je pozice matky velmi vysoko postavená; matka děti učí (sama by tedy měla mít vzdělání a vychodit školu), tím, že je s nimi téměř pořád, má obrovský vliv na formování jejich charakteru; matka je dětem příkladem. Dále řídí chod celé domácnosti a o všechno se stará. Je známým faktem, že práce kolem rodiny je na plný úvazek. Tato práce je světsky málo oceněná, ale v islámu je to jedna z nejvyšších příček. Toto je hlavní důvod, proč většina matek muslimek, zůstává v domácnosti.
Žena samozřejmě pokud chce, může pracovat a mít zaměstnání a mnoho žen v islámských zemích - podobně jako jinde ve světě - touží po kolektivu, uplatnění, kariéře apod, a proto do práce chodí.
Násilí jakéhokoliv druhu vůči ženám není v Islámu povoleno, stejně jako donucování proti jejich vůli. Ano, násilí i tyranie nepochybně existují, a nejen v islámských zemích. Avšak co se týká islámských zemí, tyto problémy nepochází z islámu, ale naopak, z nedostatku islámu. Násilí na ženách je hrubým porušením jejich práv, transgresí vůči nim a velkým hříchem, který se neobejde bez následků. Ať už v tomto životě nebo v tom příštím.
