|
|
A na zemi jsou polnosti vzájemně sousedící i zahrady vinné révy a obilí i palmy datlové, vyrůstající z jednoho kořene či hromadně, zavlažovány vodou jednou; některé z nich jsme učinili lepšími k jídlu než druhé - a v tom věru jsou znamení pro lid rozumný. (13:4)
Embryo semínka je obklopeno výživným vlhkým gelem. Po uschnutí gel ztvrdne, aby se při styku s vodou znovu přeměnil zpět do původní podoby, tedy v gel, který vyživuje kořeny a výhonek rostliny, dokud jí nenarostou listy. Tento proces lze snadno pozorovat u běžné kukuřice. Čerstvá kukuřice je měkká, po uschnutí velmi tvrdá. Cukry obsažené v čerstvé kukuřici se mění na škrob. Po navlhnutí se pak škrob mění zpět na cukr, semínko ,,ožije'' a začíná klíčit.
Jak již bylo popsáno v předchozí části, první fází vývoje, kterým se ze semínka stává rostlina, je rozptýlení, tedy přemísťění semínka na místo, kde zakoření. Další fází je fáze klíčení.
Samotný fakt, že semínko dozrálo, jen zřídkakdy znamená, že může začít klíčit. Pro započatí procesu klíčení semínko potřebuje předem stanovené podmínky. Základem je správná teplota, správné množství vlhkosti a kyslíku. Pokud kterákoliv z těchto podmínek není splněna, semínko klíčit nezačne. Pokud už proces klíčení nastal, tak se zastaví opět do doby, než se ideální podmínky zase obnoví.
Základem procesu klíčení je voda. Aby zralé semínko mohlo naklíčit, potřebuje k tomu vlhkost. Ve vlhkém prostředí se v něm aktivuje metabolismus, který umožňuje růst, tedy naklíčení. Také enzymy růstu mají při styku s vodou vyšší účinnost. Když v semínku důsledkem styku s vodou začnou probíhat metabolické procesy, způsobují růst kořínků a výhonků a to dělením buněk. Buňky se diferencují, aby z nich vyrostly předem stanovené části rostliny.
V tomto stádiu je také nezbytný kyslík. Při dýchání se v semínku začínají přeměňovat živiny, v něm obsažené, na teplo a energii, které jsou potřebné k růstu. Vhodná teplota umožňuje enzymům pracovat při maximální rychlosti.
Jak již bylo dříve řečeno, semínko ve stádiu klíčení nemá - kromě vlastních zásob - žádný jiný zdroj energie. Minerály i energii k růstu bude moci získávat až po svém zakoření, a to z kořínků. A jak jsou tedy semínka schopna začít klíčit bez příjmu energie?
Odpověď na tuto otázku je ukryta v každém semínku. Zásoba živin potřebná pro vyklíčení a zakořenění, se v semínku vytváři při procesu opylování mateřské rostliny a je vždy - překvapivě - vždy dostačující. Než se ze semínka stane semenáček s lístky a kořeny pro příjem energie, je zcela závislé na svých vlastních zásobach živin.
Samotný fakt, že semínko dozrálo, jen zřídkakdy znamená, že může začít klíčit. Pro započatí procesu klíčení semínko potřebuje předem stanovené podmínky. Základem je správná teplota, správné množství vlhkosti a kyslíku. Pokud kterákoliv z těchto podmínek není splněna, semínko klíčit nezačne. Pokud už proces klíčení nastal, tak se zastaví opět do doby, než se ideální podmínky zase obnoví.
Základem procesu klíčení je voda. Aby zralé semínko mohlo naklíčit, potřebuje k tomu vlhkost. Ve vlhkém prostředí se v něm aktivuje metabolismus, který umožňuje růst, tedy naklíčení. Také enzymy růstu mají při styku s vodou vyšší účinnost. Když v semínku důsledkem styku s vodou začnou probíhat metabolické procesy, způsobují růst kořínků a výhonků a to dělením buněk. Buňky se diferencují, aby z nich vyrostly předem stanovené části rostliny.
