Část 4.
Ráj v našich domovech
Ve jménu Boha, Milostivého, Milosrdného. Mír a požehnání ať jsou s našim Prorokem Muhammadem (SAWS)[1].
Vítejte při sledování další části seriálu Ráj v našich domovech. Jak už jistě víte, tento seriál byl takto nazván, protože si jistě všichni přejeme, aby to u každého z nás doma, co se vztahů týká, vypadalo jako v Ráji. Musíme si ale také uvědomit, že dokonalé štěstí existuje pouze v Ráji.
Sociologové, kteří se zabývají problémy v rodinách, se často zaměřují pouze na problémy ve vztazích těchto rodin; takže ideální a šťastná rodina je taková, ve které tyto problémy neexistují. Zatímco řešení těchto problémů je nepochybně velmi důležité, rád bych vám vysvětlil pojem ideální rodiny z islámského hlediska, tedy rodiny, která by se líbila Bohu a samozřejmě také našemu Proroku Muhammadovi (SAWS). Nerad bych začínal diskuzí o problémech, začnu tedy vysvětlením kladných vlastností, které by taková dobrá rodina měla mít.
Ještě bych rád řekl, že jsme napřed uvažovali, že bychom pro názorné vysvětlení dali každému členovi rodiny jeho úlohu, matce, otci i dětem. Pak jsme ale usoudili, že by to asi bylo nudné a tak jsme se rozhodli, že nejlepším vysvětlením budou ukázky z reálného života.
Pokud si vzpomínáte na jeden z našich minulých seriálů nazvaný Tvůrci života, vzpomenete si jistě také na to, že jsme v jeho průběhu hovořili o tom, jak v nadcházejících letech změníme naše národy k lepšímu. Uvědomili jsme si, že k tomu, abychom došli k tomuto cíli, je zapotřebí mimojiné spolupráce na mnoha frontách, samozřejmě i
v mezinárodním rozsahu. Předem bylo jasné, že to nebude jednoduché.
Co se týče harmonické rodiny, i tady bude spolupráce nepostradatelná. Najít spolupracovníky by ale nemělo být těžké. Váš otec, matka, žena, bratr, babička i další členové vaší rodiny budou společně s vámi sdílet tento úkol; pojďme ho nazvat naším SNEM. Je nutné si uvědomit, že tento sen je vskutku dosažitelný. Naše sny a cíle, které jsme měli kdysi, jsou přece realitou dneška, sny dnešních dnů se jistě stanou realitou dnů zítřejších. Pojďme se tedy spolu zasnít.
V našem snu vidím otce, který pracuje od rána do večera. Má syna, který se jmenuje Ahmed a dceru Salmu, které je 5 let. Kvůli práci a problémům, kterým tento otec musí čelit, nemá na své děti téměř vůbec čas. Chvilky, které děti stráví ve společnosti svých rodičů, jim vytváří pocit lásky a zázemí, které opravdu potřebují a které jsou pro ně cennější než jakékoliv peníze. Tento otec se mi svěřil, že když zakládal svou firmu, dělal to všechno sám a byl v práci vlastně pořád. Vzpomínal, jak jezdil na služební cesty, někdy i na několik týdnů a když se vrátil domů, bylo to často v noci, kdy děti už byly v postýlkách. Hned na druhý den zrána, zatímco děti ještě spaly, zase odjížděl na další služební cestu. Jednoho dne, když mu manželka zase vyčítala, že s dětmi netráví žáden čas, se rozhodl, že vezme dcerku někam ven. Když se vraceli domů, dcera se ho najednou zeptala: ,,Tatínku, na které ulici bydlíš?" Myslel si, že se přeslechl, ale dcerka znovu opakovala stejnou otázku, a když jí řekl, že přece u nich doma, nevěřila mu a on ji nedokázal přesvědčit, že tomu tak opravdu je.
