Věrnost
Hledám ochranu u Alláha[1], Všeslyšícího, Vševědoucího, před Satanem prokletým. Ve jménu Alláha, Milosrdného, Slitovného. Chválíme Ho, děkujeme Mu, žádáme Jeho pomoc, vedení a odpuštění. Hledáme ochranu u Alláha od zla našich duší a hříšností našich skutků.
“Ten, koho Bůh vede, ten po správné cestě kráčí, avšak pro toho, komu Bůh dal zbloudit, nenajdeš ochránce ani průvodce žádného.” (PSK, 18:17)[2]
Dnes si budeme povídat o Věrnosti. Nejprve by se měl každý zeptat sám sebe: “Jsem věrný?” “Samozřejmě, že ano,” bude určitě odpověď nás všech. Ale poslechněme si následujících 5 otázek a pak se zeptejme znovu:
Otázka první: Opravdu jste dodrželi všechny sliby a přísahy, které jste vykonali ve jménu Alláha? Jste Mu opravdu věrni?
Otázka druhá: Jste věrni Proroku Muhammadovi (SAWS - sallalahu alejhi wa salam)[3]?
Otázka třetí: Jste věrni lidem, se kterými jednáte ve svém každodenním životě?
Otázka čtvrtá: Jste věrni těm, kteří pro Vás něco udělali?
Otázka pátá: Jste věrni těm, se kterými se stýkáte po celý svůj život?
“Jste věrni?” Toť otázka.
Během našeho povídání o věrnosti mějme na paměti výrok Proroka (SAWS), který zní: „Muslim, který poruší svůj slib, nebude nikdy spolehlivý.”[4]
Tento hadís (výrok) neznamená, že pokud nejsi věrný, tak nejsi Muslimem; ale znamená, že dokud Muslim není loajální, jeho víra bude nekompletní. Jak chcete dodržovat své náboženství, když nejste schopni dodržet ani vlastní sliby a přísahy?
Jak můžeme být věrni Alláhovi?
Uvědomme si, že kdykoliv hovoříme o jakékoliv vlastnosti, máme namysli tu kterou vlastnost ve vztahu k Alláhovi. Shovívavost, poctivost (v tom, co nám Alláh svěřil) a věrnost jsou vlastně části naší víry. Mimoto, Islám je všezahrnující náboženství. Musíte přijmou vše a nic nevynechat, protože všechny části se navzájem doplňují. Pokud se budete opravdu snažit a modlit se všechny modlitby ve správný čas, vaše chování se zlepší. A když se zlepší vaše chování, vaše víra bude silnější. A naopak, pokud nějakou část našeho náboženství zanedbáte, vše ostatní bude zkreslené. Islám je sjednocený celek. A z tohoto důvodu, dobré chování vůči Alláhovi, rodičům či ženám není mým výmyslem; naopak - je to ukotveno hluboko v jádru naší víry.
Nejdůležitější druh věrnosti je plnění závazků a povinností vůči Bohu. Můžete se ptát: „Proč bych měl být věrný Alláhovi, když jsem Mu nikdy nic neslíbil?” Odpověď na tuto otázku neuslyšíte, ale uvidíte. Stačí se podívat kolem sebe a všimnout si všech těch darů, kterými Vás Alláh obdaroval. „Není dobrodiní žádného, aby od Boha nepřicházelo.” (PSK, 16:53)
Cožpak si tedy On, náš Pán, nezaslouží věrnost svých věřících? Cožpak není věrnost důležitou součástí uctívání? Představte si muže, který byl vychován svými rodiči, kteří se pro něj vždy snažili dělat to nejlepší, také za něj utratili spoustu peněz, ale on se k nim, i přesto všechno, obrátil zády. Jak byste takového muže nazvali? Taktéž ti, kteří se nemodlí na čas nebo ženy, které nenosí hidžáb[5], jsou nevěrní Alláhovi.
A jak tedy můžeme být Alláhovi věrni?”
Odpověd na tuto otázku má tři části:
1) Pevně v Něj věřit.
2) Upřímně pracovat pouze pro Něj.
3) Dodržovat věci, které přikázal a vyvarovat se věcem, které zakázal.
Pokud budete tyto tři body dodržovat, budete Alláhovi věrni. Alláh řekl, co může být přeloženo jako: „Dítka Izraele, pomněte milosti Mé, již jsem vám prokázal! Dodržujte věrně úmluvu se Mnou uzavřenou, tak jako Já ji dodržuji vůči vám a jen Mne se obávejte!” (PSK, 2:40)
Alláh také řekl: „Ti, kdož ti věrnost přísahají, přísahají vlastně Bohu a ruka Boží spočívá na rukou jejich. Kdo poruší úmluvu, tedy ji poruší jen ke škodě vlastní, kdo však věrně dodrží úmluvu s Bohem uzavřenou, tomu On uštědří odměnu nesmírnou.” (PSK, 48:10) Nikdy neporušte úmluvu uzavřenou s Bohem!
Prorok Muhammad (SAWS) byl Alláhovi (SWT)[6] nejvěrnější. Modlíval se celou noc, až mu otekly nohy. „Cožpak Ti Alláh neodpustil Tvé minulé i budoucí hříchy?” zeptala se ho jednou Aiša. “A to bych neměl být Alláhovi vděčný?”[7] Odpověděl Prorok, slovy plnými vděčnosti a věrnosti.