V tomto stádiu je také nezbytný kyslík. Při dýchání se v semínku začínají přeměňovat živiny, v něm obsažené, na teplo a energii, které jsou potřebné k růstu. Vhodná teplota umožňuje enzymům pracovat při maximální rychlosti.
Jak již bylo dříve řečeno, semínko ve stádiu klíčení nemá - kromě vlastních zásob - žádný jiný zdroj energie. Minerály i energii k růstu bude moci získávat až po svém zakoření, a to z kořínků. A jak jsou tedy semínka schopna začít klíčit bez příjmu energie?
Odpověď na tuto otázku je ukryta v každém semínku. Zásoba živin potřebná pro vyklíčení a zakořenění, se v semínku vytváři při procesu opylování mateřské rostliny a je vždy - překvapivě - vždy dostačující. Než se ze semínka stane semenáček s lístky a kořeny pro příjem energie, je zcela závislé na svých vlastních zásobach živin.
Probuzení semen z fáze spánku
Semínko začíná klíčit, když dojde ke splnění všech podmínek potřebných k růstu. Před klíčením se semínko nachází ve fázi spánku. Semínko je v této fázi udržováno rostlinnými hormony, obvzláště kyselinou abscisickou. Tuhá slupka semínka znemožňuje přístup plynů ze vzduchu a i toto způsobuje jeho spánek. Když se ale k semínku dostane vlhkost, slupka nasákne a enzymy v buňkách embrya se aktivují. Touto aktivitou vzniká nový hormon gibberellin, který neutralizuje působení kyseliny abscisické. Semínko se začíná probouzet. V embryu se působením trávicího enzymu rozkládají škroby v endospermu na cukry, které vytvářejí energii nezbytnou pro buněčné dělení - tedy růst - nové rostliny.
Každý z nás asi někdy něco do země zasadil. Vyrostla nám rostlinka a je to naprosto přirozené. Málokdo však ví o přesných podmínkách, které musí nastat a o složitých procesech, které musí proběhnout, aby k proměně semínka v rostlinu, mohlo dojít. Jakmile nastanou správné podmínky, v semínku proběhnou chemické procesy a enzymy promění semínko v rostlinu. Tento úžasný proces nás postaví tváří v tvář faktu stvoření.
Jak polární tvorové přežijí zimu
Když člověk zasadí semínko do země, obecně o složitém vývoji rostlin nic neví a nazývá ho jednoduše přirozeným procesem. Jakmile nastanou ty správné podmínky, v semínku začínají probíhat různé chemické procesy, během kterých enzymy promění semínko na rostlinu. Tyto dokonalé procesy nás postaví tváří v tvář faktu stvoření. Pokud by kterýkoliv prvek při aktivaci chyběl nebo by nenastaly potřebné podmínky, semínko rostliny by nikdy nenaklíčilo. Je zřejmé, že tak složité procesy vývoje nemohou být výsledkem čisté náhody. Navíc tento dokonalý proces nekončí klíčením ale pokračuje dál při růstu rostliny.
Při procesu klíčení semeno nasává vodu ze země a embryonální buňky se začínají dělit. Obal semena praskne a objevují se malé kořeny. Při růstu jsou kořeny vystaveny obrovskému tlaku okolní zeminy, který je však nepoškozuje. Kořeny jsou chráněny ochrannou vrstvou zvanou calyptra. Buňky za calyptrou se velmi rychle dělí a kořen má tak schopnost vyrůst i o 11 centimetrů za jeden den. Kořeny se při růstu rozvětvují, aby měly větší plochu, kterou nasávají vodu a zakotvují rostlinu pevně v zemi. Na kořenech dále rostou chloupky, vypadající jako malé kořínky. Jejich funkce je nasávání minerálů ze země a podpora růstu.