Byl z toho celý špatný až do konce týdne, kdy byl pro změnu v pokoji svého syna a hledal jeden důležitý papír se seznamem lidí, se kterými měl naplánované schůzky na příští týden. Po chvíli vstoupil do pokoje Ahmed a ptal se, co hledá. Když mu to otec řekl, zeptal se ho, jestli je na tom papíře napsáno také jeho jméno (Ahmedovo). Tento otec byl z toho všeho opravdu smutný a řekl si, že takhle už to dál nejde. Rozhodl se, že bude více času věnovat dětem; uvědomoval si, že jsou v jeho životě tím nejdůležitějším a nejvíce potřebují jeho lásku i čas. Zařídil si to v práci a opravdu se svým dětem začal věnovat mnohem víc. Popisoval mi například, jak si jednou, když měl volno, vyrazili s celou rodinou na výlet. Zavedl si nové pravidlo a sice, že když nepracoval, nebral ani pracovní telefony, neodpovídal na emaily a věnoval se jen rodině. Říkal, že si to krásně s rodinou užili. Salminy oči jen zářily a on měl pocit, jakoby mu děkovaly. Také manželka byla nadšena tím, jak si to krásně zařídil a jaký rozdíl to byl oproti minulosti, kdy se vždy vymlouval na nedostatek času. I jemu se tento výlet opravdu líbil. Nicméně, i nadále musel kvůli práci hodně cestovat, ale teď aspoň vedl s dětmi i s manželkou dlouhé rozhovory po telefonu a volal domů každý den. Jednou k večeru, když se zase vracel z jedné služební cesty, mu volala manželka s tím, že syn odmítá jít spát, dokud ho on, tatínek, neuloží. To se mu stalo poprvé, aby některé z jeho dětí po něm něco takového chtělo (aby je uložil). Pospíchal domů s takovou radostí, jako nikdy předtím a upřímně si přál, aby byl doma dřív, než syn usne, aby mu mohl říct pohádku na dobrou noc. Tyto pohádky, když jsou vyprávěny s láskou a něžností, mimojiné vnuknou dětem do podvědomí vyplývající ponaučení a dobré skutky. My - rodiče - je asi brzy zapomeneme, ale dětem zůstanou v paměti navždy a až budou dospělé, tak je pak nejspíš budou vyprávět svým vlastním dětem.
V našem snu opět vidíme tohoto otce se synem, ale tentokrát o několik let později, Ahmedovi je nyní 16 let. Žádá svého otce, aby se s ním šel projít k Nilu. Odcházejí a po cestě si spolu povídají a smějou se. Ahmed sice svému otci neřekně úplně všechno a je možné, že pomlčí o některých svých nepříliš vhodných kamarádech, ale díky pozitivnímu vlivu, který na něho otec má a taky díky krásnému vztahu, který spolu mají, se s těmito kamarády možná přestane stýkat.
O chvilku později se tento otec prochází s dcerou Salmou. Povídají si a skvěle se baví. Lidé, kteří je vidí, tiše žasnou nad tím, jak krásné přátelství tento otec a dcera spolu mají. Když se oba vrátí domů, dcera dá tatínkovi pusu na čelo. Ani ona se otci nesvěřila s ničím osobním ani tajným. Ale to, že otec pro ni hodně znamená a nechce ho zklamat, ji odradí od všeho, co by tento vztah mohlo narušit.
Objevuje se maminka. Myslím, že vám nemusím popisovat, jak ráda má své děti a jak se snaží jim vždy porozumět. Ale její láska se neprojevuje pouze tím, že své děti líbá a objímá; její láska má záměr i účel, je taková, že díky ní z jejího syna může vyrůst například vůdce, jako byl kdysi Saladin.
A nemyslete si, že tento náš sen je pouhou utopií. Poslechněte si tento příklad ze života:
Byl jednou jeden student, který si na internetu našel stránky světově proslulé univerzity. Tento mladý a pobožný muž si tam často četl o tom, co se na této univerzitě dá studovat a snil o tom, že by tam studoval a přitom sloužil své vlasti. Měl dvě možnosti, jak to zařídit: Buď by musel mít dobré finanční zázemí a zaplatit nemalé poplatky za studium, anebo by musel být naprosto vyjímečným studentem. Peníze neměl, takže zvolil druhou možnost a pilně se věnoval studiu a přípravě na přijímací zkoušky. Jeho matka ho podporovala a fandila mu, no jako to maminky dělávají. Když dokončil první část přijímacích zkoušek, zjistil, že je to velmi náročné, bál se, že to nezvládne a začal váhat. Zavolal domů a oznámil matce, že na další část přijímacích zkoušek radši nepůjde. Matka mu odpověděla, aby se hned vrátil domů. Začala mu promlouvat do duše a řekla, že nepochybuje, že přijímací zkoušky zvládne, na tu univerzitu se dostane a že už teď se těší na jeho promoce. Snažila se mu tím dodat sílu, odvahu i sebevědomí, což se jí povedlo.