Pokud Vám někdo prokáže laskavost, pociťujete vůči němu vděčnost a lásku. Tak proč nechováte stejné pocity vůči Pánu, když Vás nepřetržitě zahrnuje svou laskavostí?
„Dodržujte modlitbu, rozdávejte almužnu.” (PSK, 2:43) A v tomto ohledu jste věrni?
„Řekni věřícím, aby cudně klopili zrak a střežili svá pohlaví.” (PSK, 24:30) A znova, jste věrni a podrobili jste se tomuto příkazu?
„A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné.” (PSK, 24:31) Hidžáb! Jste Alláhovi, dámy, věrné?
„A mezi věřícími jsou muži, kteří věrně dodržují úmluvu, již s Bohem uzavřeli; a jsou mezi nimi někteří, jichž osud již se naplnil, a jiní, kteří ještě čekají a nezměnili se změnou žádnou,” (PSK, 33:23)
Původně tento verš pojednával o Anasovi Ibnul-Nadrovi. Anas se nemohl zúčastnit bitvy u Badru, protože byl právě na cestách. Ale po bitvě řekl: „Při Alláhovi, pokud mě Alláh nechá zúčastnit se další bitvy, ukážu Mu, co umím.” Dny ubíhaly a nastala bitva u Uhudu. Muslimové začali ustupovat a utíkali zpátky k Medíně, jen Anas postupoval směrem k nepřátelům. Saad Ibn-Mouaaz jej uviděl a zavolal na něj: „Anasi! Kam to běžíš?” „Do Ráje!” odpověděl Anas. „Přísahám při svém Pánu, že cítím jeho vůni u hory Uhud.” Později byl Anas nalezen mrtev, s více než 80 ranami na svém těle, před horou Uhud. Nikdo ho nepoznal, pouze jeho sestra ho mohla identifikovat podle jeho prstu (který mu chyběl). Následovně byl zjeven výše uvedený verš.
Na druhou stranu ti, kteří nedodržují své sliby, jsou popsáni v následujícím verši:
“A jsou mezi nimi někteří, kdož uzavřeli s Bohem úmluvu: „Dá-li nám On něco ze své štědrosti, rozdáme to jako almužnu a budeme patřit mezi bezúhonné. Když však jim Bůh dal ze štědrosti Své, skrblili s tím, odvrátili se a vzdálili se. A mělo to za následek, že pokrytectví vstoupilo do jejich srdcí až do dne, kdy setkají se s Ním a budou potrestáni za to, že porušili slib svůj daný Bohu, a za to, že prolhaní byli.” (PSK, 9:75-77).
Popřemýšlejte dobře nad tímto veršem!
Mnoho z nás uzavřelo s Alláhem úmluvu, kterou jsme nedodrželi: „Až se vdám, přestanu hřešit a sklopím svůj zrak”; „až se vdám, začnu nosit hidžáb”; „jestli dostanu tuto práci, začnu se modlit fadžr na čas”; „teď mám spoustu práce ve škole, ale během léta budu Korán recitovat pravidelně... atd.
„A jsou mezi nimi někteří, kdož uzavřeli s Bohem úmluvu” (PSK, 9:75)
„A mělo to za následek, že pokrytectví vstoupilo do jejich srdcí” (PSK, 9:77). Vidíte, jak hodně jsou potrestáni ti, kteří nedodržují své úmluvy?
Al-Buchari vyprávěl hádis o 3 mužích; jeden byl malomocný, druhý byl plešatý a třetí slepý. Tento hádis je dlouhý a vypráví o tom, jak se anděl zjevil před malomocným a ten mu řekl: „Přeji si, aby Alláh změnil barvu mé kůže a mého obličeje.” Anděl otřel své ruce přes jeho obličej a kůži a ty hned dostaly lepší barvu. „Jaký majetek by jsi chtěl?” zeptal se anděl. Muž odpověděl: „Rád bych měl stádo velbloudů.” A tak se také stalo; dostal stádo velbloudů a stal se z něj velice bohatý muž.
Anděl se vypravil za plešatým a zeptal se ho na jeho přání. „Chci mít vlasy,” odpověděl muž. Anděl otřel své ruce přes jeho hlavu a muž měl najednou bohatou kštici. „Jaký majetek by jsi chtěl?,” zeptal se anděl. „Přál bych si stádo krav,” odpověděl muž a tak se také stalo.
Nakonec se anděl vydal ke slepému a položil mu stejnou otázku, jako těm předchozím. „Přál bych si znovu vidět,” odpověděl muž a anděl mu otřel své ruce přes oči a muž prozřel. „Jaký majetek by jsi chtěl?” otázal se anděl. “Přál bych si stádo ovcí,” odvětil muž. I jemu bylo dáno jeho stádo a stal se z něj bohatý muž.
Poté se anděl vrátil v podobě chudého muže. Nejprve šel k prvnímu muži, který byl dříve malomocný a požádal ho o jednoho velblouda, aby se mohl vrátit domů. Ale muž odmítnul. Anděl poznamenal: „Nemýlím-li se, dříve jsi nic neměl!” „Naopak!” odpověděl malomocný; „vše jsem zdědil po svých předcích.” „Lžeš!” zvolal anděl, „Alláh Tě navrátí do tvé původní podoby.”
