Pomíjivý svět

Bůh stvořil člověka z hlíny a obdařil ho mnoha schopnostmi a dokonalými vlastnostmi. Nikdo si sám nemůže zařídit, aby viděl, slyšel, chodil či dýchal. Potřebujeme k tomu orgány stvořené Bohem. Kromě toho všechny tyto složité systémy byly člověku dány v děloze jeho matky ještě dlouho předtím, než se narodil a než si byl vůbec čehokoliv vědom.

Lidé si však myslí, že život je dlouhý a že dokáží přežít sami o sobě a Boha tedy nepotřebují a tak žijí svůj život stylem ,,užij si dokud můžeš”. Zapomínají na smrt i na posmrtný život. Užívají si co to dá a snaží se dosáhnout stále více a více věcí. Bůh o nich hovoří ve Svatém Koránu:

,,Ti, kdož milují tento svět pomíjivý, nedbají na den obtížný, jejž mají před sebou." (al-insan, 27)

Vše co je na zemi, je určeno k zániku. Toto je skutečná povaha zemského života.

Bůh ve Svatém Koránu opakovaně připomíná dočastnost tohoto světa. Cokoliv, co dnes existuje - navzdory své působivosti - časem zmizí.