Týden na to mu jeden ze zkoušejících řekl, ať se připraví na to, že asi přijat nebude. Tento mladý muž mu odpověděl, že matka v něho vložila svou důvěru a že je přesvědčena, že ho vezmou. A on že zase věří jí. Slova jeho matky se potvrdila. Tento mladík uspěl u přijímacích zkoušek, následně pak vystudoval tuto univerzitu a maminka mu nakonec přišla na promoce. A vždycky říkal, že se na něj ten den, co mu promlouvala do duše, tak zvláštně dívala a její pohled mu utkvěl v paměti a v den svých promocí si uvědomil, že to byla vlastně ona, kdo byl důvodem jeho úspěchu. Na nic jiného už pak nemyslel, pospíchal za ní, objal ji a řekl, jak moc ji má rád a jak hodně mu pomohla.
V našem snu dále vidím unuděný manželský pár; oba manželé žijí spíše vedle sebe než spolu. On kdysi někde četl, že láska je jako vzácná rostlina; člověk se o ni musí starat, podlévat, hnojit a okopávat ji, aby byla silná a zdravá. Zkoušel hledat lásku i jinde, ale nikdy ji mimo domov nenašel a zůstaly mu jen iluze; pak si ale uvědomil, že ji vlastně může nalézt doma. Měl pár jednoduchých ale efektivních nápadů. Dříve se domů vracel pokaždé ve špatné náladě. Nyní ho vidím, jak se vrací domů, postojí ještě chvilku přede dveřmi a slibuje sám sobě, že se bude k manželce chovat hezky. Vstupuje do bytu a mile se manželky zeptá, jak se dnes měla a co dělala. Manželka se opravdu rozpovídá, vždycky si totiž přála, aby si s ní povídal a vyslechl, co má na srdci. Tímto rozhovorem oba pookřáli a jejich vztah se maličko vylepšil. Pak ho vidím, jak jí volá z práce. Jejich rozhovor trvá jen pár minut, ale jeho žena má velkou radost a má pocit, že mu na ní opravdu záleží. Také ho vidím, jak je na služební cestě a píše jí zprávu sms; stručnou ale výstižnou: ,,Je mi po tobě smutno!" Ona mu na to odepíše opravdu dlouhou zprávu o tom, jakou má radost a jak je š ťastná. Dále je vidím, když jsou rozhádaní a on naštvaně odchází pryč. Už už se chystá třísknout dveřmi, když si to rozmyslí a místo toho na ni zavolá: ,,Promiň a nezlob se". Ona se mu také omluví. Jejich vztah se po tomto dni zase trochu zlepší. Tento manžel pak přestane chodit den co den za kamarády a manželka si zase dá pozor na to, jak doma vypadá. Také se snaží poskytnout svému manželovi oporu ve všem, co dělá a když s ním mluví, tak se na něj usmívá. Jejich hezký vztah a klidný život se také pozitivně odrazí na dětech.
V tomto snu dále vidím muže jménem Abdel-Monem. Pracuje jako vrátný v jedné vládní instituci. Přestože sám žádné velké vzdělání nemá, chce, aby jeho syn Ibrahim vzdělaný byl a za jeho vzdělání chce zaplatit pouze poctivě vydělanými penězi. Ibrahim později vzpomíná, že když byl malý, tak jeho otec každý den dával pár mincí do jedné pokladničky. Ibrahim si s tou pokladničkou rád hrával, třásl s ní a poslouchal, jak v ní peníze cinkají. Vždycky když byla pokladnička plná, jeho otec vyměnil mince za papírové peníze a dal je jeho matce, aby je schovala pro Ibrahima, na vysokoškolská studia. Ibrahim říká, že jeho otec mu vždy říkával, že jeho ruka nikdy nesáhla na nečisté peníze (získané podvodem, kradené atd.), a než by to udělal, tak si ji radši usekne. Těchto pár slov má větší váhu, než celá řada lekcí o poctivosti. Když pak Ibrahim studoval na univerzitě, žil zcela obyčejným životem a otec mu říkával, aby byl trpělivý, vydržel do promocí a pak že si jistě bude moci zařídit lepší život.
