Krátká biografie Proroka Mohameda
Prorok Mohamed (pokoj a požehnání s ním) byl vždy uznávaným a moudrým člověkem. Narodil se v Mekce v roce 570 v době, kdy bylo náboženství v Evropě i na arabském poloostrově velmi důležitou záležitostí.
Jeho dětství bylo poznamenáno úmrtím obou rodičů. Otec mu zemřel ještě před narozením a tak vyrůstal v rodině svého strýce Abu Táliba. Jak Mohamed vyrůstal, jeho charakteristické vlastnosti jako jsou upřímnost a velkorysost byly všem dobře známy a pro svou schopnost spravedlivě řešit spory, byl Mohamed vyhledávaným člověkem. Jeho dobrá pověst a osobní kvality také vedly k manželství, když o něho ve věku 25 let projevila zájem Chadídža, vážená vdova, které pomáhal při podnikání. Z Mohameda vyrostl moudrý a vážený člověk.
Celý svůj život cítil nechuť a nespokojenost nad tím, že žije ve společnosti, která uctívá modly a proto se čas od času uchýlil za Mekku do jedné jeskyně za meditací. Jeskyně existuje dodnes a jmenuje se Hira.
Jednoho dne, to už mu bylo 40 let, se mu právě v jeskyni Hira dostalo prvního zjevení od Boha, přes Anděla Gabriela. První zjevení Proroka Mohameda strašně vystrašilo a utíkal domů. Tato zjevení formou veršů trvala po dobu 23 let až do jeho smrti a jejich soupis dal vznik knize zvané Korán. První zjevené verše byly tyto:
,,Přednášej ve jménu Pána svého, který stvořil, člověka z kapky přilnavé stvořil. Přednášej, vždyť Pán tvůj je nadmíru štědrý, Ten, jenž naučil perem, naučil člověka, co ještě neznal.’’
(96:1-5)
První konvertitkou k Islámu byla právě Chadídža a její láska a opora mu poskytovaly potřebnou sílu a zázemí v nelehkém úkolu. Měl také podporu některých svých příbuzných a přátel.
Podstatou tohoto nového náboženství byla jednota Boha, odstup od uctívání model a bůžků, skutečnost Božího soudu a potřeba víry, soucitu a morálky ve světských záležitostech. V Mekce v té době tyto myšlenky znamenaly otáčku o 180 stupňů co se týkalo všedního života i náboženství té doby. Byl to útok na hrubý materialismus a modlářství, které tam převládaly.
Většina obyvatel Mekky samozřejmě neměla pocit, že by měla cokoliv měnit a Prorokovo poselství rázně odmítla. Následovala tak velká perzekuce Proroka Mohameda i jeho následovníků, že to vyvrcholilo jejich emigrací z Mekky do 500 km vzdálené Medíny. Tato událost je známá pod pojmem hidžra; byl to počátek nové éry ve vývoji Islámu a je to i začátek muslimského kalendáře.
Po několika letech a významných bitvách se Prorok a jeho stoupenci mohli vrátit zpátky do Mekky. Odpustili nepřátelům a Islám se začal rychle šířit. V době Prorokovy smrti v roce 632 se již většina národů v Arábii stala muslimy a v následujícím století se Islám začal šířit (slovem, ne mečem!!) na západ do Evropy i na východ směrem k Číně. Bylo evidentní, že toto náboženství je náboženstvím pro veškeré lidstvo, a ne jen pro Araby, jak by se původně mohlo zdát.
Svobodná vůle
Prorokovy výroky - hadísy - tvoří po Koránu další nezbytnou součást Islámu. Množství hadísů shromážděných za jeho života jeho přáteli a společníky čítá na 10 000, za každým následuje pro referenci jméno společníka, který ho zaznamenal:
,,Učení je povinností každého věřícího muže i ženy.” (Ibn Majah)
,,Ti, kteří neprojevují lásku ani něhu, nemohou očekávat lásku ani něhu od druhých.” (Buchari)
,,Uctívejte Boha tak, jako byste Ho viděli (měli před sebou), i když Ho nevidíte. On vás však vidí.” (Buchari)
I když není pochyb o tom, že Prorok Mohamed je jedním z nejvlivnějších lidí historie, uznávaným člověkem jak v náboženských tak i sekulárních kruzích z minulosti až do dneška a významným člověkem, který je muslimy milován, nikdy nebyl a není předmětem uctívání ani bohoslužeb.
Prorok Mohamed stojí na úrovni člověka a né Boha. Byl Božím služebníkem, jako my všichni. Prorok Mohamed byl posledním Božím Prorokem.
