DŽIHÁD
V Islámu těžko najdeme slovo, které by vyvolávalo silnější emoce či bylo více nepochopeno než slovo Džihád. Co je tedy džihád?
Džíhád je arabské slovo, které lze přeložit jako BOJ, USILOVÁNÍ či VYNAKLÁDÁNÍ MAXIMÁLNÍHO ÚSILÍ do něčeho.
Existují dva typy:
A) Větší džihád - a důležitější - je boj sám se sebou. Tedy boj o podmanění si vlastního ega, neblahých sklonů a zvyků. Je to celoživotní uvědomělá snaha každého muslima být co nejlepším a tímto dosáhnout blízkosti k Bohu.
B) Menší džihád - je boj v sebeobraně proti nepříteli, který zahájil útok, agresi či invazi.Zdůrazněme slovo SEBEOBRANA. Džihád tedy není zabíjení nevinných lidí či agrese vůči obyvatelům, se snahou o podmanění (talibán, boko haram, islámský stát), džihád nemůže být odplata za skutečné či domnělé činy globálních agresorů (teroristické útoky všeho druhu), tak jako to není boj proti ženám, které nenosí šátek či které chtějí chodit do školy. Všechny tyto činy jsou agresí a hrubým porušením lidských práv a jsou vyloženě proti učení islámu.
Arabské slovo džihád je odvozeno od slovesa džahada – což znamená usilovat nebo bojovat o něco. V islámské terminologii to znamená vyvíjení úsilí či usilování o ušlechtilou věc. Toto slovo se obecně používá k popisu jakéhokoli typu úsilí ve věci Boha, tedy pro zlepšení vlastního já nebo vylepšení něčeho.
Podle islámského učení existují tři hlavní kategorie džihádu a všechny se snaží nastolit a podporovat mír ve společnosti, jak je vysvětleno níže.
Džihád tedy můžeme dále rozdělit také takhle:
1) Džihád Akbar - džihád nejvyšší
Toto je boj sám se sebou, za sebereformaci. Tedy boj proti vlastnímu pokušení, jako je chamtivost, touha po druhém pohlaví, touha po alkoholu, drogách, krádežím a nečistému obohacení, špatné sklony člověka v nadřízené pozici - třeba krále či ředitele velkého podniku - k ponižování či špatnému zacházení s podřízenými apod. Je to tedy boj s vlastními pocity, podněty, neblahými nápady a dále tíhnutí člověka po okamžitém uspokojení. Cílem tohoto boje je stav, kdy je člověk dostatečně disciplinovaný, aby udržel morální kontrolu a choval se podle toho. Tento typ džihádu je povinný pro každého muslima po celý život a jedná se doslova o každodenní boj. (I proto Bůh člověku předepsal 5 denních modliteb, aby se v průběhu každého dne člověk psychicky posiloval).
2) Džihád Kabir - velký džihád
Toto je džihád šíření pravdy a poselství Koránu. Korán nás nabádá, abychom toto poselství šířili s moudrostí, tolerancí a respektem k ostatním a jejich přesvědčení. Tento džihád má mnoho podob, třeba když si žena v naší společnosti nasadí šátek, je to jasné a viditelné stanovisko a je to velký džihád. Nebo když člověk v práci řekne, že je Ramadán a na oběd dnes a celý měsíc nepůjde, je to také typ velkého džihádu.
Tento džihád zakazuje použití jakéhokoliv nátlaku nebo násilí. Islám je vždy pro toleranci.
,,Volej na cestu svého Pána s moudrostí a dobrým nabádáním…” (16:26)
,,Nebudiž žádného donucování v náboženství!” (2:256)
Tedy každý člověk, který věnuje svůj čas, úsilí, finance či znalosti šíření pravdy o Islámu mezi lidmi - podmínkou je dobrý způsob nez nátlaku - je zapojen do velkého džihádu.
3) Džihád Asghar - džihád nižší
Toto je džihád obranné bitvy. Svatý Korán jasně vymezuje podmínky tohoto džihádu a zakazuje jakékoli přestupky. Do těchto podmínek patří:
1. Bitva může být pouze obranná a ne útočná.
2. Muslimům je znemožňováno praktikování náboženství, čelí útlaku či ohrožení života. V tomto případě se mohou bránit a bojovat s násilníky.