Poté šel anděl k muži, který byl dříve plešatý a požádal ho o totéž. Dostalo se mu stejné odpovědi: „Zdědil jsem stádo po svých předcích.”
Nakonec šel anděl k muži, co byl dříve slepý. „Vem si z mého bohatství, co si jen budeš přát,” odpověděl muž. „Při Alláhovi, dříve jsem byl slepý, ale Alláh mi navrátil zrak a daroval mi všechen tento majetek. Nic z toho mi doopravdy nepatří, vše je jen požehnáním od Boha (AWJ)[8].” Anděl řekl: „Ponechej si svůj majetek, toto byl jen test od Alláha. Alláh je s Tebou spokojen, ale zlobí se na Tvé přátele.”
Který z těchto mužů je vám podoben? Vzpomeňte si na život vašich předků; cožpak měli všechna ta luxusní auta, která máme teď?“ Měli všechno to požehnání, které máme my? Opravdu jste svůj majetek „zdědili po svých předcích”? Většina lidí si to bohužel myslí. Kde je vaše věrnost k Alláhovi za všechny ty dary, které Vám dal?
Existuje mnoho dalších úmluv, které máte s Alláhem, například že budete považovat Satana za svého nepřítele. Alláh řekl, v překladu: „Což jsem vám v úmluvě neuložil, synové Adamovi: neuctívejte satana, jenž vám je nepřítelem zjevným.” (PSK, 36:60) Dodržujete tuto úmluvu? Opravdu považujete Satana za svého nepřítele?
Přísaha je považována za slib Alláhovi, slib, který musíte dodržet. Alláh říká: „A oni důsledně své přísliby plnili a obávali se dne, jehož zlo se rozletí široce.” (PSK, 76:7)
Jednoho dne přišel za Prorokem (SAWS) muž a řekl: „Má sestra přísahala, že vykoná Hadž, ale zemřela dříve, než toho byla schopna." Prorok (SAWS) odvětil: „Cožpak bys nezaplatil její dluhy, pokud by nějaké měla?" Muž souhlasil. A Prorok (SAWS) řekl: „Tak splať její dluhy vůči Alláhovi; protože On má na to největší právo." [9]
Přísahání při Alláhovi je další z úmluv, kterou musíte dodržet. Alláh říká: „Dodržujte věrně úmluvu Boží, když jste ji jednou uzavřeli, a nenarušujte přísahy, když jste je potvrdili a Boha si jako jejich ručitele vzali - vždyť Bůh dobře ví, co děláte." (PSK, 16:91)
Prorok Muhammad (SAWS) řekl: „Alláh (SWT) řekl: „Postavím se proti třem osobám v Den Posledního Soudu: Proti tomu, který udělá úmluvu v Mém jménu a potom se prokáže jako falešný..."[10]
Tento hadís pojednává o muži, který přísahal ve jménu Alláha ale svou přísahu nedodržel. Zkuste si spočítat, kolikrát jste přísahali při Alláhovi a svého slova nedostáli? Cožpak chcete, aby stál Prorok Muhammad (SAWS) proti Vám v Den Posledního Soudu?
Takže se ptám znovu: Jste Alláhovi věrni?
Abyste mohli být, musíte mít silnou víru, být upřímní a musíte dodržovat věci, které přikázal a vyvarovat se věcem, které zakázal.
Jak můžete být věrni Proroku Muhammadovi (SAWS)?
Je běžné se zeptat: „Ale jak můžu být věrný Proroku Muhammadovi (SAWS), když, narozdíl od jeho společníků, nežiji v jeho době?" Odpověď je jednoduchá: „Tím, že budete následovat jeho sunnu".
Prorokovi společníci mu byli nejvěrnější. Následovali každé jeho slovo. Vemte si jako příklad příběh, který se udál během Hidžry Proroka Muhammada (SAWS) /migrace Proroka Muhammada SAWS z Mekky do Medíny/. Během cesty byl Prorok Muhammad (SAWS) pronásledován mužem jménem Suraka, který ho chtěl přivést zpět ke Kurajšovcům. Pokaždé, když se Suraka přiblížil, Prorok (SAWS) řekl: „Můj Pane! Jedině Ty mne před ním můžeš ochránit. Můj Pane! Postarej se o mne tak, jak si přeješ. Věru Ty jsi Všemocný!" Na to Suraka, zdatný jezdec, spadl z koně. Vyskočil zpět do sedla, ale pokaždé, když se k Prorokovi (SAWS) přiblížil, Prorok (SAWS) vyslovil stejnou prosbu (dua)a Suraka opět spadl. Když se to opakovalo potřetí, Suraka si uvědomil, že Prorok Muhammad (SAWS) je chráněn a on jej zajmout nemůže. A proto ho požádal: „Ochraňuj mne!" Věděl, že odměna 100 velbloudů za dopadení Proroka Muhammada (SAWS) mu uteče, a proto požádal Proroka (SAWS) o peníze. Prorok (SAWS) mu slíbil Khošrauovy náramky (Khošrau byl vládcem Persie a tyto náramky nosíval na rukou). Nato se Suraka, který později přijal Islám, vrátil zpět do Mekky.
