Skromnost a Pokora
Ve jménu Alláha[1] Milosrdného, Slitovného. Nechť Alláh požehná našemu Učiteli, nejvznešenějšímu Prorokovi Muhammadovi (SAWS)[2]. Modlíme se k Alláhovi, děkujeme Mu a hledáme Jeho pomoc, vedení a odpuštění. Hledáme u Alláha útočiště před zlem v našich duších a hříšností našich skutků. „Ten, koho Bůh vede, ten po správné cestě kráčí, avšak pro toho, komu Bůh dal zbloudit, nenajdeš ochránce ani průvodce žádného.” (PSK, 18:17)[3]
Navazuji na naši předchozí diskuzi, ve které jsme si řekli, že chování je vždy možno změnit a zlepšit. Také jsme si připomĕli význam a hodnotu dobrého chování. Řekli jsme si, že Prorokovy (SAWS) hadísy, které označujeme za věrohodné, často pojednávají právě o dobrém chování.
Dovolte mi nyní pohovořit na téma skromnosti. Skromnost neboli pokora má dva významy. První znamená přijmout pravdu od každého, kdo ji tlumočí. Mnoho lidí má problémy uposlechnout pravdu, když přichází od někoho mladšího a akceptují ji pouze od lidí starších nebo lepšího postavení. Měli bychom se řádně zamyslet nad tímto bodem. Naučit se přijímat pravdu nehledě na to, kdo nám ji tlumočí, zda je to člověk slabý či silný, bohatý nebo chudý, vznešený či prostý, příbuzný či nikoliv, přítel nebo protivník.
Druhý význam slova skromnost je ve způsobu chování vůči ostatním. Měli bychom být na ostatní laskaví, ať jsme sluhou či pánem, bohatí nebo chudí, vznešení či prostí. Měli bychom zacházet se všemi srdečně a upřímně.
A jak jsem přišel na tyto dvě definice? A na to, co je protikladem skromnosti? Je to pýcha? A co je vlastně pýcha? Prorok (SAWS) řekl: „Pýcha je pohrdání pravdou a opovržení lidmi.“[4] Co je tím myšleno? Pohrdání pravdou znamená její odmítání. Takže skromnost by měla být uznání pravdy. Ukážeme-li pohrdání vůči lidem, je to pýcha a arogance, kterou vyjadřujeme, že jsme lepší než oni.
Půvab skromnosti:
- Prorok (SAWS) řekl: „...nikdo není pokorný kvůli Boha (protože si to Bůh přeje), ledaže ho Alláh povýší (v postavení).[5]“ Cožpak bychom my všichni nemilovali osobu, která by dosáhla ve svém životě vysoké pozice, zatímco je stále skromná? Cožpak bychom my všichni nenáviděli tutéž osobu, kdyby jednala s lidmi pohrdavě a arogantně?
- Prorok (SAWS) řekl: „Ten, kdo je pokorný kvůli Boha, toho Alláh povýší o stupeň, až dosáhne stupňů nejvyšších a ten, kdo je vůči Němu arogantní, toho Alláh sníží o stupeň, až dosáhne nejnižšího z nízkých stupňů.“[6]
- Prorok (SAWS) řekl: „Alláh mi odhalil, že bychom měli být pokorní mezi sebou a neměli bychom odhalovat své pohrdání a aroganci vůči druhým.“[7]
- Prorok (SAWS) řekl: „Alláh (SWT)[8] říká: ‚Ten, kdo je vůči Mně pokorný takhle (a položil svou dlaň na zem), toho Já povýším takhle (a Prorok (SAWS) zvedl svou dlaň co nejvýš k obloze).“[9] Podívejte se jak to Prorok(SAWS) hezky vysvětlil!
- Prorok (SAWS) řekl: „Ten, kdo má ve svém srdci pýchy byť jen o velikosti hořčičného semínka, nevstoupí do Ráje.“ 9 Přečtěte si tento hadíth opravdu pozorně!
Podívejte se do svého srdce a zeptejte se sami sebe, jestli vaše srdce obsahuje byť jen hořčičné semínko pýchy. Pokud máte v srdci pýchu a aroganci, pak budete ochuzeni o Ráj navzdory všem svým modlitbám, půstu, zakátu[10] a všem náboženským lekcím, kterých jste se zůčastnili. Dejte si pozor na aroganci!
