Část 12.
Ráj v našich domovech
Napřed promluv srdcem a pak až zdůvodňuj.
Ve jménu Boha, Milostivého, Milosrdného. Mír a požehnání Boží ať jsou s našim Prorokem Muhammadem (SAWS[1]).
Dnešní epizoda je celá o tom, jak by spolu rodiče a děti měli komunikovat. Ještě než se do toho ale pustíme, bych vám rád připomenul účel tohoto seriálu. Jedná se o to, aby se každý z nás naučil, jak si vytvořit ráj u sebe doma, neboli jak se naučit být s našimi partnery, dětmi a vůbec celou rodinou šťastní. Spokojená rodina je základem spokojené společnosti a je jasné, že jestliže chceme, aby si náš islámský národ vedl v budoucnu lépe, musíme vylepšit vztahy v našich rodinách už dnes.
V dnešní části budeme hovořit o tom, zda je lepší jednat s našimi dětmi čistě podle toho, co nám radí rozum a napovídá logika, anebo zda je lepší se chovat podle toho, co nám radí náš cit. Je pravdou, že cit by měl být vždy přítomen při jednání se členy našich rodin a to hlavně proto, že Alláh (SWT[2]) člověka takto stvořil. Bůh nás stvořil k tomu, abychom ovlivňovali život na Zemi, úkol tak náročný, že se ho nebesa, země i hory, bály podstoupit. Aby nám to Alláh (SWT) ulehčil, dal nám naše domovy a rodiny jako útočiště a prostor, ve kterém můžeme volně vypustit city a projevit svou lásku.
Každému člověku je vrozena láska k těmto čtyřem věcem:
a) láska mezi mužem a ženou
b) rodičovská láska
c) láska dětí k rodičům
d) láska mezi dětmi
Vyjádření pocitů, které jsou s láskou spojeny, jsou v životě každého člověka opravdu důležité a bez jejich uspokojení se jeho život nemůže normálně vyvíjet. Člověk nedospěje zničeho nic; lidské zrání trvá po mnoho let a každé dítě musí poznat opravdovou lásku, něhu i péči, mít zážitky, na které bude vzpomínat a naučit se dobrému chování a zásadám. Cit zkrátka hraje při výchově opravdu důležitou roli.
V dnešní době rodiče komunikují se svými dětmi často takovým způsobem, jakoby ani nekomunikovali; nepoužívají totiž citu, ale všechno buď logicky zdůvodní, anebo chování dětí hned zkritizují a to, co chtějí aby udělaly, prostě přikážou. Kritika a zdůvodňování požadavků bez jakýchkoliv emocí, je naprosto k ničemu a vede akorát ke vzdorování dětí. Celé davy rodičů se po léta snaží tímto způsobem vychovávat děti, ale bezúspěšně a je na čase, abychom si uvědomili, že tady cesta nevede a pokusili se o lepší způsob. Ze všeho nejdřív musíme najít klíč k srdcím našich dětí a teprve pak může být nařadě všechno ostatní.
Nyní bych rád uvedl pár ukázek způsobů komunikace našeho Proroka Muhammada (SAWS):
Jednoho dne jeden z Prorokových společníků mu (Prorokovi) přísahal, že ho má opravdu rád a přitom mu křečovitě držel ruku. Prorok (SAWS) mu pak řekl, že je lepší říct po každé modlitbě: ,,O Bože, dej abych Tě měl vždy na paměti, děkoval Ti a uctíval Tě tak, jak si zasloužíš.'' Tento společník se jmenoval Muath a navždy si tuto modlitbu pamatoval díky emocím, které u rozhovoru s našim Prorokem pocitoval. A dnes tato slova po něm opakuje jako prosbu k Bohu celý muslimský národ. Vskutku, citovým přístupem přes emoce se člověk učí mnohem snadněji, než i tím nejlogičtějším vysvětlením.
Matka Prorokova společníka Džuraidže (Juraij) po něm často něco chtěla, zrovna když se modlil dobrovolné modlitby. On jí proto neodpovídal a pokračoval v modlení. Později se ale od Proroka Muhammada dozvěděl, že by bylo lepší, kdyby se modlit přestal a udělal pro ni to, o co ho žádá; že by to tak v Očích Alláhových bylo vhodnější.