Čas běžel, Ibrahim promoval, získal skvělou práci, oženil se a založil rodinu. Jednoho dne šel s dětmi na návštěvu za otcem a u jeho postele uviděl tu starou pokladničku, teď už prázdnou. Požádal otce, jestli by do ní nemohl zase střádat drobné, ale tentokrát se svými vnuky, aby se podobně jako kdysi on naučili o důležitosti poctivé práce. Vskutku, Abdel-Monem je vyjímečný muž a byl svým dětem opravdovým vzorem. Kdyby existovala aspoň jedna generace, která by byla vychována v duchu Abdel-Monemovy výchovy, pak by jistě naše země postoupily kupředu.
V našem snu dále vidím mladého muže, který - stejně jako ostatní - má spoustu ambicí a plánů do budoucna. Žije ale sám, za rodiči ani rodinou nedochází a úplně zapomněl, že jeho otec mu vlastně zasvětil celý svůj život. Toto je pravdivý příběh o jednom bývalém profesionálním fotbalistovi. Byl sice v lize, ale byl jen průměrným hráčem, dokázal hrát o hodně líp, ale byl líný a chybělo mu nadšení.
Jednoho dne jeho otec zemřel a on nebyl na tréninku celý týden. Na konci tohoto týdne mělo jejich družstvo důležitý zápas a trenér ho do mužstva nezařadil; jednak proto, že pořádně netrénoval, ale také proto, aby měl dost času se vyrovnat se svou ztrátou. Tento mladý muž ale v tomto zápase opravdu hrát chtěl a prosil trenéra, aby mu to dovolil. Nakonec ho přemluvil a v průběhu zápasu ho trenér sledoval a viděl, že hraje opravdu skvěle. Po zápase mu tedy přišel popřát k úspěchu a tento mladý muž mu vysvětlil, že jeho otec, který před týdnem zemřel, se mu věnoval celý život, staral se o něho, trávil s ním spoustu času a vychovával ho. Vždycky si přál, aby byl v něčem dobrý, aby v něčem uspěl. Jeho přání se mu za jeho života bohužel nesplnilo. Ale protože si opravdu přál, aby jeho otec na něho mohl být pyšný, i kdyby to mělo být až v Den Zmrtvýchvstání, tak se opravdu snažil hrát co nejlíp a ode dneška že už to tak bude pořád.
Vidím také babičku, která má ráda legraci, objímá a líbá své vnuky a žertuje s nimi. V legraci jim říká, že kdyby tušila, že bude mít ze svých vnuků takovou radost, tak že by si je už dříve porodila sama.
Vidím členy větší rodiny, kteří se všichni sešli. Povídají si, smějou se a žertují. Ani se asi nebaví o náboženství, ale mají k sobě blízko a to jim dodává pocit bezpečí, spokojenosti a radosti. Rodinné štěstí dnes v mnoha rodinách opravdu chybí.
Náš sen o tom, že vytvoříme ,Ráj v našich domovech´se nám opravdu může splnit. To, co vám tady prezentuji, je skutečně dosažitelné a možné. Rozdělíme-li si náš sen na několik částí, tak zjistíme, že jejich docílení není tak náročné a když je pak dáme dohromady, vznikne úžasný celek, s teplem rodinného krbu, pevným zázemím a vzájemnou láskou. Náš cíl je dosažitelný. Jako muslimové totiž máme něco, čeho je v jiných zemích pramálo a sice dobré rodinné vztahy.
Tento seriál přichází v kritické době, v době kdy se nám částečky tohoto Božího požehnání začínají ztrácet; nicméně můžeme, a měli bychom pracovat na tom, abychom se vrátili zpět do normálu. Měsíc ramadán nám teď dává velkou příležitost se napravit. Máme šanci nalézt v našich domovech opravdové štěstí. Rodinné svazky jsou totiž silnější a vřelejší, než všechny ostatní a buďte si jisti, že Alláh (SWT)[i]je s námi.
------------------------------------------------------------------------------
[1]SAWS sallaláhu alejhi wa salám, mír a požehnání Boží at jsou s ním.
[i]SWT - Subhanahu Wa Taála, On je Slávyplný a Povýšený.