Léta ubíhala a Prorok Muhammad (SAWS) zemřel, jeho následovníkem byl Abu Bakr a po něm Omar Ibnul Khatáb. Město Mada´in bylo dobyto a všechno Khošrauovo bohatství, včetně jeho náramků, bylo doneseno do Prorokovy mešity. Stojíce na kazatelně, Omar Ibnul-Khatáb začal plakat a zvolal: „Kde je Suraka Ibn-Malik? Kde je Suraka Ibn-Malik?" Poté podal Surakovi náramky a řekl: „Tady máš ty náramky, které Ti už dávno byly slíbeny." Když Suraka přebíral náramky, celá mešita plakala. Omar dodržel slib, který Prorok Muhammad (SAWS) dal před 25 lety. Vidíte, jak byl Omar Prorokovi věrný?
Nyní se podívejme na věrnost Abu-Bakra As-sidiqa. Jednoho dne Prorok Muhammad (SAWS) řekl chudému muži Džabiru Ibn-Abdullahovi: „Džabire! Pokud jednou získáme bohatství Al-Bahrainu, dám Ti z něj tolik a tolik a tolik (myšleno spoustu)". Prorok (SAWS) se tohoto vítězství bohužel nedožil, ale Abu-Bakr se jednoho dne postavil před lid a řekl: „Komukoliv Prorok Muhammad (SAWS) něco slíbil, nechť předstoupí." Džabir tedy předstoupil a řekl, co mu Prorok (SAWS) slíbil. Později Džabir vyprávěl: „Abu-Bakr nabral hrst peněz a dal mi je. Přepočítal jsem je a zjistil jsem, že mi dal 500 dirhamů. Byl jsem na odchodu, když najednou Abu-Bakr zvolal: „Džabire, počkej. Vem si ještě dvakrát tolik." „A proč bych si měl vzít tolik peněz?" zeptal jsem se. „Prorok Muhammad (SAWS) Ti řekl: ´Dal bych Ti tolik a tolik a tolik´. Proto by sis měl nabrat třikrát", odpověděl mi Abu-Bakr.
Vidíte, jak věrný byl Abu-Bakr?!
Co je ještě působivější je to, jak se společníci Proroka (SAWS) nechávali z věrnosti k němu zabít. Během bitvy u Uhudu Prorok (SAWS) řekl: „Kdo mě bude bránit a jako odměnu dostane Ráj?" Jazid Ibnul-Sakan, mladý pomocník z Medíny, přispěchal a bránil Proroka (SAWS), dokud nepadl mrtev. Prorok Muhammad (SAWS) zvolal: „Nepokládejte ho tváří k zemi, položte ho na mé nohy." Poté pozvedl svou tvář k nebi a opakoval dvakrát: „Alláhu, Ty jsi svědkem, že Jazid Ibnul-Sakan byl nejvěrnější (udělal vše, co mohl).“
A co Vy? Byli jste opravdu věrni Proroku Muhammadovi (SAWS)? Součástí jeho Sunny[11] je, že se všechny modlitby budou vykonávat v mešitě. Dodržujete to? Dáváte si pozor, abyste Svatý Korán recitovali tak, jak on určil? V Den Posledního Soudu Prorok (SAWS) řekne výrok, který je zaznamenán v Koránu: "I řekne posel: „Pane, lid můj pokládal tento Korán za něco, čemu se vyhnout je zapotřebí.“ (PSK, 25:30)
Co vůbec děláte proto, abyste byli věrni Proroku Muhammadovi (SAWS)? Jak se s nim chcete v Den Posledního Soudu setkat, když jste ho vlastně nenásledovali??? Byl pronásledován, bit, zraněn a to vše jen pro to, abyste vy mohli žít jako muslimové. A jak jste se Mu odvděčili? Kde je Vaše loajálnost?
Jak můžete být věrni vůči lidem?
Prorok (SAWS) řekl: „Věru, muslimové žijí podle svých závazků."[12] A proto, když jste někomu něco slíbili, musíte to dodržet.
Také řekl: „Znamení pokrytců jsou tři: ... A kdykoliv je něčím pověřen, nedodrží to." [13]
Alláh říká ve Svatém Koránu: "Dodržujte věrně závazky své, neboť žádáno bude zúčtování o závazku!" (PSK, 17:34).
Nyní se podívejme na různé způsoby jednání s lidmi v rámci:
Peněz
Kolik problému vzniklo kvůli peněz!!
Během období vítězství Islámu[14] nad Orientem, Muslimové donutili Římany k ústupu a začali zvát lid Hemss k Islámu. Oni ale odmítli a raději zaplatili daň. Poté, co byly peníze vybrány, lid byl opět napadnut Římany. Muslimští vůdci viděli, že zůstat na místě by nebylo nejmoudřejší, a proto se rozhodli se stáhnout, nabrat posily a vrátit se zpět do Hemss. Ale než toto udělali, vrátili lidu zpět jejich peníze. A v reakci na tento čin, lidé Hemss přijali Islám. Muslimové nakonec neodešli, k jejich armádě se přidali lidé Hemss a společně bránili město před Římany. A jaký to byl úspěch! Poctivost Muslimů dovedla lid Hemss k Islámu.