Také se může stát, že když otec vede syna za ruku a žijí v poklidné domácnosti s milující rodinou, tak to je pro Boha lepší, než celá hora nepovinných modliteb či půstu.
V našich domácnostech by ubyly spousty problémů, kdyby spolu členové rodin začali komunikovat tak jak jim radí srdce, a pak až logicky. Mnoho rodičů své děti napřed zkritizuje nebo je začne hned poučovat a pak až s nimi začnou jednat jemněji. Toto pořadí je nesprávné a není tak efektivní, jako když se ze všeho nejdřív apeluje na city.
Prorok Muhammad (SAWS) si jednou povídal s Abu-Umamou a řekl, že když potká některé lidi, tak mu při pohledu na ně srdce pookřeje a že on, Abu-Umama, je jedním z nich. Pak mu poradil, aby vždy když příjde domů, pozdravil členy své rodiny (řekl salám alejkum). Abu-Umama pak na toto pozdravení nikdy nezapoměl.
Takže způsob, jakým Prorok Muhammad (SAWS) učil, byl ten, že napřed projevil svůj cit (řekl Abu-Umamovi, že při pohledu na něj mu srdce pookřeje) a pak až dával instrukce (jak se chovat po příchodu domů). Je jasné, že i velká kritika se stane mnohem přijatelnější, když ji vyslovíme po projevu náklonnosti.
Další ukázkou je třeba to, že když Prorok Muhammad (SAWS) učil jednoho ze svých společníků recitovat tašahud, držel ho přitom za ruku. Je to drobnost, ale takový citlivý přístup nám skutečně může pomoci prolomit ledy a sblížit se se členy našich rodin.
Náš Prorok (SAWS) si moc dobře uvědomoval, že Ibn-Abbas, navzdory svému mládí, roste do opravdu jedinečného člověka a že jednou z něho něco bude. Chtěl ho tedy podpořit a tak ho jednoho dne pevně objal a zatímco ho držel, šeptal mu do ucha modlitbu k Bohu, aby z něho vyrostl učený muž znalý náboženských praktik a islámské právní vědy. O 20 let později se z něho skutečně stal poradce chalífy[3] Omara Ibn-Khatába. Náš Prorok mu nepřímo a s citem poradil, aby se soustředil na studium právní vědy a náboženství.
Musíme se z těchto příkladů poučit a chovat se k našim dětem podobným způsobem.
Muslimové se rádi poučí z Prorokových armádních taktik; tak proč se nepoučit také z jeho příkladného jednání s lidmi a znalosti komunikace?
Islám přišel v době, kdy existovalo mnoho různých kmenů a jejich způsob života byl na míle vzdálený od pravých islámských etik. Proto když chtěl Prorok Muhammad (SAWS) naučit lidi něco nového a jednalo se o něco intimního, jako třeba jak se umýt po použití wc, začal takticky a s respektem tím, že svým posluchačům napřed zdůraznil, že je jako jejich otec a že dobré věci, po kterých touží on sám, přeje také jim.
Každodenní komunikace mezi rodiči a dětmi apelováním na city může skutečně docílit úplných zázraků. Naučme se tedy jednat jemně a s citem. Kéžby se nám všem dařilo pravidelně projevovat lásku členům našich rodin, i třeba tak jednoduchým ale ceněným způsobem - lehkým pohlazením či milým slovem, jemným dotykem apod.
Alláh (SWT) říká ve Svatém Koránu, v překladu: ,,…kdybys byl hrubý a srdce tvrdého, byli by věru od tebe odpadli. (PSK[4] 3:159). Tento verš nepromlouvá pouze k národům a jejich vůdcům; promlouvá také k nám všem; my jsme otci, matkami, dětmi, bratry, sestrami atd.; každý z nás je součástí rodiny. Naše mládež se musí naučit být tolerantnější a milující vůči svým rodičům a také nesmí zapomínat jim projevovat svou lásku. Měli by jim ukázat, jak je mají rádi, malými ale smyslnými projevy lásky. Toto je opravdovým klíčem k založení dobrých a zdravých vztahů v rodině.