Ráj v našich domovech
Ve jménu Boha, Milostivého, Milosrdného. Mír a požehnání ať jsou s našim Prorokem Muhammadem (SAWS)[1].
Vítejte při sledování další části seriálu Ráj v našich domovech. Jak už jistě víte, tento seriál byl takto nazván, protože si jistě všichni přejeme, aby to u každého z nás doma, co se vztahů týká, vypadalo jako v Ráji. Musíme si ale také uvědomit, že dokonalé štěstí existuje pouze v Ráji.
Sociologové, kteří se zabývají problémy v rodinách, se často zaměřují pouze na problémy ve vztazích těchto rodin; takže ideální a šťastná rodina je taková, ve které tyto problémy neexistují. Zatímco řešení těchto problémů je nepochybně velmi důležité, rád bych vám vysvětlil pojem ideální rodiny z islámského hlediska, tedy rodiny, která by se líbila Bohu a samozřejmě také našemu Proroku Muhammadovi (SAWS). Nerad bych začínal diskuzí o problémech, začnu tedy vysvětlením kladných vlastností, které by taková dobrá rodina měla mít.
Ještě bych rád řekl, že jsme napřed uvažovali, že bychom pro názorné vysvětlení dali každému členovi rodiny jeho úlohu, matce, otci i dětem. Pak jsme ale usoudili, že by to asi bylo nudné a tak jsme se rozhodli, že nejlepším vysvětlením budou ukázky z reálného života.
Pokud si vzpomínáte na jeden z našich minulých seriálů nazvaný Tvůrci života, vzpomenete si jistě také na to, že jsme v jeho průběhu hovořili o tom, jak v nadcházejících letech změníme naše národy k lepšímu. Uvědomili jsme si, že k tomu, abychom došli k tomuto cíli, je zapotřebí mimojiné spolupráce na mnoha frontách, samozřejmě i
v mezinárodním rozsahu. Předem bylo jasné, že to nebude jednoduché.
Co se týče harmonické rodiny, i tady bude spolupráce nepostradatelná. Najít spolupracovníky by ale nemělo být těžké. Váš otec, matka, žena, bratr, babička i další členové vaší rodiny budou společně s vámi sdílet tento úkol; pojďme ho nazvat naším SNEM. Je nutné si uvědomit, že tento sen je vskutku dosažitelný. Naše sny a cíle, které jsme měli kdysi, jsou přece realitou dneška, sny dnešních dnů se jistě stanou realitou dnů zítřejších. Pojďme se tedy spolu zasnít.
V našem snu vidím otce, který pracuje od rána do večera. Má syna, který se jmenuje Ahmed a dceru Salmu, které je 5 let. Kvůli práci a problémům, kterým tento otec musí čelit, nemá na své děti téměř vůbec čas. Chvilky, které děti stráví ve společnosti svých rodičů, jim vytváří pocit lásky a zázemí, které opravdu potřebují a které jsou pro ně cennější než jakékoliv peníze. Tento otec se mi svěřil, že když zakládal svou firmu, dělal to všechno sám a byl v práci vlastně pořád. Vzpomínal, jak jezdil na služební cesty, někdy i na několik týdnů a když se vrátil domů, bylo to často v noci, kdy děti už byly v postýlkách. Hned na druhý den zrána, zatímco děti ještě spaly, zase odjížděl na další služební cestu. Jednoho dne, když mu manželka zase vyčítala, že s dětmi netráví žáden čas, se rozhodl, že vezme dcerku někam ven. Když se vraceli domů, dcera se ho najednou zeptala: ,,Tatínku, na které ulici bydlíš?" Myslel si, že se přeslechl, ale dcerka znovu opakovala stejnou otázku, a když jí řekl, že přece u nich doma, nevěřila mu a on ji nedokázal přesvědčit, že tomu tak opravdu je.