- Alláhův posel (SAWS) vyprávěl: „Alláh (SWT) řekl: ,Pýcha je Mou rouškou a Síla je Můj šat a ten, kdo se Mnou soutěží v napodobování těchto, toho já budu trýznit.“[11]
- V súře Luqman Bůh říká: „Neodvracej tvář svou od lidí a nechoď nadutě po zemi, neboť Bůh věru nemiluje domýšlivé vychloubače!“ (PSK, 31:18) Použité slovo v arabštině pro výraz ,odvracej svou tvář‘ - tusa’ir - je odvozeno od slova sa’ar, což je onemocnění, jež postihuje velbloudy. Když jsou zvířata postižena touto nemocí, jejich krky se otočí a nikdy se nevrátí do své původní polohy. Je to jako Alláhovo varování, abychom neodvraceli své tváře, aby nám to pak nezůstalo navěky.
- V jiné súře Alláh (SWT) říká: „A nevykračuj si po zemi troufale, vždyť zemi nemůžeš rozpoltit a nedosáhneš výškou svou hor vrcholku.“ (PSK, 17:37). Syne Adamův, buď pokorný; nic ti nepatří navždy, tak proč být arogantní?
Skromnost Proroka (SAWS):
Prorokovi (SAWS) společníci říkávali, že kdykoliv Prorok (SAWS) potřásal někomu rukou, nikdy nepustil jeho ruku jako první. Vždy věnoval plnou pozornost každému, kdo ho pozdravil. Nejen že mu podal svou ruku, ale také se k němu otočil celým svým tělem. Když vstoupil do místnosti, sedl si na první volné místo a vždy byl veselý a usměvavý. Zkuste se alespoň v tomhle chovat jako náš Prorok (SAWS) a staňte se jeho pokornými následovateli. Staňte se pokornými následovateli Proroka (SAWS) a zkuste ho napodobovat tedy takto:
1) Když někomu tisknete ruku, dívejte se mu do očí.
2) Když někomu tisknete ruku, nestahujte ji dříve než ji stáhne on.
3) Netřeste pouze konečky prstů, protože to je arogantní.
Milujte Proroka (SAWS)! Dychtěte po tom ho vidět a sedět s ním!
Jeden muž šel na setkání s Prorokem (SAWS) a třásl se strachy jako kdyby šel na setkání s králem. Prorok (SAWS) mu řekl: „Uklidni se, já nejsem král, já jsem jen syn kurajšovské ženy, která jedla qadid (suché maso).“[12] Řekli byste vy sami nĕkdy nĕco podobného? Přišel někdy někdo za vámi v obavách z vašeho postavení a vy jste mu řekli, že jste synem obyčejného sedláka?!! Subhanallah, někteří lidé si nepřejí nic jiného, než aby měli kolem sebe samé slabé a ustrašené lidi, aby jim mohli poroučet.
Prorok (SAWS) jezdil na oslu, přestože uměl jezdit dobře také na koni. Proč? Protože chtěl být pokorný před Alláhem. Když si měl vybrat mezi mezkem a koněm, zvolil si mezka.
Doufám, že správně chápete má slova. Nechci, abyste se ponižovali. Jen si myslím, že není na škodu, když budeme pokorní před Bohem, budeme svá srdce učit skromnosti a nesobeckosti a čas od času se uskromníme.
V den vítězství v bitvě u Khaibaru se Prorok (SAWS) vítězně vracel do Medíny a všichni vybíhali ven ho uvítat. A co Prorok (SAWS) udělal? Slezl z koně a požádal o svého mezka. A teprve až pak vjel do Medíny!
Kdykoliv se Prorok (SAWS) procházel a přišla za ním nějaká mladičká služka, uchopila ho za ruku a on ji nepustil a doprovázel ji až do doby, než nakoupila vše, co potřebovala a vrátil se s ní ruku v ruce domů. Udělali jste někdy něco podobného pro svého mladšího bratra? Dělali byste si legraci, kdyby někdo požádal o něco podobného vás? A podívejme se, Prorok (SAWS) takový byl k děvčátkům.
V den, kdy probíhala bitva U zákopu, společníci kopali a rozbíjeli kameny. Tato práce byla v tento den velmi důležitá. Další těžkou dřinou tohoto dne bylo vytahování rozbitých kamenů a písku z příkopu. Co se tedy Prorok (SAWS) rozhodl dělat? Vybral si druhou činnost. Společníci říkali, že Prorok (SAWS) nosil štěrk a písek z příkopu tak dlouho, až celé jeho tělo bylo pokryto pískem a prachem.