Ve Svatém Koránu je jeden příběh, který pojednává o třech mužích, kteří navzdory tomu, že mohli, nechtěli vyjít s Prorokem Muhammadem (SAWS) do boje při bitvě u Tabuku. Za trest s nimi nikdo z muslimů nepromluvil po dobu 50 dnů. Tento způsob trestání je velice nepříjemný a opravdu účinný. Ve Svatém Koránu Bůh o těchto mužích říká: ,,A prominul rovněž těm třem, kteří zůstali vzadu, když se jim země přes svou rozlehlost zdála příliš úzkou a i duše jejich pojala úzkost, takže sami nahlédli, že není jiného útočiště před Bohem než u Něho samého. A potom se k nim blahovolně obrátil, aby se mohli kát, vždyť Bůh přijímá pokání a je slitovný.” (PSK 9:118)
V rodině musíme docílit takových vztahů, že postačí, když se jeden na druhého jen podívá a ten ihned porozumí, jak se cítí a co má na jazyku. Blízký vztah, vzájemné porozumění a láska jsou naším cílem. Až se nám v našich rodinách podaří navázat tak blízké spojení, k efektivnímu a konstruktivnímu zlepšení situace postačí i jen smutný či zklamaný pohled v tatínkových očích nebo,
v horším případě, ignorování dotyčného člena rodiny. Nevšímavost ze strany těch, které dítě miluje, je nesnesitelná ale naprosto nenásilná a opravdu konstruktivní. Narozdíl od jiných metod.
Při bitvě o Khaibar všichni muslimové trpěli velkým hladem. Prorok Muhammad (SAWS) řekl, že kdo najde něco k jídlu, tak ať se o to podělí s ostatními. Jeden z jeho společníků, který se jmenoval Abs-Ibn-Džabr (Abs-Ibn-Jabr) našel pár zbytků masa s tukem. Měl obrovský hlad a tak se ho snažil ukrýt, když se náhle vedle něho objevil Prorok. Podíval se na něj smutně a s vyčítavým pohledem. Abs-Ibn-Džabr se rychle vzpamatoval, zastyděl se a hned pospíchal za ostatními a už zdálky na ně volal, že něco našel. Jediný pohled druhého člověka, našeho Proroka, stačil k tomu, aby se v něm ozvalo svědomí. Toto je způsob komunikace a jednání, kterého je zapotřebí při jednání s mládeží.
Ve Spojených Státech dělali průzkum veřejného mínění rodičů a ptali se, zda milují své děti. Všichni zatrhli Ano, samozřejmě. Ale když se ptali dětí, jestli je jejich rodiče milují, tak některé zatrhly že neví, některé že si myslí, že ano a většina zatrhla Samozřejmě, ale nikdy svou lásku neprojeví. Jsem rád, že mohu říct, že v tomto jsme naštěstí docela odlišní od Západu. Naše kultura je známá vřelými rodinnými vztahy a silnými svazky, ale tyto naše kvality začínají upadat a je třeba s tím něco udělat dřív, než bude pozdě. Členové rodin si musí navzájem projevovat svou lásku a cit.
Pravidlem dnešní části tedy je - Napřed promluv srdcem a pak až zdůvodňuj.
Aby se tak stalo, rodiče musí:
- uvolnit se před dětmi a projevit jim svou lásku. Náš Prorok (SAWS) jednou dokonce přerušil páteční kázání, aby pomohl svým dvěma malým dětem, které při vstupování do mešity klopýtaly, protože si neustále šlapaly na šaty. Nikdy se nestyděl ani nebyl příliš pyšný na to, aby jednal podle svého citu. Měli bychom se chovat podobně. Rodiče musí překonat své bariéry a dělat se svými dětmi rozmanité činnosti, aby jejich vzájemná láska zesílila.
Děti musí:
- chovat se ke svým rodičům láskyplně a snažit se o řešení vzájemných konfliktů. Musí se snažit jim projevit svou lásku a cit malými ale jednoduchými skutky, i třeba jen pohledem či letmým pohlazením.
Salám alaikum.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
[1]SAWS sallaláhu alejhi wa salám, mír a požehnání Boží ať jsou s ním.
[2]Subhanahu Wa Taála = On je Povýšený a Slávyplný.
[3]Chalífa je vůdce muslimů.
[4]Překlad Svatého Koránu. Tento překlad je pouze pro porozumění textu Svatého Koránu. (kapitola:verš). Čtení překladu nemůže nikdy nahradit čtení Svatého Koránu v arabském originále.