Jen co ze semínka vyraší kořeny, z druhé strany z něj vyrůstá pupen či pupeny, základ stonku a listů. Semínko se nasměrovává ke světlu a rychle roste. Jakmile se pupeny dostanou nad hlínu, listy se rozvinou a začíná proces fotosyntézy, tedy přeměna sluneční energie na živiny.
To, co jsme zde dosud popisovali, je proces, který všichni známe a na první pohled není nijak vyjímečný. Ve skutečnosti se však jedná o neuvěřitelný proces a schopnost maličkého semínka dostat se přes tvrdou hlínu ke slunci, což je jeho jediným cílem. Semínka klíčí s takovou samozřejmostí, jakoby rostla prázdným prostorem a nemusela se prodírat tunama hlíny.
|
Kořeny rostlin narůstají vlivem gravitace směrem dolů, tedy do země. Špičky kořenů jsou tvořeny z meristémové tkáně, která je schopna rychlého dělení, tedy rapidního růstu. Tato tkáň je chráněna čepičkou (calyptra), která se skládá z buněk parenchymu, které produkují sliz, umožňující snadnější průchod kořenů tvrdou zeminou a urychlující vstřebávání živin ze země. Prodlužování kořenů nastává při dělení meristémové tkáně. Kromě toho se buňky této tkáně diferencují. Některé převezmou úkol transportu živin, jiné jejich skladování a posledním typem jsou epidermální buňky, které tvoří ochrannou bariéru před okolím. Buňky se diferencují v závislosti na svém umístění. a) zralý kořen b) calyptra c) buněčný růst d) absorbující kořenové chloupky e) jádro f) meristém g) koleoptil 1) epidermis 2) parenchyma 3) endodermis 4) pericycle 5) lýko |
Skupiny vědců provedly testy na semenech, kdy jim byl různými způsoby zablokován přístup ke světlu. Tyto testy měly překvapivé výsledky. Semínka při své cestě za světlem dokázala překonat obrovské překážky, ať už ve formě balvanů, které musela obrůst, takže klíček narostl do mnoha metrů. Nebo se protlačit terénem plným kamenů. Semínka mají zkrátka zázračnou sílu a ,,vědí" naprosto přesně, kterým směrem potřebují růst a rostou za každou cenu.
Rozvíjející se semínko roste najednou na obě strany, nahoru a dolů. Proč nikdy neroste do strany, pokud tedy zrovna neobíhá překážku, anebo kořeny vzhůru a klíčkem dolů? Kde je v něm ukryt jeho program?
Stimuly, řídící růst rostlin, jsou světlo a gravitace. Kořeny obsahují buňky citlivé na gravitaci a klíček obsahuje buňky citlivé na světlo. Obě části rostliny tedy mají vlastní naváděcí systém a tak vždy rostou správným směrem.
Zmiňme se také o další zajímavosti ohledně klíčení semen. Půdní bakterie způsobují rozklad a hnilobu veškeré organické - tedy živé - hmoty. Jak je možné, že u kořenů rostlin tomu tak není? Ba naopak! Semínka rostlin využívají půdu - s celým jejím složením - ke svému rozvoji a růstu. Půdní bakterie jim nezpůsobují žádné škody. Pod obr. Klíčky rostou ke světlu a nic je nezastaví. Rostliny při růstu dokážou vynaložit obrovskou sílu.
Zmiňme se také o další zajímavosti ohledně klíčení semen. Půdní bakterie způsobují rozklad a hnilobu veškeré organické - tedy živé - hmoty. Jak je možné, že u kořenů rostlin tomu tak není? Ba naopak! Semínka rostlin využívají půdu - s celým jejím složením - ke svému rozvoji a růstu. Půdní bakterie jim nezpůsobují žádné škody. Pod obr. Klíčky rostou ke světlu a nic je nezastaví. Rostliny při růstu dokážou vynaložit obrovskou sílu.
Růst listů směrem nahoru je způsoben vlivem slunečních paprsků. Kořínek roste směrem dolů vlivem gravitace.
Rostliny při růstu dokážou vyvinout neuvěřitelnou sílu. Jsou schopny prorůst i asfaltem.