Nyní mi řekněte; umyli jste někdy své matce nádobí? A nebo jste si vždy mysleli, že tato práce vás není hodna? Prorok (SAWS) pomáhal s domácími pracemi; nakupoval potřebné věci na trhu, šil si oblečení, opravoval boty, dojil kozu, atd. Toto je Posel celého lidstva! První který vstoupil do Ráje??! Všimněte si, jak byl prostý a pokorný!
V den bitvy u Khaibaru doprovázelo vojsko muslimů také asi dvacet žen. Prorok (SAWS) mezi nimi uviděl mladou dívku a protože byla příliš mladá, zavolal na ni a posadil ji za sebe na svého velblouda. Společníci řekli, že vždy, když si chtěl odpočinout, sestoupil z velblouda jako první, stáhnul zvíře k zemi a pak vzal děvče za ruku a pomohl jí na zem. Když bitva skončila vítězstvím muslimů, Prorok (SAWS) rozděloval kořist a hledal také tuto dívku. Když ji nalezl, požádal ji, aby přistoupila. Poté co přišla blíže, dostala od Proroka řetízek a ten trval na tom, že jí ho sám nasadí. Tato dívka, poté co dospěla, řekla: „Při Alláhovi, tento řetízek jsem nesundala od tohoto dne a chci s ním být i pohřbena. Jestli potkám Proroka (SAWS) v Den Posledního soudu, přijdu k němu s řetízkem kolem krku a řeknu mu: „Tady je ten řetízek, Ó Proroku Alláhův, vzpomínáš si na něj?“
Máte také takové vlastnosti? Jednáte se svými zaměstnanci či jinými podřízenými s takovou slušností? Uděláte někdy svým zaměstnancům či jiným podřízeným radost podobným způsobem? Jestliže ne, pak byste měli vědět, že máte ve svém srdci pýchu a nenásledujete sunnu (Prorokovu tradici).
A jakým způsobem vstoupil Prorok (SAWS) do Mekky po vítězství Islámu?[13] Jeho hlava byla sklopená ze skromnosti před Alláhem. Ti, kteří to zažili, to popsali takto: „… svým čelem se téměř dotýkal zad svého velblouda!“
Mohli byste vy být stejně pokorní v den vašeho největšího vítězství?
V den, kdy jste povýšili či odmaturovali, chovali jste se tímto způsobem? Prorok (SAWS) vstoupil do Mekky poprvé po 13 letech, poté co byl trýzněn a donucen ji opustit; ve chvíli svého největšího vítězství tam vstoupil s hlavou skloněnou v pokoře před Alláhem! Umíte si to představit?
Jednou šli společníci někam ven s Prorokem (SAWS), po cestě dostali hlad a chtěli se najíst. Jeden z nich řekl: „Rozdělám oheň.“ Jiný řekl: „Udělám tohle a tohle.“ Prorok (SAWS) řekl: „A já nasbírám dříví na oheň.“
Skromnost prorokových společníků:
Abu Bakr As-Sidiq (RA):
Abu Bakr (RA)[14] zametal a uklízel u jedné velmi staré paní, navzdory tomu, že byl Chalífou Muslimů (vůdcem), zatímco některým z nás je někdy hloupé uklízet i u sebe doma. Dívky často říkají matkám, že teď, když jsou na univerzitě, mají mnohem důležitější věci na práci než je úklid či mytí nádobí.
Jednou k Abu Bakrovi přišel čerstvý konvertita (člověk, který nedávno konvertoval k Islámu), byl to jeho bývalý nepřítel a požádal ho, aby mu dal z dobročinnosti nějaký majetek. Abu Bakr mu dal smlouvu na část jednoho pozemku a řekl mu, aby zašel za Omarem Ibnul Khatábem a požádal ho o souhlas jakožto svědka. Tento muž se tedy vypravil za Omarem a požádal ho, aby to podepsal na příkaz Chalífy. Na to Omar řekl: „Při Alláhovi, když byl Islám slabý, dožadovali jste se toho násilím, ale teď je silný. Nepodepíšu to.“ Pak ten papír vzal a roztrhal ho na malé kousíčky. Muž se vrátil k Abu Bakrovi a řekl mu, co Omar udělal a nakonec se zeptal:„Stejně, který z vás je vlastně Chalífou?“ Abu Bakr odpověděl: „Při Alláhovi, tato funkce je jeho, jestliže ji chce.“
Co byste dělali vy, kdyby se vám stalo něco podobného? Možná byste se rozčílili a řekli: „Co si to dovoluje? Já jsem tady šéfem!“
Dokonce i Omar Ibnul Khatáb byl velmi pokorný, když řekl: „Přeji si, abych byl pouhým chloupkem na hrudi Abu Bakra.“ Můžete říct podobnou větu o některém z vašich konkurentů?
