Ve jménu Boha, Milostivého, Milosrdného. Všechny modlitby a požehnání Boží aťjsou s našim Prorokem Muhammadem. (SAWS)[1]
Dnes budeme pokračovat v tématice vztahů mezi rodiči a dětmi. V rodičovském přístupu k dětem a mladým lidem existují tři hlavní principy:
1.Přátelství.
2.Napřed promluv srdcem a pak až zdůvodňuj.
3.Respekt a uznání.
Tyto tři principy nám zaručí úspěch při vedení a výchově našich dětí a všechny tři jsou založeny na emocích, nikoli tedy na použití síly a moci. A kam tedy patří tresty? Tím se budeme zabývat v dnešní části.
V dnešní době máme bohužel epidemii trestů. Rodiče nepřiměřeně trestají své děti např. zákazy jejich oblíbených činností jako jsou sportovní kroužky, děti nedostanou kapesné apod. Zde je důležité poznamenat, že teď vůbec nehovořím o tělesných trestech; ty jsou naprosto nepřijatelné. Manželka Proroka Muhammada Aiša (RA)[2] jednou řekla, že Prorok nikdy neuhodil žádné dítě ani ženu. Bití malých dětí je špatné a bití starších dětí a mládeže je ještě horší. Do epidemie trestů, o které zde hovořím, tedy nepatří žádné fyzické tresty, mám namysli tresty jiné.
Samozřejmě ale také nepodporuji drzost a špatné chování dětí vůči rodičům.
Debata s rodiči o trestech je velmi důležitá, neboť tresty po čase ztrácejí svůj disciplinární účinek. Děti si na ně zkrátka zvyknou a mají nakonec pocit, že je jejich rodiče nemají vůbec rádi, že je dokonce přímo nenávidí.
Trest totiž nesmí být první volbou řešení problému. Jde naopak o poslední alternativu, když vše ostatní selhalo. Toto je přesně to, co tvrdí psychologové a také to, co nám říkal i náš Prorok Muhammad (SAWS). Říkal, že dobrota učiní vše krásnějším, zatímco násilí vše znehodnocuje. Také dodal, že Bůh je Dobrý, miluje dobrotu a v dobrotě dává to, co v násilí nedává. Navzdory tomu, že existuje mnoho účinnějších alternativ trestů, rodičům se trestání zdá prostě jednodušší.
Nepřiměřený trest, který dítě dostane, pokud mu jeho přestupek zrovna neprojde, také povede k rozkladu v rodině a chování dětí se vůbec nezmění. Děti se naučí dělat to, co chtějí tajně a dokonce se mohou naučit lhát, předstírat a mlžit.
Rodiče se musí zeptat sami sebe, zda trest je účel či prostředek. Jestliže se jedná o účel, pak takový druh trestu vůbec správný není. Jestliže se však jedná o prostředek, další otázkou je, zda to vede ke zlepšení? Rodiče trestají své děti z lásky, aby děti napravily své chování. Když však rodiče potrestají své dítě hned při prvním pochybení, pak smysl trestu zas tak jasný není. Ďábel v těchto dětech zasívá nenávist vůči rodičům. A co je ještě horší, děti si myslí, že je rodiče nemají rádi, pouze se snaží je ovládat a tak začnou proti nim rebelovat nebo se otočí o 360 stupňů a úplně změní své chování. Výsledkem nekonečného trestání je úpadek lásky dětí vůči rodičům a propast mezi nimi a rodiči se začne zvětšovat, obvzláště když to pokračuje do puberty.
Dalším následkem nevhodného trestání je nízké sebevědomí dětí. Při fyzickém trestu dítě nabývá nesprávného dojmu, že silný vždy vítězí nad slabým. Takové dítě pak v dospělosti může pracovat třeba jako policista, který bude k lidem brutální nebo se může stát extrémistou, který bude zabíjet. Oba tyto typy lidí nepochybně pocházejí z násilnických domovů.
Někdy se také stává, že rodiče trestají děti úplně zbytečně, v situacích, kdy by si trest zasloužili spíš oni sami, např.:
1.Když se děti dotýkají různých objektů, tahají za ně a osahávají je, aby se s nimi seznámily a vyzkoušely je, rodiče je často za to trestají. Děti jsou však takové od přírody, aby se mohly učit a objevovat. Také zpívají, vyrábějí papírové vlaštovky a střílejí góly, aby si rozvinuly své schopnosti v těchto oblastech. Pokud jim to v raném dětství neumožníme, jejich učení a myšlení může být narušeno.
2.Když se dítě učí, co dělat v různých situacích a jak se chovat. Příkladem může být situace, kdy rodiče vedou syna k tomu, aby byl proaktivní. Když se jednou tatínek vrátí domů, dítě mu pyšně oznámí, že dnes bylo hodné a pomohlo mamince umýt nádobí. Otec ale vidí ženu, že je rozlobená, ale snaží se to skrývat. Chlapeček totiž, když zjistil, že nedosáhne na kohoutek, začal nádobí umývat minerálkama z lednice. Láhve mu však spadly na zem a vylily se. Otec synovi vysvětlí, že měl poprosit maminku o židli, na kterou se pak mohl postavit. Matka se pak dítěte zeptá, jak by to s tou vodou na zemi mohli nejlépe vyřešit a syn navrhne, že přinese hadr. Matka ho tímto způsobem opravdu něco naučila a posílila v něm dobré chování a etiku. Matka tedy strávila 10 minut řešením tohoto problému namísto toho, aby tento čas strávila neužitečným trestáním.