Víte, jaký problém mají muslimové v dnešní době? Západní společnost nezajímá, jak bychom měli Alláha uctívat. Naopak, na co se zaměřují je to, nakolik plníme své sliby, jak uzavíráme obchody, jak se chováme. Slyšel jsem o cizinci, který přijal Islám a vykonal pouť do Mekky. Nato řekl: “Díky Bohu, že jsem nejdříve poznal Islám a pak až chování Muslimů!” Jak skandální!
Prorok Muhammad (SAWS) řekl: “Mučedníkovi budou odpuštěny všechny hříchy, kromě nesplacených dluhů.”[15]
Vidíte, jakou váhu mají dluhy v očích Alláhových? Vidíte, jak je důležité je splácet? Je to až tak důležité, že vůdci armád vyzývali zadlužené mudžáhidín[16] (muslimští vojáci), aby zůstali raději doma.
A proto je v Islámu povoleno půjčování peněz jen v opravdu vyjímečných případech. Leč v naší společnosti si žena klidně půjčí peníze na koupi nejnovějšího mobilu. Prostě chce mít stejný telefon, jako její přítelkyně. Nebo taková studentka, ta si třeba pořídí nový telefon co půl roku a to jen proto, že chce mít telefon jiné barvy. A kdo potom bude platit všechny tyto dluhy?
Všechny tyto příklady se dají zařadit pod jeden nadpis: Věrnost=Svědomitost. Opravdu se musíme změnit a začněme s tím již dnes!
Splácení půjček představuje pro Muslimy velký problém. Mnoho lidí si půjčí peníze z banky, ale pak je nesplácejí. Opravdu se nestačím divit, jak se podobné věci mohou dít v islámské zemi, jako je naše (Egypt, pozn. překladatele)! Nesplatitelné půjčky, padělané šeky, dohody mezi velkými společnostmi založené na podvodech, firma žádající svého právníka, aby v daném kontraktu vytvořil nějakou skulinku, která by umožnila podvod. Je opravdu šokující, čeho všeho jsou lidé schopni, jaké plány jsou schopni vymyslet, jen aby podvedli ostatní!
Prorok Muhammad (SAWS) řekl: “Věru, ten, který si vezme půjčku bez úmyslu jejího splacení a pak zemře, bude v Den Posledního Soudu nazván Alláhem jako zloděj.”[17]
Tento hadís mi připomíná ty, kteří si kupují mobilní telefony a potom neplatí účty za volání, raději si pořídí novou linku. V Den Posledního Soudu se tito lidé setkají s Alláhem jako zloději. Cožpak byste se chtěli setkat s Alláhem jako zloději?
Dochvilnost:
Většina z nás má problém s dochvilností. Klidně někam přijdeme o hodinku, dvě později nebo taky vůbec ne a ani se neomluvíme. Abdullah Ibn-Abu-Al-Hamsaa´ vylíčil následující příbeh: “Předtím, než Prorok (SAWS) obdržel zjevení od Alláha, měl jsem s ním rozjednaný obchod. Část peněz jsem mu ještě nezaplatil, a proto jsme se domluvili, že mu zbylé peníze přinesu na ujednané místo. Ale stalo se, že jsem na toto ujednání úplně zapoměl a vzpoměl jsem si až za 3 dny. Spěchal jsem tam a co nevidím, Prorok (SAWS) tam stále čekal. ”Chlapče! řekl, “Pěkně jsi mi to ztížil, už tady na tebe čekám 3 dny.” Není obdivuhodné, jak vše, o čem tady hovoříme, bylo praktikováno Prorokem (SAWS)?
Rád bych dal jednu radu těm rodičům, kteří svým dětem něco slíbí, ale potom to nedodrží. Slíbí jim například výlet, ale nikam se nejede. A tvrdí, že byla moc velká zima nebo že to prostě nešlo. Uvědomte si, že děti následují příkladu rodičů. Když vyrostou, své sliby dodržovat také nebudou a nikdy nebudou spolehliví. Proto žádám všechny rodiče, aby dodržovali své sliby vůči dětem.
Jak můžete být věrni těm, kteří Vás někdy podpořili?
Dokážete si vzpomenout na všechny ty, kteří vám kdy pomohli? Zkusili jste si někdy vzpomenout na jejich jména, abyste jim zavolali, zeptali se, jak se mají a poděkovali jim?
I přes to, že uplynulo dlouhých 10 let, Prorok Muhammad (SAWS) si stále pamatoval na muže, který mu pomohl v jedné těžké situaci. Když Prorok Muhammad (SAWS) začal hlásat Islám, on i jeho společníci byli mučeni a pronásledováni lidmi z Mekky. Ale jeden z nich, Abu Al-Bukhturi Ibn-Hisham se jednoho dne, kdy lidé z Mekky porušili úmluvu uzavřenou s Muslimy, postavil na Prorokovu (SAWS) stranu. I přesto, že odmítal Islám, byl natolik spravedlivý, že se zastal utlačovaných. Dny uběhly a Prorok Muhammad (SAWS) společně se svými společníky emigrovali do Medíny. O 10 let později se Prorok (SAWS) připravoval na bitvu u Badru. Ale než vypravil svou armádu, postavil se před ně a řekl: “Pokud někdo z vás potká Abu Al-Bukhturi Ibn-Hishama, nezabíjejte ho! Udělal pro nás to a to, když jsme ještě byli v Mecce.” Stále si pamatoval laskavost tohoto muže, i když uběhlo více než 10 let.