Omar Ibnul Khattab (RA):
Když byl Omar Chalífou, navštívila ho delegace z Iráku pod vedením al-Asnafa Ibnu Qayese. Všichni byli překvapeni, když zjistili, ze Omar je v chlévě a vlastnoručně čistí zvířata. Na to Omar řekl al-Asnafovi, který byl jedním z hodnostářů Iráku: „Ó Asnafe, proč nepřijdeš a nepomůžeš Emírovi věřících?“ Al-Asnaf odpověděl: „Nechť ti Alláh požehná Omare, Emíre věřících. Proč sis nezavolal jednoho ze svých sluhů, aby za tebe udělal tuto práci?“ Omar odpověděl: „A kterého sluhu? A kdo je al-Asnaf? Cožpak nevíš, že ten, kdo se stává vůdcem Muslimů se také stává jejich sluhou?“
Ali Ibn Abu Tálib (RA):
Jednou seděl Ali se svým synem, Muhammadem, (toho měl s manželkou, která se jmenovala Al-Hanafiah, ne Fatimou, Prorokovou (SAWS) dcerou). Syn se ho zeptal: „Otče, kdo je pro Alláha nejlepší ze všech Muslimů po Prorokovi (SAWS)?“ Ali odpověděl: „Abu Bakr.“ Jeho syn se zeptal: „A kdo dál?“ Ali odpověděl: „Omar Ibnul Khatáb.“ Jeho syn se už bál zeptat znovu, Ali pokračoval: „Pak je Othman Ibnu Affan“, tak se ho zeptal: „A pak ty?“ Tak Ali odpověděl: „Ne, můj synu, já jsem pouze jedním z mnoha prostých Muslimů.“
Al-Hussain ibn Ali (syn Fátimy (RA) a Aliho) a Muhammad (syn Aliho) se jednou pohádali a nemluvili spolu dlouhou dobu. Muhammad se pak rozhodl poslat dopis Al-Hussainovi, ve kterém napsal: „Drahý bratře, je to už dlouho, co jsme se pohádali a ty jsi lepší než já a tvoje matka je lepší než ta moje. Slyšel jsem jednou Proroka (SAWS), jak říká: „Nejlepší z vás je ten, kdo začne s usmiřováním jako první. Nechci začít a být tedy lepší než ty, proto tě prosím, abys začal s usmiřováním ty.“ Podívejte se na tu pokoru! Mohli by jste se takto zachovat vy, když jste rozhádaní s nějakým člověkem?
Zaid Ibn Thabet (RA):
Mějte na paměti, že Zaid byl první, kdo shromáždil celý Korán. Jednou jel na svém velbloudu, když Abdulláh Ibn Abbas (synovec Proroka (SAWS) a učenec národů Muslimů) přistoupil, vzal jeho velblouda za uzdu, aby ho vedl a pravil: „Bylo nám přikázáno, abychom se takhle chovali k našim učencům.“ Zaid rychle slezl dolů, políbil Abdulláhovi ruku a řekl: „Bylo nám přikázáno, abychom se takhle chovali k příslušníkům Prorokovy (SAWS) rodiny.“
Ohromujícím příkladem skromnosti a pokory byl Imám Al-Shafei[15]:
Řekl: „Pili jsme vodu Zamzamu, abychom získali více vědomostí (s úmyslem získat více znalostí). Kdybychom ji pili pro zbožnost (taqwa), bylo by to pro nás daleko lepší.“
Také řekl: „Miluji ctnostné věřící (as-Sálihín) ale nejsem jedním z nich. Přesto si přeji, abych získal jejich přímluvu. Nesnáším toho, kdo obchoduje v hříchu, přestože on a já obchodujeme se stejným zbožím.“
Také řekl: „ Nezvedejte svou hlavu příliš vysoko, aby Vás Alláh nesnížil na úroveň, kterou si zasluhujete. Cožpak nevidíte, že ti, kteří ji skloní, naleznou ochranu a stín pod krovem, a ti, kteří se snaží pozvednout hlavu nad krov, naleznou ukřivdění?“
____________________________
Takže, jak být skromný?