Byl z toho celý špatný až do konce týdne, kdy byl pro změnu v pokoji svého syna a hledal jeden důležitý papír se seznamem lidí, se kterými měl naplánované schůzky na příští týden. Po chvíli vstoupil do pokoje Ahmed a ptal se, co hledá. Když mu to otec řekl, zeptal se ho, jestli je na tom papíře napsáno také jeho jméno (Ahmedovo). Tento otec byl z toho všeho opravdu smutný a řekl si, že takhle už to dál nejde. Rozhodl se, že bude více času věnovat dětem; uvědomoval si, že jsou v jeho životě tím nejdůležitějším a nejvíce potřebují jeho lásku i čas. Zařídil si to v práci a opravdu se svým dětem začal věnovat mnohem víc. Popisoval mi například, jak si jednou, když měl volno, vyrazili s celou rodinou na výlet. Zavedl si nové pravidlo a sice, že když nepracoval, nebral ani pracovní telefony, neodpovídal na emaily a věnoval se jen rodině. Říkal, že si to krásně s rodinou užili. Salminy oči jen zářily a on měl pocit, jakoby mu děkovaly. Také manželka byla nadšena tím, jak si to krásně zařídil a jaký rozdíl to byl oproti minulosti, kdy se vždy vymlouval na nedostatek času. I jemu se tento výlet opravdu líbil. Nicméně, i nadále musel kvůli práci hodně cestovat, ale teď aspoň vedl s dětmi i s manželkou dlouhé rozhovory po telefonu a volal domů každý den. Jednou k večeru, když se zase vracel z jedné služební cesty, mu volala manželka s tím, že syn odmítá jít spát, dokud ho on, tatínek, neuloží. To se mu stalo poprvé, aby některé z jeho dětí po něm něco takového chtělo (aby je uložil). Pospíchal domů s takovou radostí, jako nikdy předtím a upřímně si přál, aby byl doma dřív, než syn usne, aby mu mohl říct pohádku na dobrou noc. Tyto pohádky, když jsou vyprávěny s láskou a něžností, mimojiné vnuknou dětem do podvědomí vyplývající ponaučení a dobré skutky. My - rodiče - je asi brzy zapomeneme, ale dětem zůstanou v paměti navždy a až budou dospělé, tak je pak nejspíš budou vyprávět svým vlastním dětem.
V našem snu opět vidíme tohoto otce se synem, ale tentokrát o několik let později, Ahmedovi je nyní 16 let. Žádá svého otce, aby se s ním šel projít k Nilu. Odcházejí a po cestě si spolu povídají a smějou se. Ahmed sice svému otci neřekně úplně všechno a je možné, že pomlčí o některých svých nepříliš vhodných kamarádech, ale díky pozitivnímu vlivu, který na něho otec má a taky díky krásnému vztahu, který spolu mají, se s těmito kamarády možná přestane stýkat.
O chvilku později se tento otec prochází s dcerou Salmou. Povídají si a skvěle se baví. Lidé, kteří je vidí, tiše žasnou nad tím, jak krásné přátelství tento otec a dcera spolu mají. Když se oba vrátí domů, dcera dá tatínkovi pusu na čelo. Ani ona se otci nesvěřila s ničím osobním ani tajným. Ale to, že otec pro ni hodně znamená a nechce ho zklamat, ji odradí od všeho, co by tento vztah mohlo narušit.
Objevuje se maminka. Myslím, že vám nemusím popisovat, jak ráda má své děti a jak se snaží jim vždy porozumět. Ale její láska se neprojevuje pouze tím, že své děti líbá a objímá; její láska má záměr i účel, je taková, že díky ní z jejího syna může vyrůst například vůdce, jako byl kdysi Saladin.
A nemyslete si, že tento náš sen je pouhou utopií. Poslechněte si tento příklad ze života:
Byl jednou jeden student, který si na internetu našel stránky světově proslulé univerzity. Tento mladý a pobožný muž si tam často četl o tom, co se na této univerzitě dá studovat a snil o tom, že by tam studoval a přitom sloužil své vlasti. Měl dvě možnosti, jak to zařídit: Buď by musel mít dobré finanční zázemí a zaplatit nemalé poplatky za studium, anebo by musel být naprosto vyjímečným studentem. Peníze neměl, takže zvolil druhou možnost a pilně se věnoval studiu a přípravě na přijímací zkoušky. Jeho matka ho podporovala a fandila mu, no jako to maminky dělávají. Když dokončil první část přijímacích zkoušek, zjistil, že je to velmi náročné, bál se, že to nezvládne a začal váhat. Zavolal domů a oznámil matce, že na další část přijímacích zkoušek radši nepůjde. Matka mu odpověděla, aby se hned vrátil domů. Začala mu promlouvat do duše a řekla, že nepochybuje, že přijímací zkoušky zvládne, na tu univerzitu se dostane a že už teď se těší na jeho promoce. Snažila se mu tím dodat sílu, odvahu i sebevědomí, což se jí povedlo.