Během boje se jeden ze společníků ocitl tváří v tvář Abu Al-Bukhturimu a vedle něj stál další muž. Společník nechal Abu Al-Bukhturiho být a bojoval s druhým mužem. Abu Al-Bukhturi byl velice překvapený a zeptal se společníka:
“Proč se mnou nebojuješ?”
“Prorok Muhammad nám zakázal tě zabít.”
“Proč?”
“To je za to, jak jsi se za nás postavil během té zrady v Mecce.”
“A kdybych tě požádal, abys nechal být i tohoto muže, se kterým bojuješ?’’
“Ne, Prorok Alláhův nám dovolil ušetřit pouze tebe.”
“Ale já na tebe zaútočím!”
“V tom případě od tebe uteču!”
Společník tedy začal utíkat. Utíkal proto, že nechtěl znesvětit Prorokova (SAWS) slova. Ale Abu Al-Bukhturi si myslel, že utíká ze strachu a začal jej pronásledovat. Snažil se společníka zabít, on se začal bránit a nakonec Abu Al-Bukhturiho zabil. Poté předstoupil před Proroka Muhammada (SAWS) a třesouce se mu řekl: ”Kdyby se nesnažil mě zabít, nechal bych ho být!” “Nechť Ti Alláh odpustí,” řekl Prorok Muhammad (SAWS).
Vidíte, jak věrný byl Prorok Muhammad i vůči nevěřícímu?
Jak můžete být loajální vůči svým účitelům?
Většina z nás je bohužel velice nevděčná učitelům.
Imám Ahmad Ibn-Hanbal[18] řekl: “Každou noc se modlím za Al-Šáfei[19] a žádám Alláha, aby mu odpustil. Už to takto dělám celých třicet let.”
“Já se obvykle se modlím za Abu Hanífu[20] ještě dříve, než za svého otce”, řekl student Abu-Hanífy. Takovou loajálnost se naučil od samotného Abu-Hanífy, který říkával: “Čistě z respektu ke svému učiteli Hammadovi jsem si nikdy nenatáhnul své nohy směrem k jeho domu, i přesto, že bydlí o 7 ulic dál.”
Přemýšleli jste někdy o tom, že byste navštívili nějakého svého učitele? Třeba toho, který vás učil o Islámu, nebo toho, který vás učil Koránu, třeba i jen jeden verš? Cožpak jim nejste zadluženi?
A co Vaši rodiče?
Jednoho dne byl Prorok Muhammad (SAWS) dotázán: “Mí rodiče zemřeli, ale neexistuje nějaký způsob, jak bych se jim i teď mohl za vše odvděčit?” A Prorok (SAWS) odpověděl: “Ano, modli se za ně a žádej Alláha, aby jim odpustil. Naplň jejich sliby, které během života udělali, udržuj vztahy s jejich příbuznými a chovej se hezky k jejich přátelům.”
Lidí, kteří pro vás něco udělali, je mnoho.
Vždyť byste měli být vděčni i takovému policistovi, ktery řídí provoz a pomohl nám všem se dostat na tuto lekci bezpečně. A z vděčnosti vůči němu byste se měli řídit dle dopravních předpisů a neparkovat na místech, kde se to nesmí.
Jak můžete být vděční vůči těm, s kterými se denně stýkáte?
Mám na mysli vaše spolužáky ze školy a univerzity, dávné sousedy a ty, se kterýma jste vyrůstali. Jste vůči nim věrni?
Nicméně to nejdůležitější ze všeho je být věrný vůči manželce.
Prorok (SAWS) řekl: “Nejsvatější ze všech závazků, které musí být dodrženy, jsou vůči těm, se kterými máte právo souložit”[21].
Zeptali jste se někdy sami sebe: “Proč jsem si tuto ženu vzal?”
Dali jste jí věno? Poskytli jste jí vyhovující domov? Chováte se k ní dobře? Opravdu varuji všechny, kteří bijí své manželky a ubližují jim nebo jim brání v navštěvování jejich rodičů!
Jeden ze společníků Proroka měl doma problém, jeho manželka často křičela. Rozhodl se navštívit Omara Ibnul-Khatába, aby si mu postěžoval. Avšak když se přiblížil k Omarovu domu, zaslechl, jak na něj jeho manželka také křičí. Když si uvědomil, že i vůdce věřících má stejný problém, otočil se a začal se vracet domů. V tu chvíli Omar otevřel dveře a zeptal se: “Proč jsi přišel? A proč odcházíš, aniž by jsi zaklepal na dveře?” Muž mu řekl o svém problému, nacož Omar řekl: “Má manželka žije pro mě . Vychovává mé děti, pere mé oblečení, uklízí můj dům. Všechno toto dělá, aniž by musela. Vždy se mnou byla trpělivá a já abych nesnesl pár hlasitých slov?”