Následuje pár tipů na skromnost a pokoru:
1) Skromnost v oblékání:
Neznamená to, že máte mít ošuntělé šaty nebo nosit roztrhané oblečení. Abdulláha Ibn Mas’ud vypravoval: „… Muž prišel za Alláhovým Poslem (SAWS) a řekl: ,‚Ó Posle Alláhův, opravdu miluji dobré a hezké oblečení. Je tohle druh pýchy?‘ Prorok (SAWS) odpověděl: ‚Věru, Alláh je elegantní a miluje půvab.“[16]
Měli bychom se však vyhýbat extravagantnímu oblečení, neboť to je považováno za přebytečnou hrdost. Jestliže se však oblékáme elegantně s úmyslem udělat dobrý dojem na zbožné Muslimy, tak je to bráno jako příznivé. Ale dejte si pozor, obzvláště vy ženy.
Ibn Omar vyprávěl, že Prorok jednou (SAWS) řekl: „Jeden muž šel po cestě a pln pýchy táhl za sebou svůj šat a tak ho pohltila země a bude v ní klesat až do Dne Zmrtvýchvstání.“[17]
Prorok (SAWS) řekl: „Toho, kdo nosí prostý oděv ze skromnosti k Alláhovi (AWJ)[18] , ikdyž má možnost si koupit to nejdražší oblečení, Alláh zavolá v Den Rozsouzení před všechny ostatní lidi. Alláh ho pak požádá, aby si vybral jakékoliv oblečení víry, které se mu líbí.“[19]
Toto nicméně neznamená, že bychom měli přestat nosit krásné oblečení.
2) Pokora ke sluhům:
Poslechněte si tuto část Prorokova (SAWS) hadísu: „…(Tvoji sluhové jsou) tvými bratry, které Alláh umístil pod tvé vedení. Živ je tím, co jíš ty sám a šať je tak, jako šatíš sám sebe. Nechtĕj po nich, aby dělali něco nad jejich síly a když ano, tak jim s tím pomoz.“ [20]
Abú Hurairah vyprávěl, že Posel Alláhův (SAWS) jednou řekl: „Jestliže sluha připravuje jídlo pro svého pána v potu tváře /v horku a kouři/ a pak mu ho naservíruje, jeho pán by ho měl posadit vedle sebe a mĕli by jíst spolu. A pokud jídla není dost, mĕl by dát svému sluhovi něco ze své porce.[21]
Prosím, buďte opatrní při zacházení s lidmi, kteří pracují ve vaši domácnosti. Žena třeba řekne své hospodyni, aby uklidila celý dům, pak připravila jídlo na hostinu a znovu uklidila dům, až odejdou hosté. Je však hodně možné, že to nebude schopna sama zvládnout. A ještě ke všemu s ní možná jednají hrubě. Dávejte si pozor na to, jak zacházíte se sluhy, protože Alláh řekl, že oni jsou „pod vaším vedením.“ Buďte pokorní k Alláhovi v tom, jak se k nim chováte.
3) Skromnost ve vybavení vlastního domu:
Mnoho manželství ztroskotá kvůli neshodám při vybavování domácnosti. Ali Ibn Abu Taleb vyprávěl: „Když mi byla Fátima, dcera Proroka (SAWS) slíbena k sňatku a vzali jsme se, šli jsme do našeho domu a, u Alláha, neměli jsme tam nic kromě předložky z ovčí kůže a podušky naplněné palmovým vláknem.“ Neříkám, že se máte zařídit stejně, protože dnešní doba i prostředí jsou zcela odlišné, ale tyto dvě věci, které Ali (RA) zmiňuje, byly i v jeho době velmi skromné, vzhledem k tomu, co bylo k dispozici. Později Alláh Alimu hodně požehnal a on dokončil vybavení svého domu.
4) Pokora k chudým příbuzným:
Pamatujte na své chudé příbuzné a začněte u nich. Navštevujte je často a nemyslete si, že udržování příbuzenských svazků se vztahuje pouze na bohaté příbuzné.
5) Pokora k těm, kteří jsou nižšího sociálního postavení a méně vzdělaní než my:
Často slyšíme, jak se kdejaký mladík vytahuje: „Já jsem z AUC.[22] Je velký rozdíl mezi mnou a studentem obchodní fakulty z obyčejné univerzity.“ Nedělejte to. Nepředvádějte se svým vzděláním ani diplomy.