3.Rodiče také často používají tresty, protože to je nejjednodušší. Omar-Ibn-Abi-Salama jednou vyprávěl, že když mu bylo pět či šest let, jedl jednou s Prorokem a pustil se hltavě oběma rukama do jídla, které bylo před ním na stole ve společné míse. Prorok (SAWS), jeho nevlastní otec, si dal Omara na koleno a vysvětlil mu, že před každým jídlem by měl říct toto: „Ve jménu Alláha, Milosrdného, Milostivého”, že by měl jíst pravou rukou a pokud je jídlo na společné míse, tak jíst z místa, které je přímo před ním (ne tedy ze všech stran - pozn. překladatele). Prorok (SAWS) poznal, že jádro problému bylo v tom, že Omar nedávno ztratil rodiče a svou nejistotu si vynahrazoval lakotou. Prorok se ho snažil vést k víře a dobrému chování, ne k trestu. Většina rodičů však místo učení raději trestá.
Negativní následky trestání jsou:
1. Dítě se tím nic nenaučí.
2. Ničí dobré chování.
3. Dítě je trestáno za svou chybu namísto toho, aby mu rodič pomohl najít způsob, jak té chybě předejít.
4. Rodiče někdy trestají, protože se zlobí. Příkladem tohoto chování je třeba když matka uklidí celý byt, později totiž očekává hosty. Malá dcerka, která se právě probudila, přinese do obýváku kupu hraček a začne si tam s nimi hrát. Když to matka zjistí, hned se rozčílí a potrestá ji. Holčička však nechápe, proč se matka zlobí a proč ji trestá. Podle jejího názoru ji matka potrestala naprosto bezdůvodně. Rodiče tedy někdy svými tresty mohou ničit křehkou dušičku dítěte. Trestání v těchto případech je nesprávné, obvzláště když se jedná o malé dítě. Prorok (SAWS) řekl jednou svým společníkům, že silný člověk je ten, který se dokáže ovládnout, když se zlobí. A pokud se jedná o naše děti, tak je to ještě důležitější.
Je užitečné si pamatovat následující verš z Koránu, v překladu: ,,. . . kdybys byl hrubý a srdce tvrdého, byli by věru od tebe odpadli.” (PSK[3], 3:159).Tento verš hovoří o Prorokovi (SAWS), je však relevantní i pro rodičovství. Děti, se kterými je špatně zacházeno, se svým rodičům s narůstajícím věkem odcizí.
Trest často bývá chybou ze strany rodičů a neměl by být tím prvním, co rodič udělá, ikdyž si děti potrestání někdy opravdu zaslouží. Někteří rodiče navíc trestají nevědomě. Když třeba má rodič jedno hodné a jedno zlobivé dítě, může se pak okatě chovat k hodnému dítěti s láskou a pozorností a tímto trestat zlobivé dítě. To je ale velká chyba, protože rodič musí být spravedlivý k oběma dětem.
K Prorokovi (SAWS) jednou přišel jeden muž a chtěl, aby Prorok (SAWS) byl svědkem toho, jak dává svému synovi dárky a peníze, zatímco ostatní synové nedostali nic. Prorok (SAWS) to odmítl a řekl mu, že nebude svědkem nespravedlnosti. Takové zacházení s dětmi je obrovská chyba, neboť zasévá nenávist a nepřátelství mezi dětmi, které může pokračovat i po smrti rodičů.
Prorok Muhammad (SAWS) byl jednou na návštěvě u své dcery Fatimy (RA), když se jeho vnuk al-Hassan probudil a chtěl napít. Prorok (SAWS) mu zašel pro skleničku vody ale když se vracel, al-Hassanův bratr al-Hussein vyskočil, aby se napil první. Prorok (SAWS) ale odmítl mu dát napít dříve, než se napil al-Hassan, protože ten si o pití řekl první. Prorok Muhammad byl totiž spravedlivý. Rodiče musí být také spravedliví ke svým synům i dcerám, a to i v maličkostech, jako je třeba množství polibků, které jim dají.
Někdy si myslíme, že by děti měly být potrestány či dokonce bity, protože nás opravdu rozčílily. Zastavme se ale na chvíli a zkusme najít jiné řešení. Rodiče totiž mohou mít negativní vliv na povahu svých dětí, obvzláště když si neví rady.Prorok (SAWS) jednou řekl, že v Soudný den bude syn žádat Boha o potrestání svého otce, protože mu hřešení dovolil. Jde o rodiče, který od sebe odpudil své dítě tím, že ho bil, namísto toho, aby s ním řešil jeho problémy. Na rodiče působí velké ekonomické, finanční a politické tlaky, které způsobují stres. A protože si rodič nemůže vybít svůj vztek ani na svém nadřízeném, ani na vládě, vybíjí si ho na dítěti.
Pamatujte na tři zásady dobrého rodičovství: buďte vašemu dítěti kamarádem, jednejte s dětmi s citem a chovejte se k nim s respektem a uznáním. Pamatujte si, že Prorok (SAWS) řekl, že dobrota činí vše krásnějším a hrubost vše znehodnocuje. Alláh (SWT[4]) je Dobrý, miluje dobrotu a dobrotě dává to, co nedává násilí.
Rodiče by měli dávat obzvláště velký pozor na výchovu děvčátek. Holčička jak poroste, bude sestrou, pak matkou a babičkou. Vychová tři generace. Prorok Muhammad (SAWS) řekl, že otec, který respektuje, vychovává a je milosrdný ke svým dcerám, bude za odměnu zachráněn od pekelného ohně. Je proto velice důležité, aby každý rodič našel cestu, jak být rodičem bez trestů.
[3]PřekladSvatého Koránu. Tento překlad je pouze pro porozuměnítextu Svatého Koránu. (kapitola:verš).Čtenípřekladu nemůženikdy nahraditčteníSvatého Koránu v arabském originále.
[4]Subhanahu wa taala - On je Slávyplný a Povýšený.