Nebo si představte Prorokovu (SAWS) věrnost k Chadídže. Čtrnáct let po její smrti, v den dobytí Mekky a uprostřed všech možných starostí, Prorok (SAWS) uviděl přicházet jednu starou paní. Nechal všeho a šel se k ní posadit. Roztáhl pro ni na zemi svůj kabát a povídal si s ní celou hodinu až zapoměl na všechny své společníky. Když se potom vrátil domů, Ajša, která všechno pozorovala, se ho zeptala: “Proroku! Kdopak byla ta žena?” “To byla Chadídžina přítelkyně, kdysi k nám často chodívala na návštěvu, když ještě Chadídža žila,” odpověděl Prorok (SAWS). “A o čem jste si povídali?” zeptala se Ajša. “Vzpomínali jsme na staré časy,” řekl Prorok (SAWS). Ajša začala velice žárlit. “Stále vzpomínáš na tu starou dámu, zatímco ti Alláh dal lepší manželku?” zvolala. Na to Prorok (SAWS) odpověděl: “Ale ne, při Alláhovi, žádná z vás není lepší než ona. Stála při mě, když mě ostatní opustili, věřila ve mně, když mě ostatní prohlásili za lháře.”
Vidíte, jak byl Prorok (SAWS) věrný své manželce a to i po její smrti?
Ale nejhorší věc, co můžete své ženě udělat, je zradit ji.
Prorok Muhammad (SAWS) řekl: “Kdokoliv se ožení, slíbí své ženě věno, ať již malé či velké, ale ve svém srdci ví, že jí ho nedá a zemře dříve, než to stihne napravit, bude před Alláhem stát jako cizoložník.”[22]
Vidíte, jak vážný to je přečin, když někdo zradí svou manželku?
Klíče od Káby byly odjakživa v rukou rodu Bani Abdul-Dar. Jeden z mužů tohoto rodu, Othman Ibn-Talha, stál jednoho dne u dveří Káby a pouštěl urozené muže z Mekky dovnitř, aby se mohli pomodlit. Prorok Muhammad (SAWS) se ho zeptal: “Pustíš mě také dovnitř, abych se mohl pomodlit?” “Nikdy!” odpověděl Othman, který byl v té době nevěřící. Prorok mu znovu řekl: “Othmane! Pusť mě dovnitř.” “Ne, nepustím,” nepolevil Othman. “Othmane, pusť mě dovnitř, co ty víš, třeba jednoho dne budu mít klíč od Káby já a nebudu ti ho chtít vrátit,” řekl Prorok (SAWS). Na to Othman odpověděl: “Pokud by k tomu došlo, raději zemřu.” A Proroka (SAWS) dovnitř nepustil.
Dny ubíhaly, Mekka byla dobyta a Othman Ibn-Talha přijal Islám. “Othmane, kde jsou klíče od Káby?” zeptal se jej Prorok (SAWS). “Má je má matka,” odpověděl Othman, “hned pro ně zajdu.” Ale jeho matka mu je odmítla dát a připoměla mu ten dávný rozhovor, který se mezi ním a Prorokem (SAWS) odehrál. “Když mu ty klíče dáš, už ti je nikdy nevrátí,” řekla. “Tyto klíče jsou zdrojem pýchy.” A klíče ukryla v šatech, které měla na sobě.
Othman, který byl nyní Muslimem, se ji všemožně snažil přesvědčit, ale neuspěl. Když se stále nevracel, Omar Ibnul-Khatáb se za ním vydal, aby zjistil, co se děje. Zaklepal na dveře a zvolal: “Othmane, kde jsou ty klíče?” Když Othmanova matka uviděla Omara, zděsila se, vyndala klíče a dala je synovi. Othman donesl klíče Prorokovi Muhammadovi (SAWS), který mu řekl: “Othmane, pamatuješ na ten den, kdy jsem ti řekl: “Jednoho dne budu mít klíč od Káby já a nedám ti jej zpátky?” Othman stál bezeslova. Al-Abbas, Prorokův strýc, přišel k Prorokovi (SAWS) a řekl mu: “Proroku, dej mi ty klíče, ať je mohu dát do rukou rodu Abdul-Muttalib.” Ale Prorokova odpověd byla: “Abbási! Toto se nikdy nestane. Dnešní den je dnem věrnosti. Vy si vezměte ty klíče zpět, lidé rodu Abdul-Dar. Pouze utlačovatelé vám je mohou vzít.” A dal klíče zpět Othmanovi. A až do dnešního dne jsou klíče od Káby v rukou rodu Abdul-Dar a až do dnešního dne jsou Muslimové věrni Proroku Muhammadovi (SAWS). Pouze z čisté věrnosti k Prorokovým slovům ani král, ani prezident nemůže vejít do Káby, aniž by neměl povolení rodu Abdul-Dar.
A toto je také lekce pro nás všechny: buďme věrni i těm, které nemáme příliš v lásce.
Tímto jsme se zmínili o pěti různých formách věrnosti, vůči Alláhovi (SWT), vůči Proroku (SAWS), vůči lidem, vůči těm, kteří pro nás něco udělali a vůči těm, se kterýma se denně stýkáme.