6) Pokora k učitelům:
Často si děláme legraci z našich učitelů a profesorů. Nedělejte to. Jsou to lidé, kteří vás naučili být takovými, jací jste, dlužíte jim tedy alespoň toto.
7) Pokora ke studentům:
Dejte si pozor vy, kteří voláte lidi k Alláhovi, buďte pokorní v tom, co říkáte. Hodně mladých lidí se snaží vést své přátele po správné cestě tím, že si z nich dělají legraci a říkají: „Jsi stále začátečník. Jsi tak naivní.“ atd. Dejte si na to pozor! Tímto způsobem lidé odmítnou naše náboženství a bude to pro ně důvod, proč se vyhýbat společnosti zbožných muslimů. Buďte trpěliví a chovejte se k lidem, které chcete vést k Islámu, se zájmem a péčí.
8) Skromnost k rodičům:
Alláh řekl: „Skloň k nim oběma z milosrdenství křídla pokory a řekni: ‚Pane můj, smiluj se nad nimi oběma, tak jako oni mě vychovali, když jsem byl malý!‘. (PSK 17:24) Kdyby byla vaše matka ještě naživu, dokázali byste ji třeba na veřejnosti obejmout anebo vzít za ruku? Tohle je jedno ze znamení pokory. Jestliže už jsou vaši rodiče mrtví, pak proste o odpuštění pro ně pro oba a udělejte něco dobrého ve svém životě, něco, co může být přidáno do jejich knihy dobrých skutků.
Jestliže chcete být pokorní, zkuste vykonávat vše, co jste teď četli, po dobu alespoň jednoho měsíce a uvidíte, že to není vůbec těžké. Jen obejmout svou matku či ji políbit ruku a, při Alláhovi! I tento malý skutek vás naučí, jak být skromný pro Alláha (AWJ)[23].
9) Nejlepší druh skromnosti:
Nejlepší skromností je vaše pokora k Pánu. Nechlubte se, nepoučujte ostatní, nepředvádějte se jen proto, že jste se zúčastnili lekcí náboženství, nebo že nosíte hidžáb[24], nebo protože se pravidelnĕ modlíte, zatímco spousta lidí se nemodlí. Alláh řekl: „Kvůli rozmnožování zisku neuštědřuj“ (PSK 74:6). Uskromnĕte se a pokloňte se před vaším Pánem, protože všechno, co máte, je z Jeho dobroty a požehnání.
Všechny výše zmíněné příklady, jsou příklady skromnosti, ale není to všechno. Přemýšlejte nad sebou a zkuste sami vymyslet způsob, jak být pokorný před našim Stvořitelem. Přemýšlejte o Alláhovi (AWJ) a Jeho schopnostech a požehnání; to bude stačit na to, abyste se cítili malí a bezvýznamní. Uvědomte si, že On je Největší a hned pocítíte, jak sami jste malí.
A jak tyto příklady uvést do praktického života?
- jděte na oběd s někým, kdo je vám podřízen
- dovolte hospodyni, aby s vaší rodinou seděla u jednoho stolu
- začněte učit chudé a prosté lidi verše ze Svatého Koránu
- sedněte si s chudými lidmi a popovídejte si
- ustanovte den v týdnu, kdy budete mýt nadobí jen vy
- poklekněte a polibte matčinu ruku
- hledejte vše, co se vám zdá ,pod úroveň‘ a udělejte to. Toto je nejlepší způsob, jak zkrotit svou duši a naučit ji pokoře. Hledejte vše, co vás opravdu naplňuje hrdostí a pýchou do té míry, že toho nemůžete nechat a začněte to omezovat tak, aby vás to učilo skromnosti.
A jak zjistíte, že jste se stali pokornými? Tak tedy:
- Zeptejte se někoho, co si o vás myslí vaši podřízení.
- Požádejte někoho, aby zjistil, co si o vás opravdu myslí vaši přátelé.
- Zjistĕte, co o vás říkají chudí lidé, obvzláště ti z vašeho sousedství.
Dovolte mi ukončit tuto přednášku malým připomenutím: „Ten, kdo má ve svém srdci pýchy byť jen o velikosti hořčičného semínka, nevstoupí do Ráje.“
Salám alaikum.