Po posouzení daných faktů čelíme zajímavé situaci: fakt, že se zdánlivě křehké klíčky a jemné kořeny pohybují ve dvou různých směrech naznačuje, že někdo nebo něco určilo, jak se mají buňky diferencovat, aby z nich vyrostly buď kořeny anebo klíček a jak se pak mají chovat. Z některých buněk vyroste klíček hledající slunce a z druhých kořeny, reagující na gravitaci. Nebo je možné, aby samy věděly, co mají dělat, dokázaly se samy přetvořit buď v kořen nebo klíček a pokračovat v růstu? Proč žádná rostlina nikdy nezazmatkuje a nezačne růst třeba klíčkem do země?
Na tuto otázku existuje pouze jedna odpověď. Samotná rostlina si nevytváří systémy nezbytné k růstu a o svém vývoji nerozhoduje. Ani buňky, obsažené v semenech, si nemohou samy v sobě vytvořit schopnost vnímat světlo nebo gravitaci. Ani s externí intervencí by tak inteligentní systémy nevznikly. Ani ten nejschopnější profesor botaniky na světě nedokáže zajistit, aby buňky v semenu rostliny rostly na jednu či na druhou stranu. Jinými slovy - je to nemožné.
Toto vše jasně poukazuje na fakt, že úžasné vlastnosti rostlin a semen jsou záměrně dizajnovány.
Bytí nejvyšší inteligence rozhoduje a tvoří buňky v semenech rostliny, vytváří jejich strukturu a zakóduje v nich veškeré vlastnosti a schopnosti vykonávat funkce. Tato svrchovaná inteligence není nikdo jiný než Bůh.
Bůh stvořil nádhernou paletu rostlin, jejichž semínka se podobají neživým kamínkům či malým kouskům dřeva, ze kterých pochází veškerá flóra na Zemi.
,,... z nebes vodu v určitém množství sesíláme a na zemi ji rozmísťujeme, ačkoliv jsme věru schopni odvést ji; a pomocí vody jsme pro vás dali vyrůst zahradám s palmami a révou a hojnost ovoce v nich máte, jež požíváte." (23:18,19)
Na tuto otázku existuje pouze jedna odpověď. Samotná rostlina si nevytváří systémy nezbytné k růstu a o svém vývoji nerozhoduje. Ani buňky, obsažené v semenech, si nemohou samy v sobě vytvořit schopnost vnímat světlo nebo gravitaci. Ani s externí intervencí by tak inteligentní systémy nevznikly. Ani ten nejschopnější profesor botaniky na světě nedokáže zajistit, aby buňky v semenu rostliny rostly na jednu či na druhou stranu. Jinými slovy - je to nemožné.
Toto vše jasně poukazuje na fakt, že úžasné vlastnosti rostlin a semen jsou záměrně dizajnovány.
Bytí nejvyšší inteligence rozhoduje a tvoří buňky v semenech rostliny, vytváří jejich strukturu a zakóduje v nich veškeré vlastnosti a schopnosti vykonávat funkce. Tato svrchovaná inteligence není nikdo jiný než Bůh.
Bůh stvořil nádhernou paletu rostlin, jejichž semínka se podobají neživým kamínkům či malým kouskům dřeva, ze kterých pochází veškerá flóra na Zemi.
,,... z nebes vodu v určitém množství sesíláme a na zemi ji rozmísťujeme, ačkoliv jsme věru schopni odvést ji; a pomocí vody jsme pro vás dali vyrůst zahradám s palmami a révou a hojnost ovoce v nich máte, jež požíváte." (23:18,19)
|
Při růstu hyacintu ze semínka do rostliny dochází ke složitým procesům. Aby rostlina vykvetla, všechny předešlé chemické procesy musí proběhnout bez zádrhelů. Všechny hormony a enzymy jsou vylučovány rostlinou bez jakýchkoliv emisí. Je nesmyslné tvrdit, že k procesu, jehož výsledkem je květ hyacintu, může dojít shodou náhod.
|