Týden na to mu jeden ze zkoušejících řekl, ať se připraví na to, že asi přijat nebude. Tento mladý muž mu odpověděl, že matka v něho vložila svou důvěru a že je přesvědčena, že ho vezmou. A on že zase věří jí. Slova jeho matky se potvrdila. Tento mladík uspěl u přijímacích zkoušek, následně pak vystudoval tuto univerzitu a maminka mu nakonec přišla na promoce. A vždycky říkal, že se na něj ten den, co mu promlouvala do duše, tak zvláštně dívala a její pohled mu utkvěl v paměti a v den svých promocí si uvědomil, že to byla vlastně ona, kdo byl důvodem jeho úspěchu. Na nic jiného už pak nemyslel, pospíchal za ní, objal ji a řekl, jak moc ji má rád a jak hodně mu pomohla.
V našem snu dále vidím unuděný manželský pár; oba manželé žijí spíše vedle sebe než spolu. On kdysi někde četl, že láska je jako vzácná rostlina; člověk se o ni musí starat, podlévat, hnojit a okopávat ji, aby byla silná a zdravá. Zkoušel hledat lásku i jinde, ale nikdy ji mimo domov nenašel a zůstaly mu jen iluze; pak si ale uvědomil, že ji vlastně může nalézt doma. Měl pár jednoduchých ale efektivních nápadů. Dříve se domů vracel pokaždé ve špatné náladě. Nyní ho vidím, jak se vrací domů, postojí ještě chvilku přede dveřmi a slibuje sám sobě, že se bude k manželce chovat hezky. Vstupuje do bytu a mile se manželky zeptá, jak se dnes měla a co dělala. Manželka se opravdu rozpovídá, vždycky si totiž přála, aby si s ní povídal a vyslechl, co má na srdci. Tímto rozhovorem oba pookřáli a jejich vztah se maličko vylepšil. Pak ho vidím, jak jí volá z práce. Jejich rozhovor trvá jen pár minut, ale jeho žena má velkou radost a má pocit, že mu na ní opravdu záleží. Také ho vidím, jak je na služební cestě a píše jí zprávu sms; stručnou ale výstižnou: ,,Je mi po tobě smutno!" Ona mu na to odepíše opravdu dlouhou zprávu o tom, jakou má radost a jak je š ťastná. Dále je vidím, když jsou rozhádaní a on naštvaně odchází pryč. Už už se chystá třísknout dveřmi, když si to rozmyslí a místo toho na ni zavolá: ,,Promiň a nezlob se". Ona se mu také omluví. Jejich vztah se po tomto dni zase trochu zlepší. Tento manžel pak přestane chodit den co den za kamarády a manželka si zase dá pozor na to, jak doma vypadá. Také se snaží poskytnout svému manželovi oporu ve všem, co dělá a když s ním mluví, tak se na něj usmívá. Jejich hezký vztah a klidný život se také pozitivně odrazí na dětech.
V tomto snu dále vidím muže jménem Abdel-Monem. Pracuje jako vrátný v jedné vládní instituci. Přestože sám žádné velké vzdělání nemá, chce, aby jeho syn Ibrahim vzdělaný byl a za jeho vzdělání chce zaplatit pouze poctivě vydělanými penězi. Ibrahim později vzpomíná, že když byl malý, tak jeho otec každý den dával pár mincí do jedné pokladničky. Ibrahim si s tou pokladničkou rád hrával, třásl s ní a poslouchal, jak v ní peníze cinkají. Vždycky když byla pokladnička plná, jeho otec vyměnil mince za papírové peníze a dal je jeho matce, aby je schovala pro Ibrahima, na vysokoškolská studia. Ibrahim říká, že jeho otec mu vždy říkával, že jeho ruka nikdy nesáhla na nečisté peníze (získané podvodem, kradené atd.), a než by to udělal, tak si ji radši usekne. Těchto pár slov má větší váhu, než celá řada lekcí o poctivosti. Když pak Ibrahim studoval na univerzitě, žil zcela obyčejným životem a otec mu říkával, aby byl trpělivý, vydržel do promocí a pak že si jistě bude moci zařídit lepší život.