----------------------------------------------------------------------------------------
[1] Slovo Alláh arabsky znamená Bůh. I když se toto slovo používá převážně v asociaci s Islámem, je také používáno arabskými křesťany a arabsky mluvícími židy, kteří ho také používají k označení Jediného Boha. Tento výraz v arabštině mnohem lépe, než v češtině, vystihuje Jedinečnost Alláha. Slovo Alláh v arabštině nemá množné číslo, ale v češtině ano; slovo Alláh v arabštině není mužského ani ženského rodu. Alláh je Bůh vyznávaný všemi proroky od Adama, Noa, Abrahama, Mojžíše, Ježíše a Muhammada.
[2] SAWS, sallalahu alejhi wa salam – mír a požehnání ať je s ním.
[3] PSK, 18:17 - překlad Svatého Koránu (kapitola:verš). Tento překlad je pouze pro porozumění textu Svatého Koránu. Čtení překladu Svatého Koránu nemůže nikdy nahradit čtení arabského originálu, ve kterém byl Svatý Korán zjeven.
[4] Věrohodný Hadís. Sahih Muslim, kniha víry (41), strana/číslo 275. Vyprávěl Abdulláh Ibn Mas’ud.
[5] ِVěrohodný hadís, zaznamenaný Muslimem, al-Sahih al-Jame', kniha 19, strana č. 1599, vyprávěl Abu-Huraira.
[6] Dobrý hadís. Narrated od Abu-Saiid Al-Khadrei, zapsáno Ibnu-Hijr Al-Asqalani, strana/číslo 89
[7] Věrohodný hadís, zaznamenáno Muslimem, al-Sahih al-Jame’, kniha 40, číslo 6856. Vyprávěl Ayad ibn-Hammar.
[8] SWT=Suhanahu wa Ta'ala= On je Slávyplný a Povýšený
[9] Věrohodný hadís. Vyprávěno Al-Albany, 2894.
[10] Výše tvoří 2,5% z majetku. Zakát platí jednou za rok každý muslim jako sociální podporu pro všechny muslimy, kteří ji potřebují.
[11] Hadís Qudsi. Je podobný s hadísem od Abu Dawud a také od Ibn Majah a Ahmad. Tento hadís se objevuje v Muslimovi a jiných verzích.
[12] Věrohodný hadís. Authentic Hadith. Vyprávěno Abdullah Ibn-Masoud. Z Tahdhibul-Kamal, 141/2
[13] Rozšíření islámských pravidel bylo charakteristické tolerancí a osvíceností (pozn. překladatele).
[14] RA - Radja Allah anhu – nechť je s ním Alláh spokojen.
[15] Tímto Imámem byl Abdulláh Mohamed Ibn Idris ash-Shafi'y (767 - 820), vynikající islámský učenec a právník, byl zakladatelem právní školy ash-Shafi'y. (poz. překladatele)
[16] Sahih Muslim, kniha víry. Kniha 1, číslo 0164.
[17] Věrohodný hadíth zaznamenaný al-Bucharim v jeho al-Sahihal-Jame’, kniha 6, strana/číslo 1196, vyprávěno Ibn Omarem.
[18] AWJ=Aza-Wa-Jal=vyslovujeme Aza Wa Džal = On je Slávyplný a Velkolepý.
[19] Věrohodný hadíth, vyprávěný Al-Albanim a zaznamenaný Mua'dhem Ibn Anasem Aj-Jahneiem. Zdroj: Sahih Al-Jamie', strana nebo číslo: 6145.
[20] Sahih Muslim, víra. Vyprávěno Al-Ma'rurem. Obsah 1, kniha 2, číslo 29.
[21] Sahih Muslim, kniha slibů. Kniha 015, číslo 4096.
[22] AUC je zkratka pro Americkou univerzitu v Káhiře.
[23]AWJ=Aza-Wa-Jal=On je Slávyplný a Velkolepý.
[24] hidžáb: doslovně “úkryt, obal”. Znamená to vlastně zahalení těla z důvodu skromnosti a důstojnosti. Obecně se zahalení týká předepsaných částí a odráží se i ve skromném a důstojném chování. (pozn. překladatele)
AmrKhaled.net ©Všechna práva vyhrazena.
Tento článek může být publikován a reprodukován pro soukromé účely za podmínky, že je uveden původní pramen. Pro všechny ostatní účely musíte obdržet výslovný písemný souhlas od administrátorů těchto webových stránek.