Bylo by dostačující poukázat na to, jak Alláh pochválil za věrnost Proroka Abrahama (AS): “...a Abrahama, jenž byl věrný?” (PSK, 53:37).
A jaké to závazky Abraham (AS) dodržel? Těch pět již zmíněných.
Salám alaikum.
---------------------------------------------------------------------------------------
[1] Slůvko Alláh arabsky znamená Bůh. I když se toto slovo používá převážně v asociaci s Islámem, je také používáno arabskými křesťany a arabsky mluvícími židy, kteří ho také používají k označení Jediného Boha. Tento výraz v arabštině mnohem lépe, než v češtině, vystihuje Jedinečnost Alláha. Slovo Alláh v arabštině nemá množné číslo a v češtině ano; slovo Alláh v arabštině není mužského ani ženského rodu. Alláh je Bůh vyznávaný všemi proroky od Adama (AS), Noema (AS), Abrahama (AS), Mojžíše (AS), Ježíše (AS) a Muhammada (SAWS).
[2] PSK – překlad Svatého Koránu. Tento překlad je pouze pro porozumění textu Svatého Koránu (kapitola:verš). Čtení překladu Svatého Koránu nemůže nikdy nahradit čtení arabského originálu, ve kterém byl Svatý Korán zjeven.
[3] SAWS, sallalahu alejhi wa salam – mír a požehnání ať je s ním.
[4] Věrohodný hádis zaznamenaný Al-Albani v Al-Iman od Ibn-Tajmiya, strana č. 11.
[5] Hidžáb – doslova “pokrývka”. Hidžáb znamená zakrytí těla, a hlavy, kromě obličeje, rukou a nohou od kotníků dolů (zde se názory některých Imámů rozcházejí). Všeobecně to popisuje systém postavení a chování ženy s ohledem na důstojnost a cudnost.
[6] SWT, Subhanahu-wa-Ta'ala – On je Slávyplný a Povýšený.
[7] Dobrý hádis zaznamenaný v Al-Albani v Sáhih al-Targheeb, strana č.1468. Převyprávěno Aišou.
[8] AWJ, aza-ua-džal – On je Slávyplný a Velkolepý.
[9] Věrohodný hadís zaznamenaný Bucharim ve sbírce Al-Sahih, strana č. 7315, převyprávěný Ibn Abbásem.
[10] Věrohodný hádis zaznamenaný Bucharim v Al-Jame´ Al-Sahih, strana č. 2227 a převyprávěný Abu Hurairou.
[11] Sunna – způsob, jakým Prorok (SAWS) žil, jak se choval a také způsob, jakým vykonával různé činnosti.
[12] Věrohodný hadís zaznamenaný Al-Albanim v Ghazat Al-Muram, strana č. 334.
[13] Věrohodný hadís zaznamenaný Al-Bukharim v Al-Jame´ Al-Saheeh, strana č. 2749, převyprávěn Abu Hurairou.
[14] Období šíření Islámu, které bylo vyznačováno tolerancí a osvětou (poznámka překladatele)
[15] Věrohodný hadís zaznamenán Muslimem v Al-Musnad Al-Saheeh, strana č. 1886, převyprávěn Abdullahem Ibn-Amr-Ibnul-´Aasem.
[16] Džihád: Jakákoliv snaha ve jménu Alláha, která zahrnuje jak osobní, fyzické, duševní nebo válečné úsilí, v zájmu dobra a proti křivdám. “Menší džihád”: boj na obranu Islámu proti útokům a útisku muslimů. V takovémto boji nesmí bých zraněna žádná žena, dítě ani nevinný občan, ani stromy nesmí být poraženy. “Větší džihád”: vnitřní boj proti svému “nafs” (sobě samému) proti zlu a pokušení. I přesto, že pojem “mudžahidín” zahrnuje jak větší tak menší Džihád, často se používá v souvislosti s menším Džihádem (poznámka překladatele).
[17] Věrohodný hadís zaznamenán Al-Albani v Saheeh Al-Targheeb, strana č. 1807, převyprávěn Maymoonem Al-Kurdi.
[18] Imám Ahmad Ibn Hanbal (780-855) byl velice významný islámský učenec a teolog. Je považován za zakladatele Hanbali školy islámské právní vědy (poznámka překladatele).
[19] Imám Abdullah Mohamed Ibn Idris Al-Šáfei (767-820), přední islámský učenec a právník, zakladatel Al-Šáfei právní školy (poznámka překladatele).
[20] An-Numan ibn Thabit, známý jako Imám Abu-Hanífa (699-765), významný islámský učenec a právník, zakladatel Hanafi školy islámské právní vědy (poznámka překladatele).
[21] Věrohodný hádís zaznamenaný Al-Buchárím v Al-Sahih Al-Jame´, svazek č. 7, kniha č. 62, strana č. 81, převyprávěn Uqbou.
[22] Věrohodný hádís zaznamenaný Al-Albani v Saheeh Al-Targheeb, strana č. 1807, převyprávěl Mazmoon Al-Kurdi.
AmrKhaled.net ©Všechna práva vyhrazena.
Tento článek může být publikován a reprodukován pro soukromé účely za podmínky, že je uveden původní pramen. Pro všechny ostatní účely musíte obdržet výslovný písemný souhlas od administrátorů těchto webových stránek.