3. Muslimové jsou vyhnáni ze svých domovů. V tomto případě je nejlepší odejít a přestěhovat se. Někdy to ale není možné. Pokud tedy utlačovatel na ně útočí, mohou se bránit v obranné válce. Existují jasné pokyny, co lze a co nelze udělat ve válce. Nesmí se například ničit infrastruktura, nesmí se ničit domy obyvatel, zabíjet nevinné obyvatele, demolovat svatostánky, nemocnice, školy, likvidovat dobytek. Nesmí se zabíjet prchající nepřátele, humánní zacházení s válečnými zajatci je samozřejmostí. A pokud agresor zastaví agresi nebo nabídne smlouvu o smíru, boje musí hned ustat a musí se přejít na mírová jednání.
Pravidel války je hodně. Je však jasné, že účelem každé bitvy a války není agrese, ale obrana a obnova míru. A zahájení války není nikdy v rukou muslimů. Muslimové nikdy válku nesmí začít.
DŽIHÁD A PROROK MOHAMED (SAWS*)
Celý život proroka Mohameda (SAWS) byl zasvěcen džihádu. Z toho však jen pár měsíců bylo věnováno obranným bitvám, ve kterých byly příčiny i cíle nesporné.
Prvních 13 let prorokování strávil v Mekce snahou šířit poselství Koránu tváří v tvář intenzivnímu a nelítostnému útlaku od místních lidí, nikdy ale proti nim nijak nebojoval. Raději odešel z Muslimy z Mekky do Medíny, ale utlačovatelé z Mekky je tam následovali. Ale teprve až zahájili bitvu proti němu a jeho lidem se snahou je zabít, bylo povoleno (koránským zjevením veršů) fyzické válčení v sebeobraně ale pouze do té míry, aby se docílilo života v míru a možnosti běžného uctívání Boha, tedy chození do mešity v klidu a bez ohrožení apod.
Jednou při návratu z bitvy Prorok Mohamed (SAWS) připomněl svým následovníkům, že se právě vrátili z džihádu nižšího a je třeba se bez okolků navrátit zpět do džihádu nejvyššího řádu, tedy boje sám se sebou (sem patří třeba i dobré jednání s lidmi, kteří s námi včera bojovali, ale dnes už nebojují).
Při jiné příležitosti Prorok Mohamed (SAWS) řekl, že ze všech lidí, kteří vykonávají džihád je nejvznešenější ten, kdo bojuje proti svým vlastním vášním (a neblahým sklonům). (Ibn Majah)
Je tedy nabíledni, že hlavním významem slova DŽIHÁD je boj o dobrý život a vlastní morálku, třeba že se člověk vyhýbá lísavé kolegyni, která používá ženské zbraně a raději se nechá přemístit do jiné kanceláře či úplně změní zaměstnání; k tomu koupí manželce lechtivý obleček a užije si to doma. Že člověk nechodí na večírky, protože se tam kouří, pije a v lepším případě pouze flirtuje. Že se člověk nenechá zlákat nekalým způsobem rychlého obohacení. Že člověk bojuje sám se sebou, aby nic neřekl protivné a vlezlé sousedce a raději se jí takticky vyhýbal a nepomlouval ji. Že má člověk trpělivost s otcem, se kterým prostě nemůže najít stejnou řeč. Že se člověk snaží žít se všemi lidmi, se kterými přichází do styku, ve slušnosti, pomáhat jim a v nejhorším případě aspoň neškodit.
Ve zkratce, slovo džihád znamená boj o dobro, kdy navzdory tomu, že nám každý den prezentuje spoustu příležitostí k rozčílení se či udělání něčeho podle vlastního neblahého popudu, ale my to neuděláme. A Bůh moc dobře ví, proč tento typ džihádu má v Jeho očích největší cenu!
_____________________________________________
SAWS - salaláhu alejhi wa salám - mír a požehnání Boží ať je s ním