Čas běžel, Ibrahim promoval, získal skvělou práci, oženil se a založil rodinu. Jednoho dne šel s dětmi na návštěvu za otcem a u jeho postele uviděl tu starou pokladničku, teď už prázdnou. Požádal otce, jestli by do ní nemohl zase střádat drobné, ale tentokrát se svými vnuky, aby se podobně jako kdysi on naučili o důležitosti poctivé práce. Vskutku, Abdel-Monem je vyjímečný muž a byl svým dětem opravdovým vzorem. Kdyby existovala aspoň jedna generace, která by byla vychována v duchu Abdel-Monemovy výchovy, pak by jistě naše země postoupily kupředu.
V našem snu dále vidím mladého muže, který - stejně jako ostatní - má spoustu ambicí a plánů do budoucna. Žije ale sám, za rodiči ani rodinou nedochází a úplně zapomněl, že jeho otec mu vlastně zasvětil celý svůj život. Toto je pravdivý příběh o jednom bývalém profesionálním fotbalistovi. Byl sice v lize, ale byl jen průměrným hráčem, dokázal hrát o hodně líp, ale byl líný a chybělo mu nadšení.
Jednoho dne jeho otec zemřel a on nebyl na tréninku celý týden. Na konci tohoto týdne mělo jejich družstvo důležitý zápas a trenér ho do mužstva nezařadil; jednak proto, že pořádně netrénoval, ale také proto, aby měl dost času se vyrovnat se svou ztrátou. Tento mladý muž ale v tomto zápase opravdu hrát chtěl a prosil trenéra, aby mu to dovolil. Nakonec ho přemluvil a v průběhu zápasu ho trenér sledoval a viděl, že hraje opravdu skvěle. Po zápase mu tedy přišel popřát k úspěchu a tento mladý muž mu vysvětlil, že jeho otec, který před týdnem zemřel, se mu věnoval celý život, staral se o něho, trávil s ním spoustu času a vychovával ho. Vždycky si přál, aby byl v něčem dobrý, aby v něčem uspěl. Jeho přání se mu za jeho života bohužel nesplnilo. Ale protože si opravdu přál, aby jeho otec na něho mohl být pyšný, i kdyby to mělo být až v Den Zmrtvýchvstání, tak se opravdu snažil hrát co nejlíp a ode dneška že už to tak bude pořád.
Vidím také babičku, která má ráda legraci, objímá a líbá své vnuky a žertuje s nimi. V legraci jim říká, že kdyby tušila, že bude mít ze svých vnuků takovou radost, tak že by si je už dříve porodila sama.
Vidím členy větší rodiny, kteří se všichni sešli. Povídají si, smějou se a žertují. Ani se asi nebaví o náboženství, ale mají k sobě blízko a to jim dodává pocit bezpečí, spokojenosti a radosti. Rodinné štěstí dnes v mnoha rodinách opravdu chybí.
Náš sen o tom, že vytvoříme ,Ráj v našich domovech´se nám opravdu může splnit. To, co vám tady prezentuji, je skutečně dosažitelné a možné. Rozdělíme-li si náš sen na několik částí, tak zjistíme, že jejich docílení není tak náročné a když je pak dáme dohromady, vznikne úžasný celek, s teplem rodinného krbu, pevným zázemím a vzájemnou láskou. Náš cíl je dosažitelný. Jako muslimové totiž máme něco, čeho je v jiných zemích pramálo a sice dobré rodinné vztahy.
Tento seriál přichází v kritické době, v době kdy se nám částečky tohoto Božího požehnání začínají ztrácet; nicméně můžeme, a měli bychom pracovat na tom, abychom se vrátili zpět do normálu. Měsíc ramadán nám teď dává velkou příležitost se napravit. Máme šanci nalézt v našich domovech opravdové štěstí. Rodinné svazky jsou totiž silnější a vřelejší, než všechny ostatní a buďte si jisti, že Alláh (SWT)[i]je s námi.
------------------------------------------------------------------------------
[1]SAWS sallaláhu alejhi wa salám, mír a požehnání Boží at jsou s ním.
[i]SWT - Subhanahu Wa Taála, On je Slávyplný a Povýšený.
